Předplatné
PŘÍSAHA „OMLADINY“ POD SLOVANSKOU LÍPOU (1894) (Slovanské obrození) - Na posvátné lípě trůní matka Slavia. Před ní, okolo oltáře, klečí dorost slibující věrnost národu. Koncem 19. století vznikla v Praze skupina pokrokové mládeže „Omladina“. Toto hnutí bylo obviněno z velezrady a při procesu v roce 1894 stanulo před soudem 76 osob, z nichž 68 bylo odsouzeno úhrnem k 96 rokům vězení. Vlevo v pozadí stojí stařec s mohutným šedým knírem. Vpravo přísahá člen Sokola, za ním je náznak postavy. Detaily obličejů přísahajících nejsou dokončeny, Alfons Mucha se zde snad vyhnul portrétování některého politika své současnosti. Je také pravdou, že v době, kdy maloval tento obraz, vyvrcholila kritika jeho díla a je možné, že roztrpčení a urážka nedovolily malíři obraz dokončit. Obraz také jako jediný nebyl při původní výstavě ve Veletržním paláci v roce 1928 vystaven. Propracována je jen spodní část obrazu: vlevo dívka hrající na harfu (Muchova dcera Jaroslava) a vpravo chlapec, který má tvář malířova syna Jiřího.

PŘÍSAHA „OMLADINY“ POD SLOVANSKOU LÍPOU (1894) (Slovanské obrození) - Na posvátné lípě trůní matka Slavia. Před ní, okolo oltáře, klečí dorost slibující věrnost národu. Koncem 19. století vznikla v Praze skupina pokrokové mládeže „Omladina“. Toto hnutí bylo obviněno z velezrady a při procesu v roce 1894 stanulo před soudem 76 osob, z nichž 68 bylo odsouzeno úhrnem k 96 rokům vězení. Vlevo v pozadí stojí stařec s mohutným šedým knírem. Vpravo přísahá člen Sokola, za ním je náznak postavy. Detaily obličejů přísahajících nejsou dokončeny, Alfons Mucha se zde snad vyhnul portrétování některého politika své současnosti. Je také pravdou, že v době, kdy maloval tento obraz, vyvrcholila kritika jeho díla a je možné, že roztrpčení a urážka nedovolily malíři obraz dokončit. Obraz také jako jediný nebyl při původní výstavě ve Veletržním paláci v roce 1928 vystaven. Propracována je jen spodní část obrazu: vlevo dívka hrající na harfu (Muchova dcera Jaroslava) a vpravo chlapec, který má tvář malířova syna Jiřího. • Zdroj: GHMP

PŘÍSAHA „OMLADINY“ POD SLOVANSKOU LÍPOU (1894) (Slovanské obrození) - Na posvátné lípě trůní matka Slavia. Před ní, okolo oltáře, klečí dorost slibující věrnost národu. Koncem 19. století vznikla v Praze skupina pokrokové mládeže „Omladina“. Toto hnutí bylo obviněno z velezrady a při procesu v roce 1894 stanulo před soudem 76 osob, z nichž 68 bylo odsouzeno úhrnem k 96 rokům vězení. Vlevo v pozadí stojí stařec s mohutným šedým knírem. Vpravo přísahá člen Sokola, za ním je náznak postavy. Detaily obličejů přísahajících nejsou dokončeny, Alfons Mucha se zde snad vyhnul portrétování některého politika své současnosti. Je také pravdou, že v době, kdy maloval tento obraz, vyvrcholila kritika jeho díla a je možné, že roztrpčení a urážka nedovolily malíři obraz dokončit. Obraz také jako jediný nebyl při původní výstavě ve Veletržním paláci v roce 1928 vystaven. Propracována je jen spodní část obrazu: vlevo dívka hrající na harfu (Muchova dcera Jaroslava) a vpravo chlapec, který má tvář malířova syna Jiřího.
SLOVANÉ V PRAVLASTI (Mezi turanskou knutou a gótským mečem) - Noc plná hvězd. Žrec (pohanský kněz) prosí bohy o pomoc, vpravo ho podporuje ozbrojený bojovník v červeném – symbol války – a zleva pak dívka v bílém – symbol míru. Vzadu hoří staroslovanská ves, přepadená hordou kočovníků. Divocí nomádi, kteří pobili staré a nemohoucí vesničany, odhánějí jejich stáda a mladé lidi odvlékají do otroctví. Ve spodní části obrazu se choulí dvojice — muž a žena. Jediní si v této noci zachránili svobodu a život, jejich oči ale vyzařují děs a hrůzu. Do strachu, jenž oba tiskne k zemi, se však stále silněji vkrádá nenávist, touha po pomstě, ale i přání žít v klidu a míru.
SLAVNOST SVANTOVÍTOVA NA RUJANĚ (Když bozi válčí – spása v umění) - Podzimní Svantovítovy slavnosti na ostrově Rujana, na které přijížděli poslové z celého tehdy známého světa — z Byzance, Čech i Hispánie. Kněží děkují bohu za bohatou úrodu a prorokují věci budoucí. Vpravo vycházejí z božnice (pohanské svatyně) poslové a před nimi ověnčený velekněz. Žene před sebou vede býka, symbol síly, jenž bude obětován. Jen matka s dítětem na klíně, uprostřed dolního okraje obrazu, je zasmušilá a snad tuší, jak neveselá budoucnost čeká její kmen, který v roce 1168 rozvrátil dánský král Waldemar.
JAN MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE (Klášter z nevěstince) - Jan Milíč, dříve též královský místokancléř Karla IV. a také kanovník u Sv. Víta, poznal, že mnozí vysocí světští i duchovní hodnostáři žijí prostopášně a jejich příkladu následují měšťané i nižší vrstvy obyvatelstva. V jazyce českém, latinském i německém kázal v kostelech i na ulici a horlivě tepal pýchu, smilstvo a lakomství. Dvakrát byl nařčen z kacířství a obhajoval se dokonce až u papeže. V roce 1372 si však od krále vyprosil místo v dnešní Bartolomějské ulici, kde původně stával hampejz „Benátky“, aby zde založil kapli a řeholní útulek pro padlé ženy. Obraz zachycuje zbytek zmíněného hampejzu a přihlížející dav. Vlevo je Konviktská ulice. V popředí pod lešením stavby nového útulku stojí Jan Milíč. Promlouvá k ženám, které pod vlivem jeho slov odkládají své šperky a dávají se na pokání.
KÁZÁNÍ MISTRA JANA HUSA V KAPLI BETLÉMSKÉ (1412) (Kouzlo slova – pravda vítězí) - V Husově době byla Betlémská kaple jediným místem v Praze, kde se kázalo česky. Pod kazatelnou sedí žáci, vlevo při stěně kaple stojí vedle zahalené postavy v bílém Jan Žižka z Trocnova. Před ním sedí kramář Kříž, jenž daroval část pozemku, a vedle něho Hanuš z Mülheimu, který opatřil povolení ke stavbě i peníze na vybudování kaple. Pod baldachýnem vpravo pak přihlíží královna Žofie, manželka Václava IV. Její dvorní dáma má podobu manželky Alfonse Muchy — Marie. Tato postava se dívá doprava, kde je v koutku za románskou křtitelnicí postava zahalená kápí, farář Pobuda od Sv. Vojtěcha, který později Husa v Kostnici zradil.
20 Fotogalerie

Prohlédněte si kompletní Slovanskou epopej. O čem vlastně je?

Marek Gregor
Marek Gregor

Málokterá událost v oblasti kultury je diskutovaná tolik, jako přesun Slovanské epopeje z Moravského Krumlova do Prahy. A přitom málokdo skutečně zná jednotlivé obrazy a jejich význam.

Prohlédněte si kompletní Slovanskou epopej v naší rozšířené galerii, doplněné o podrobné anotace, které vysvětlují obsah Muchových obrazů:

 

Zaujal vás tento materiál? Hlasujte pro Reflex.cz ve finále Křišťálové Lupy 2010 v kategorii Média - všeobecná. Děkujeme.

 

Slovanskou epopej si prohlédněte také v novém čísle Reflexu.

Doporučujeme

Články z jiných titulů