Odkládal jsem to dlouho, ale nakonec jsem tomu stejně neutekl. Ano, úklid na externích, zálohovacích discích je noční můrou všech nepořádných fotografů. A já mezi ně rozhodně patřím. A nestydím se za to.
Už je to tak, jsem bordelář. Fotografie sázím do počítače a vzápětí na disky bez ladu a skladu a vždycky si u toho říkám: "Jednou, třeba při dlouhých zimních večerech, k tomu sedneš a uděláš si pořádek." Je to marné. Říkám si to tahle už pět let.
A tak jsem před několika dny sednul, zapnul, propojil a vydal se do temnot svých „mnohogigadisků“. Dopadlo to tak, že po probdělé první noci, šesti kávách a dvou krabičkách cigaret jsem usoudil, že tenhle boj se nedá vyhrát. Našel jsem přitom ale pár momentek z ulice. Fotím je, když se objeví zajímavá situace, když se jen tak toulám a mám čas. Vlastně mám tuhle disciplínu – pouliční fotografii (v zahraničí pochopitelně samostatná a rozvinutá kategorie STREET PHOTOGRAPHY) strašně rád. Nikdy nevíte, co vás čeká za rohem. Prakticky není možné se na ten lov připravit. Ale je nutné být neustále ve střehu a vnímat, co odehrává kolem. Ve dne, v noci. Baví mě pomyslná syrovost těch momentů. A tak jsem jich pro vás pár vylovil… Vida, alespoň k něčemu je ten bordel na discích dobrý.