larsson

larsson Zdroj: Zodiak Entertainment

Kdo byl Stieg Larsson? Muž, který kopl do vosího hnízda?

Radim Bartík

Život a smrt autora knižního bestselleru Muži, kteří nenávidí ženy i pokračování Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda (jehož filmová adaptace má dnes českou premiéru) obestírá několik otazníků. Skutečnost je sice barvitá, ale ne až tak komplikovaná.

Největší mýty o Stiegu Larssonovi jsou následující. Které z nich se zakládají na pravdě?

 

1. Za jeho smrt můžou (neo)nacisti

Stieg Larsson zemřel náhle v roce 2004 ve věku pouhých padesáti let. Kolem jeho skonu se vyrojilo mnoho konspiračních teorií. Hlasitému odpůrci fašismu bylo během kariéry několikrát vyhrožováno smrtí. O život Larssonovi usiloval švédský veterán SS i skupinka neonacistů s baseballovými pálkami čekající před redakcí. Jeho jméno, adresa a telefonní číslo dokonce vyšlo v neonacistickém plátku na seznamu „nepřátel bílé rasy“. Infarkt mu ale způsobil obyčejný workoholismus a 60 cigaret vykouřených za den. Prostě si nedal říct. „Jednoznačně po svém tělu chtěl více, než mohlo zvládnout,“ prohlásila Larssonova švédská vydavatelka a editorka Eva Gedin.

 

 

2. Zemřel hned po odevzdání rukopisu

Mezinárodního věhlasu, který získala jeho knižní trilogie, švédských filmových adaptací ani americké verze režírované Davidem Fincherem už se Larsson nedožil. Tvrzení, že zemřel po odevzdání první verze, takže už ji nestihl upravit, je ovšem přehnané. Larsson zůstal naživu dost dlouho na to, aby viděl, jak na jeho smlouvě zaschnul inkoust. Prvního dílu se ve Švédsku prodalo přes milión výtisků ještě před tím, než si práva zajistil britský vydavatel. „Knihy jsme upravovali společně a nic závažného jsme v nich neměnili,“ řekla editorka Eva Gedin. Larssonovy knihy působí objemně a upovídaně, protože to tak chtěl.

 

3. Hlavní hrdinkou je dospělá Pipi Dlouhá punčocha

Drsná, odtažitá, bisexuální punkerka a nezastavitelná hackerka Lisbeth je úplně novým typem hrdinky detektivních příběhů. Z oběti opakovaného sexuálního zneužívání se stala zvláštní ale svým způsobem neodolatelná sociopatka. Larsson se prý v mládí stal svědkem hromadného znásilnění, kterému nedokázal zabránit a později toho litoval. Jeho přátelé ho každopádně popisují jako feministu. Za to, jak Lisbeth vypadá, pohybuje se a mluví ale ve skutečnosti může svérázná hrdinka dětských knížek Pipi Dlouhá punčocha. „Říkal jsem si, jak by ji asi lidi brali v dospělosti,“ tvrdil Larsson v rozhovoru před svou smrtí. „Pipi nevnímá společnost tak jako ostatní. Měli by ji proto za sociopatku?“

 

 

4. Chystá se čtvrtý díl

Tahanice o Larssonovo dědictví mezi rodinou a jeho životní partnerkou Evou Gabrielsson odhalily nečekané překvapení. Místo už vydané trilogie Larsson zamýšlel napsat celkem deset knih. Gabrielsson tvrdí, že jejich nástin zůstal v Larssonově počítači spolu s do dvou třetin rozepsaným čtvrtým dílem. Protože prý s Larssonem na předchozích knihách „blízce spolupracovala“, má v úmyslu dokončit, co už on nestihl, a v dobře rozjeté sérii dál pokračovat. Ještě si ale počkáme, Gabrielsson nechce nic vydávat, dokud mají příbuzní kontrolu nad Larssonovým dědictvím.