Červená kniha: Jungův terapeutický deník, nebo zápisky šílencovy?

Červená kniha: Jungův terapeutický deník, nebo zápisky šílencovy? Zdroj: Repro: Červená kniha (nakl. Portál, 2010)

Červená kniha: Jungův terapeutický deník, nebo zápisky šílencovy?
Červená kniha: Jungův terapeutický deník, nebo zápisky šílencovy?
Červená kniha: Jungův terapeutický deník, nebo zápisky šílencovy?
Červená kniha: Jungův terapeutický deník, nebo zápisky šílencovy?
Červená kniha: Jungův terapeutický deník, nebo zápisky šílencovy?
7 Fotogalerie

Červená kniha: Jungův terapeutický deník, nebo zápisky šílencovy?

Kateřina Kadlecová

Před měsícem na českých pultech doslova zavalil běžnou produkci monumentální svazek formátu 29x39 cm, vázaný v rudém plátně. Červená kniha neboli Nová kniha, Liber Novus, byla druhdy nejvlivnější nepublikovanou knihou v dějinách psychologie.

 

Nyní mysteriózní terapeutický deník švýcarského psychologa CARLA GUSTAVA JUNGA (1875–1961) v kvalitním překladu do češtiny vydalo nakladatelství Portál, a i přes svou relativně vysokou cenu 3 850 Kč majestátní publikace rychle mizí z knihkupectví. A to navzdory tomu, že ani dnes odborná veřejnost není jednotna v názoru, zda jde o mystikovy záznamy šílení, nebo o univerzální ukazatel na cestě k poznání vlastního Já.

 

 

Zakladatel analytické psychologie C. G. Jung, po Sigmundu Freudovi zřejmě nejznámější psycholog vůbec, si po šestnáct let svého života zapisoval kaligrafickou frakturou na pergamen a později papír své sny a ďábelské vize: setkání s proroky i s démony, s černým hadem, se starcem Eliášem i jeho dcerou Salomé, pojídání dětských jater, milostnou touhu po ženě, která se posléze ukáže být jeho sestrou, apokalypsu a mnohé další. Pokoušel se tak držet na uzdě psychózu či dokonce schizofrenii, které se v kritickém roce 1913 nejvíce obával.

 

 

Knize, která vyšla ve Spojených státech loni v říjnu poté, co se téměř století skrývala před zraky veřejnosti v archivech a sejfech, se v pětistránkové Cause věnuje Reflex č. 46 (vychází 18. 11.). Podívejte se už nyní na některé iluminace, na nichž C. G. Jung zachytil své často apokalyptické živé sny, které ho zastihly v procesu „aktivní imaginace“. Mandaly, ozdobné lemování stránek, iluminované počáteční litery i 53 celostránkových obrazů si vždy pečlivě předkreslil tužkou a pak je vybarvoval temperou.