Kde je profesionálovo místo?

, měli profesionálové postavenou část (mnohdy značnou) své práce.

Jestliže ročně se objevilo přes pět tisíc nových hráčů a každý investoval do složení zkoušky a lekcí zhruba pět tisíc korun, dělá to ročně celkem dvacet pět milionů korun. Tahle – hrubě odhadnutá - částka šla do kapes zhruba sto, sto padesáti českých golfových profíků. Jistě nemalý výdělek; na jednotlivce to dělá pár set tisíc korun ročně. Díky dosavadnímu systému měli profesionální trenéři zajištěný hladký, téměř automatický přísun klientů. Z podnikatelského hlediska skoro snová situace. Ačkoli to ČGF veřejně nepřiznává, právě tato výdělečná činnost profíků byla jedním z důvodů (i když ne hlavním), proč se činovníci rozhodli zkoušky zrušit. Nováčci totiž výrazně ušetří, pokud nebudou muset profíkům platit za zkoušky, lekce. A to by mělo přilákat více lidí ke golfu.
Znamená to, že se profesionální trenéři ocitnou bez práce, klientů? To jistě ne. Stále k nim budou chodit nováčci - prostě proto, že nebudou mít po ruce nikoho jiného, kdo by je golf naučil. Ale zajdou třeba jen na jednu, dvě lekce, namísto většího počtu, který absolvovali doteď. A osvědčení si pak nechají vydat zadarmo od tzv. garanta. Profíkům také samozřejmě stále zůstane početná klientela těch, kteří už golf hrají a chodí na lekce proto, že se chtějí zlepšovat. Mnozí renomovaní profíci mají dokonce své zákazníky především z řad těchto hráčů.

V téhle souvislosti je ale na místě úvaha nad tím, jaká vlastně je a jaká by měla být role golfového profesionála, trenéra. Asi před rokem jsem se bavil s jedním českým profesionálem, který navíc dlouho působil v zahraničí. Ten vidí roli profíka především v práci pro klub. Profík by podle něj měl být „klubovou oporou“, měl by tu nejen trénovat a být k dispozici klubovým členům, ale stejně tak pomáhat na hřišti i v zázemí. Třeba i co se týká hřiště a jeho úpravy, co se týče provozu, obecně sportovních otázek, pravidel atd. A samozřejmě by se měl věnovat dětem a mládeži.

S tímhle názorem nelze než souhlasit. Ostatně tuhle roli profíci hráli vždycky, byli klubovou „holkou pro všechno“. A v mnohých západních klubech tuhle roli mají dodnes. Pro členy klubu je to také příjemné, když vědí, že právě tohle je „jejich“ trenér. Když si také někdo koupí za nemalé peníze členství v klubu, mělo by být samozřejmostí, že mu bude profík k dispozici malou radou, krátkou lekcí. A nic za to nechce. Profesionálové také mnohdy spojují svoji aktivitu v klubu s provozováním PRO Shopu.

U nás je tomu jinak. Profík je spíš nezávislým solitérem, který ke klubu nemá výraznější vztah. Většinou si jen pronajme rohožku na drajvingu a tam vydělává. Často také mění své působiště – když na hřiště nechodí hráči-klienti, jde za lepším. To je z ekonomického hlediska pochopitelné, ale v současné české praxi to posléze vypadá tak, že například v Praze působí obrovské množství trenérů, kteří zase chybí v mnoha venkovských klubech. Jejich roli pak plní cvičitelé – ostatně z tohoto důvodu byl právě institut cvičitele zaveden. Tenhle stav by možná zvrátilo to, že by profík byl klubem přímo placen. Nebyl by závislý na shánění žáků, měl by své jisté. A v rozumné míře by pak mohl i učit volné žáky, mimo klub.

Práce profesionálního trenéra zajisté není lehká. Stát osm i více hodin denně na rohožce a říkat v zásadě stále to samé, to vás velmi rychle omrzí a z práce se pak stává stereotypní dřina. Na druhou stranu ale částky, které trenéři za své lekce berou, nejsou malé. Hodinová lekce se u nás pohybuje kolem 600-1000 korun, když má trenér hodně žáků, když je na rohožce od rána do večera, dokáže si přijít na opravdu slušné peníze. I proto může být trénování pro hodně lidí atraktivní životní cestou.

Nicméně profese golfového profesionála je u nás (stejně jako golf sám) stále ve fázi postupného ujasňování si vlastního postavení. Do nedávné doby to měli trénující profíci snadnější, dnes už nebudou jedinou vstupní branou pro nováčky, navíc se kvůli ekonomické krizi všude šetří a počet trenérů roste, konkurence se zvyšuje. Třeba nás čekají nejvýraznější proměny trenérské role v novodobé historii českého golfu.




ZELENÝ BAULL
ANDREJ HALADA, www.navzduchu.cz

Vyjádřete svůj názor a hlasujte v rubrice ČESKÁ HŘIŠTĚ! U každého areálu máte možnost přidělit mu jednu až pět hvězdiček. V nabídce jsou zastoupena všechna česká hřiště. Zjistíte také, jak se hřiště líbí ostatním hráčům.