Předplatné
medojedky

medojedky • Zdroj: web

medojedky
2 Fotogalerie

Spisovatel Alec Barr toho v Medojedkách vypije spousty, mimo jiné i Chateauneuf-du-Pape

Senta Čermáková

Jsou knížky, které si pamatujeme z doby, kdy jsme je četli (často dávno!), a přitom máme takový neurčitý pocit, že se v nich hodně pije. Myšleno alkohol.

 

Pro mě jsou takovou knihou Medojedky od Roberta Ruarka, která vyšla poprvé v roce 1965.
A když jsem jí teď nedávno četla znovu, tak se mi to potvrdilo. Medojedky jsou alkoholem "prolité" skrz naskrz. Hlavní hrdina, spisovatel Alec Barr, pije alkohol pro radost i na žal, s manželkou i milenkami, s kamarády, a vlastně i sám. "Chlap je opravdu šťastný, jenom když je sám a má hlavu ztěžklou chlastem."
Co se týče inspirace, jsou však Medojedky zklamáním - v celé knize se jen dvakrát vyskytuje zmínka o neanonymním "tichém" víně.
Jednou jde o láhev Chateauneuf-du-Papes, kterou si Alec objedná v Keni ve městě Nairobi, podruhé pak o kalifornský muškát.
Chateauneuf-du-Papes je samozřejmě dobrá volba a v Česku ho nemusíme představovat, dostatečně tuhle oblast proslavil Michal Tučný ve své písničce o "báječném muži", který si najde "báječnou ženskou".
Nevíme, jaký ročník ani jakého konkrétního vinaře si Alec Barr objednal. ale ono to není zas tak důležité, protože tato apelace si drží srovnatelně slušnou úroveň. A tak můžeme předpokládat, že šlo například o přibližně čtyři roky starou láhev Domaine de Villeneuve, v našem případě ročník 2007.
Průměrné stáří rostlinek na těchto vinicích je 65 let, některé mají i přes stovku. Snad proto je víno tak husté, hluboké, se širokými obloučky na skleničce ... a s chutí přesně tak "dlouhou", jako je i jeho jméno. Krásně čiré, s navrstvenými chutěmi v ústech a se sladkými tříslovinami na konci doušku. Nádherné!
Vinice jsem navštívila, jejich současnému majiteli Stanislasi Wallutovi patří od roku 1992. Víno lze velmi dlouho archivovat, třeba i 15 až 20 let. Ročník 2007 byl mimořádně povedený, dá se tedy čekat, že správně archivované láhve získají na hodnotě. Víno z Domaine de Villeneuve však i mezi ostatními "sedmičkami" září a vyčuhuje. Slavný americký expert Robert Parker o něm píše jako "spícím favoritovi vinice" a ohodnotil ho na 100bodové stupnici skvělými 94 body.
Zmínka o kalifornském muškátu pochází z Alecových hubených studentských let na univerzitě v době hospodářské krize, v letech 1929 až 1933. Autor píše: "Dva litry muškátového vína stály padesát centů, a tak Alec Barr trávil většinu volných chvil tím, že se prokousával vypůjčenými knihami a připíjel k tomu tento produkt kalifornských vinic."
Ehm, tak tento produkt asi nebudeme degustovat, z popisu i ceny vyplývá, že asi nemá cenu se k hrdinovi přiblížit za každou cenu.
A co se ještě pije v Medojedkách?
Zde je poctivá statistika všech zmínek o alkoholu:
38x whisky
27x gin
21x martini
4x šampaňské
4x Bloody Mary
3x pivo
3x berandy
1x tequila
1x Cuba Libre
1x rum
1x portské
1x sherry
V tento moment je asi ta pravá chvíle na poznámku, kterou pronese Alecův literární agent Marc Mantell: "Pokoušíš se vypít všechen alkohol, co ho jen v New Yorku je, a jsi vymilovaný, až z toho blbneš."

medojedkymedojedky|webPro mě jsou takovou knihou Medojedky od Roberta Ruarka, která vyšla poprvé v roce 1965.

 

A když jsem jí teď nedávno četla znovu, tak se mi to potvrdilo. Medojedky jsou alkoholem "prolité" skrz naskrz. Hlavní hrdina, spisovatel Alec Barr, pije alkohol pro radost i na žal, s manželkou i milenkami, s kamarády, a vlastně i sám. "Chlap je opravdu šťastný, jenom když je sám a má hlavu ztěžklou chlastem."

 

Co se týče somelierské inspirace, jsou však Medojedky zklamáním - v celé knize se jen dvakrát vyskytuje zmínka o neanonymním "tichém" víně.

 

Jednou jde o láhev Chateauneuf-du-Pape, kterou si Alec objedná v Keni ve městě Nairobi, podruhé pak o kalifornský muškát.

 

Chateauneuf-du-Papes je samozřejmě dobrá volba a v Česku ho nemusíme představovat, dostatečně tuhle oblast proslavil Michal Tučný ve své písničce o "báječném muži", který si najde "báječnou ženskou".

 

Nevíme, jaký ročník ani jakého konkrétního vinaře si Alec Barr objednal. Ale ono to není zas tak důležité, protože tato apelace si drží srovnatelně slušnou úroveň. A tak můžeme předpokládat, že šlo například o přibližně čtyři roky starou láhev Domaine de Villeneuve, v našem případě ročník 2007.

 

medojedkymedojedky|webPrůměrné stáří rostlinek na těchto vinicích je 65 let, některé mají i přes stovku. Snad proto je víno tak husté, hluboké, se širokými obloučky na skleničce ... a s chutí přesně tak "dlouhou", jako je i jeho jméno. Krásně čiré, s navrstvenými chutěmi v ústech a se sladkými tříslovinami na konci doušku. Nádherné!

 

Vinice jsem navštívila, jejich současnému majiteli Stanislasi Wallutovi patří od roku 1992. Víno lze velmi dlouho archivovat, třeba i 15 až 20 let. Ročník 2007 byl mimořádně povedený, dá se tedy čekat, že správně archivované láhve získají na hodnotě.

 

Víno z Domaine de Villeneuve však i mezi ostatními "sedmičkami" září a vyčuhuje. Slavný americký expert Robert Parker o něm píše jako "spícím favoritovi vinice" a ohodnotil ho na 100bodové stupnici skvělými 94 body.

 

Zmínka o kalifornském muškátu pochází z Alecových hubených studentských let na univerzitě v době hospodářské krize, v letech 1929 až 1933. Autor píše: "Dva litry muškátového vína stály padesát centů, a tak Alec Barr trávil většinu volných chvil tím, že se prokousával vypůjčenými knihami a připíjel k tomu tento produkt kalifornských vinic."

 

Ehm, tak tento produkt asi nebudeme degustovat, z popisu i ceny vyplývá, že asi nemá cenu se k hrdinovi přiblížit za každou cenu.

 

A co se ještě pije v Medojedkách?

 

Zde je poctivá statistika všech zmínek o alkoholu:

 

  • 38x whisky
  • 27x gin
  • 21x martini
  • 4x šampaňské
  • 4x Bloody Mary
  • 3x pivo
  • 3x brandy
  • 1x tequila
  • 1x Cuba Libre
  • 1x rum
  • 1x portské
  • 1x sherry

 

Asi nejoblíbenějším drinkem hlavního hrdiny je růžový gin. Nebojte, růžová nemá v souvislosti s ginem žádné skryté významy, vždyť Alec Barr rozhodně netrpí nějakou zšenštilostí. Ostatně Pink Gin byl oblíbeným drinkem britského Královského námořnictva. Připravuje se z Plymouth ginu, do kterého se přidá pár kapek hořkého likéru Agnostura. Ten dá také drinku narůžovělé zbarvení.

 

V tento moment je asi ta pravá chvíle na poznámku, kterou pronese Alecův literární agent Marc Mantell: "Pokoušíš se vypít všechen alkohol, co ho jen v New Yorku je, a jsi vymilovaný, až z toho blbneš."

Doporučujeme

Články z jiných titulů