Předplatné
Miroslav Tichý

Miroslav Tichý • Zdroj: tichyfotograf.cz

„V Kyjově osmdesátých let se dalo v noci na rakouské televizi sledovat porno. Ve fotografii však jako by byl obraz očištěn od všeho vulgárního. Přesto, že žena v ruce drží penis, nechal Tichý z obrazu téměř zmizet muže, ze kterého se tak stává zaměnitelný doplněk.“
Dílo zesnulého Miroslava Tichého
„Vyčítavý, překvapený, či chápající pohled? Skryté porozumění. Jako by se na malý okamžik stali objekt i autor komplici.“
„Čistý extrakt Podob pravdy.“
„Tichý zde uřízl hlavu i nohy, ponechal jen rozkrok. Ostatně na celé jeho dokonale spontánní tvorbě je až zarážející mimořádná absence pokrytectví.“
6 Fotogalerie

Odešel výstřední český fotograf Miroslav Tichý

Marek Gregor
Marek Gregor

Včera ve věku 84 let zemřel fotograf a malíř Miroslav Tichý. Odešel tak zřejmě největší podivín české výtvarné scény, který se před lety dobrovolně uzavřel do ústraní. Přesto, že se jeho fotografie prodávaly za závratné částky a byly vystavovány v prestižních galeriích po celém světě, důsledně se neúčastnil jejich prezentací. Sám sebe považoval více než za fotografa za malíře. Proslulé byly nejrůznější historky z jeho rodného Kyjova (kde také strávil převážnou většinu svého života), jak procházel městem s vlastnoručně sestrojeným fotoaparátem a „lovil“ především všední obrázky žen. Známy jsou jeho detaily dívčích pozadí v plavkách na místním koupališti, nožky odpočívajících studentek v parku nebo pozadí prostitutek nastupujících do automobilů zahraničních turistů.

S tvorbou Miroslava Tichého se širší veřejnost seznámila až v jeho pozdním věku (po roce 2004) zásluhou švýcarského galeristy, sběratele a umělce Romana Buxbauma. Naposledy pak na výstavě Podoby pravdy na Staroměstské radnici v Praze, k níž také vyšla rozsáhlá publikace Gianfranka Sanguinettiho (nakladatelství KANT), ve které její autor Tichého mimo jiné konfrontuje s Homérem nebo Marcelem Duchampem a zároveň ho zařazuje do kontextu středoevropského erotického umění. Mimo jiné o něm napsal: „Ve světě lži, v němž muž rezignoval na svůj úkol, a tudíž se přežil, byl Tichý tak říkajíc přinucen vybrat si jako téma ženu – ne z pouhého voyeurství, jak se tvrdilo (voyeurem je každý umělec, a dokonce i ti, kdo umělci nejsou), nýbrž proto, že žena je to jediné, co ještě dokáže muži připomenout jeho přirozenost. Tichý byl příkladem nezávislosti a nepodrobenosti a zůstane jím i pro budoucí generace. Svými fotografiemi žen, svou kyjovskou epopejí stvořil expresívní řeč nezapomenutelně evokativní síly, která je už nyní klasickou a díky níž se plným právem řadí po bok velkých mistrů.“

 

 

Neobvyklý zájem o Tichého tvorbu dokládá i zážitek nakladatele Karla Kerlického z loňského ročníku prestižního fotografického veletrhu Paris Photo, jenž tam mimo jiné představoval maketu výše zmíněné publikace. U stánku KANT se prý zastavil proslulý fotograf David Hamilton, který o pracích Miroslava Tichého prohlásil, že se jedná bezesporu o jednu z nejzajímavějších osobností současné světové fotografie.

 

Doporučujeme

Články z jiných titulů