Příliš hlučná závrať

Na obálce polského vydání románu Mirosława Nahacze (1984–2007) Čáp a Lola je muž, který drží a čte knihu, na jejíž obálce tentýž muž drží a čte tutéž knihu, na jejíž obálce tentýž muž drží a čte tutéž knihu... Toto varovné gesto se na přebalu českého překladu od Báry Gregorové neobjevilo, do textu tedy vstupujeme s klidem. Avšak velice záhy se klid začíná vytrácet, překlápí se v napětí, vzrušení, v rozkoš a společně s nimi ve strach, závrať a nevolnost. Próza připomíná nekonečný, bělobou pokrytý prostor, jakousi nevydařenou apokalyptickou meditaci, při níž se opakovaně otevírají dveře do těla a mysli, ale nedaří se vstoupit dál. Dveře zůstávají trvale a bolestně otevřeny.