Čtečky nezahubí papírové knihy
Zázrak jménem čtečka prý v dohledné době zvítězí nad tištěnou knihou, tvrdí odborníci. Čtečka je jako malý kapesní počítač, v němž máte knihovnu s několika stovkami titulů. Při četbě těchto elektronických knih nejste odkázáni na...
notebook či stolní počítač a navíc si lze do nich cokoliv elektronicky vpisovat, cokoliv podtrhávat.
„Ale to není ono,“ říká překvapivě kolega Miloš Čermák, jenž si před časem pořídil dvě čtečky a dnes přiznává, že už tou novinkou není nadšený. „Mám radši, když můžu do knih psát poznámky propiskou, ručně podtrhávat slova a věty, je to spontánnější a přirozenější.“
Tenhle postoj publicisty, který píše o moderních formách masmédií již dlouho, je třeba brát vážně. Možná je čtečka v té dnešní podobě před dalším vývojem víc hračka či snobská paráda než užitečná věc. Stejně tak je ale možné očekávat, že za pár let či desetiletí bude v dokonalejší podobě předmětem každodenní potřeby, bez níž se nikdo neobejde. Ovšem to dnes nikdo nemůže vědět.
Na druhou stranu je jisté, že dosavadní tradiční knižní trh nemůže zůstat nedotčen technologickými změnami, jež přináší doba. Ostatně k tomuto procesu již léta dochází. Týká se to například i klasického paperbacku, brožovaného bratra vázané knihy. Ustálená zahraniční praxe léta velela, že knižní titul vyšel nejdříve v brožované podobě, a teprve když byl úspěšný, tiskla se vázaná a patřičně krásná kniha; cenově logicky dražší. Anebo tomu může být i opačně: nejdříve vyjde vázaný výtisk a pak, najde-li si hodně čtenářů, tiskne se paperback, levná verze pro masovou spotřebu.
Avšak již pár let existuje další forma výroby paperbacku. Při ní se elektronické knihy, e-books, propojují s klasickou knižní výrobou, samozřejmě notně zmodernizovanou. Příklad: Stojíte před knižním automatem v letištní hale, řekněme ve Frankfurtu n.M. Na displeji si zvolíte titul z nabídky stovek knih, pak vhodíte pár eur a za pět minut vám vypadne román v kapesním formátu. Pokud za letu z Evropy do Ameriky tenhle paperback přečtete, máte dvě možnosti: schovat nebo vyhodit do koše, asi jako včerejší noviny. Čili vedle e-knih a čteček žije stále cenově dostupný paperback, jenž je a zřejmě dlouho bude oblíbený i kvůli tomu, že nevyžaduje zrovna šetrné zacházení.
Anebo audioknihy. Známí herci předčítají literární skvosty od zahraničních i domácích autorů. Jeden příklad za všechny: Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka na deseti CD. Pro někoho může kultivovaný herecký přednes znamenat velkou přidanou hodnotu, zatímco jinému odepře vlastní čtenářský zážitek, četbu s vlastním zamyšlením nad textem. Nicméně zájem o „knihy k poslechu“ je značný a na trhu jsou jich již stovky. O tom, že mohou přijít vhod při nějaké monotónní či mechanické činnosti, není jistě sporu.
Kniha jistě nezhyne a ta „pravá“ papírová už vůbec ne. Možná nám bude vedle těch všech technologických vychytávek naopak ještě vzácnější. Držet novou knihu... Určitě to znáte, je voňavá, pěkná na omak, to je skoro erotika. Vzácná může být i kniha letitá, ohmataná, s patinou a téměř charakterem, leckdy i s vlastním příběhem. Takovou přece kdekdo z nás vlastní. Neříkejte, že ne.
Další články autora najdete v rubrice GÓLY, FAULY A JINÉ SKOTAČENÍ
