České šílenství kolem skladatele filmové hudby Ennia Morriconeho
Přišel, viděl, dirigoval, moc nemluvil, byl bouřlivě oslavován a sehnat lístky na jeho koncert byl stejný problém, jako kdyby poprvé do Prahy zavítala známá rocková hvězda. Taková byla ve čtvrtek a pátek dvě vystoupení italského skladatele Ennia Morriconeho (proslul zejména hudbou z mnoha filmů) v roli dirigenta na festivalu Prague Proms.
Morricone příliš nemiluje novináře, na některé otázky vůbec nechce odpovídat a odmítá hovořit anglicky. Postupuje tedy jakoby proti tomu, co se považuje v moderním marketingu za zcela nutné. Přesto je světovou celebritou a zpráva o jeho vystoupeních na Prague Proms se proto objevila ve všech českých médiích.
Pozoruhodný byl i samotný průběh pražských koncertů, na kterých ho doprovázel Český národní symfonický orchestr a Český filharmonický sbor Brno. Přestože Morriconi dirigoval velmi úsporně (ostatně je mu 82 let), bouřlivé ovace trvaly po vystoupeních deset až patnáct minut. Navíc skladatel v pátek odpoledne prohlásil, že by si přál, aby ho při podobných koncertech po celém světě provázel právě Český národní symfonický orchestr.
Že by vzájemné okouzlení mezi Čechy a Morriconem?
Ennio Morricone se nejvíce se proslavil spoluprací s režisérem a krajanem Sergiem Leonem. Naprostou legendou je jeho hudba k westernu Tenkrát na Západě. S Leonem spolupracoval na mnoha filmech, například na trilogii Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). Morriconeho proslavily ale i další snímky, mimo jiné Briana de Palmy (Nedotknutelní), Romana Polanského (48 hodin v Paříži), Franca Zeffirelliho (Hamlet), Giuseppeho Tornatoreho (Bio Ráj a Malena), Rolanda Joffého (Mise), Olivera Stonea (U-Turn) či Adriana Lynea (Lolita).
