Můj tým je deset prstů
Signe Baumane (1964) se narodila a vyrostla v Lotyšsku, vystudovala v Moskvě a pracovala v Rize jako animátorka a výtvarnice. Od roku 1996 žije v New Yorku a zúčastňuje se projektů Billa Plymptona.
Na letošní přehlídce lotyšské animace uvede AniFest čtyři filmy Signe Baumane: tři díly ze série V rytmu sexu (Teat Beat of Sex) se dotýkají nejintimnějších úvah dospívající dívky a vizuálně poetický snímek Žena.
Signe Baumane nemohla přijet na lotyšskou retrospektivu do Teplic, a přesto, že nemá mnoho času a příležitosti detailně sledovat dění v animovaného filmu v Lotyšsku tak, jak by si přála, o jednom z talentů své rodné země však v nedávném rozhovoru hovořila s nadšením: o Vladimíru Leščiovi: „Jeden z jeho novějších snímků Insomnia jsem dokonce považovala za vhodného kandidáta na Oskara a snažila jsem se v tom něco dělat, kontaktovala jsem producenta. Bohužel ale film nemohl být z formálních důvodů nominován, byl před přihlášením již uváděn v lotyšské televizi, což jej diskvalifikovalo… Myslím, že to byla obrovská škoda, film měl podle mě velikou šanci uspět.“
V témže rozhovoru také potvrdila, že v Čechách má spoustu přátel a spřízněných duší, i když je nezná osobně. „Na soutěžích AniFestu se promítaly moje filmy, Bill Plymton, který se jednoho ročníku zúčastnil, pěl na festival ódy a mně je fakt líto, že tentokrát nemohu přijet. Ale práce je přednější - ještě mi jí na novém filmu zbývá moc a mám hrozně malý tým - pouze svých deset prstů… Česká škola animace mě samozřejmě velmi inspirovala, stejně jako většinu mých kolegů po celém světě. Koneckonců báječný film Michaely Pavlátové Karneval zvířat jsme s Billem zařadili do našeho výběru Battle of Sexes, takže zástupce české animace je stále s námi. A na AniFest dorazím – slibuji a už teď se těším.