POSLEDNÍ REFLEX CANNABIS CUP JE TADY

Když jsme před dvaceti lety začínali o marihuaně psát, bylo to jen jedno z mnoha palčivých lidskoprávních témat té doby. Vedle trávy - a nesmyslnosti její represe - jsme psali i o diskriminaci menšin, zlodějinách mocných a dalších tabuizovaných tématech. Ta ostatní témata zajímala i jiná média, jenom na konopí jako bychom měli prvních deset let po revoluci mezi časopisy monopol.



Opakovaně, pořád dokola, jsme upozorňovali na stále stejné causy, kdy si někde nějaký kluk na kompostu zasadil pár kytek a hrozilo mu za to vězení. Čas od času se objevilo i téma větší - a pak se jedné "konopné" události Reflex věnoval i půl roku. Vzpomínám třeba na causu stíhání nakladatelů z Votobie za vydání knihy Vaříme s konopím či causu kluka, který dal někomu jointa a dostal čtyři roky natvrdo, až ho omilostnil tehdejší prezident Václav Havel.
Pokud se kolem trávy něco zábavného přihodí, napíšeme o tom i v budoucnosti. Ale jako hlavní téma Reflexu marihuana tímto článkem končí. Co tedy říct na závěr těch dvaceti let legalizačního psaní a šesti let Cannabis Cupu?
Nic nového, vše už kdysi napsal Vítězslav Nezval: Bylo to překrásné, a bylo toho dost.


Čtěte v Reflexu č. 3 (vyšel 21. ledna).