Milan Tesař: Kdo by se stal ředitelem ČT v ideálním světě?
Když v roce 2009 znovu vyhrál Jiří Janeček volbu na post generálního ředitele, řekl mi Milan Uhde pro Reflex: „Jeden nikoli tuctový politik mi řekl: Pane Uhde, s tím se musíte smířit, aspoň dočasně. Špatný ředitel, jehož známe, je pro nás lepší než nový a nám neznámý, který by ve snaze o změny mohl televizi destabilizovat. To před volbami nedopustíme.“
Teď to má Uhde, nový šéf Rady ČT, ve svých rukách. Bude klást kandidátům otázky týkající se jejich kulturního rozhledu (Kdo napsal Baladu pro banditu? Já? Správně!), manažerské způsobilosti (Zvedl byste koncesionářské poplatky?) a osobní statečnosti (Vyhodil byste Otu Černého? Jste pro Mašíny, nebo proti nim?). Bože, co na to říct …
Možná to bude nakonec jinak, ale mediální obraz volby v den, kdy píšu tento text, zrcadlí dva finalisty: Petra Dvořáka a Fera Feniče. Rozhodně dostávají největší prostor v novinách.
Já si myslím, že Fenič by byl lepší ředitel. Ne proto, že Dvořák by byl horší, ale protože Feniče znám. Najal si mě do Febia, abych rozjel Českou sodu, a po té zkušenosti znám odpověď na všechny Uhdeho otázky.
Statečnost? Po prvních čtyřech dílech „sody“ nám hořela půda pod nohama – recenze strašlivé („… teď čekám, kdy se v ČS začne prdět a krkat“ – Vladimír Just), Němci podali diplomatický protest proti Alles Gute (chvíli to vypadalo, že nekoupí Škodovku), sponzor pořadu po tom masakru hodlal vycouvat. A Fenič? Pořad na pár měsíců pozastavil, našel si nového financiéra a spustil „sodu“ znovu včetně Alles Gute v ještě brutálnější podobě.
Manažerské schopnosti? Trvalo jen několik málo dílů, než pořad svým humorem a invencí totálně ovládl do té doby neznámý blonďák z Divadla Vrata. Petr Čtvrtníček byl člověk z úplně jiného těsta než Fenič, měl jiný smysl pro humor; hádka na hádku, ti dva se opravdu nemuseli. Přemýšlím, jak by se zachoval nejistý manažírek nízkého sebevědomí, alfa samec, jemuž neradno odporovat. Petr by zemřel. Fenič možná drtil písek mezi zuby, když po pauze udělal z Petra hlavní fi guru a moderátora „sody“. Ale udělal to! Vše pro program!
Erudice? Přes tisíc odvysílaných pořadů Febia vyrobených v komorním týmu několika lidí.
Zdánlivá přednost se v předvolebních diskusích obrací proti Feničovi. Dokázal by selfmademan ukočírovat firmu o téměř třech tisících zaměstnancích? Zpanikařil by? Anebo by dokázal řídit velkou firmu jako malou?
Favoritem volby je prý Petr Dvořák, zjevně nesmírně výkonný manažer, který Novu probudil k životu i po polibku smrti Vladimíra Železného. Klobouk dolů!
Takže víte, co by se stalo v mém ideálním světě?
V ideálním světě by si podal ruku Havel s Klausem a společně by propagovali tuhle zemi. V ideálním světě by holka dokázala kopnout doktora Bartáka mezi nohy a způsobit mu nehynoucí bolest, aby si to pamatoval. A v ideálním světě by spolu Dvořák s Feničem, prvotřídní manažer s prvotřídním kreativním producentem, mohli spolupracovat. Zvlášť když jsou oba napojeni na stejné lidi v nejmenované privátní televizi a oba se ve své vizi televize veřejné služby moc neliší. Jistě, asi by to každý viděl trochu jinak, asi by se dost hádali, ale výsledkem by mohl být dobrý program. A pak by možná bylo i jedno, kdo by ty volby vyhrál.
Jenomže my nežijeme v ideálním světě.
