Členové běžeckého týmu Reflexu se představují. Jak běhá naše oblíbená geekerka Lada Brůnová?
"Běhání je jeden z mála sportů, kde není člověk ničím svázaný. Stačí mít běžecké boty a užívat si volný pohyb," říká známá česká geekerka Lada Brůnová. I když má blízko k moderním technologiím, své výkony nepřepočítává jen na kilometry: "Vyskočit na lavičku, skočit oběma nohama do kaluže, běžet v dešti, vdechnout mouchu a popálit se od kopřiv. Mám spoustu malých důvodů, proč běhat."
Kolikrát týdně běháte?
Kdyby mi to časové možnosti umožnily, běhala bych třeba každý den. Běh je nebezpečně návykový a tělo si rychle zvyknulo na pravidelný příjem endorfinů. Stačilo párkrát vyběhnout a byla jsem v pasti. Zvykla jsem si na volný pohyb, zvykla jsem si na pocit, který se dostaví při běhání. Přes den podpatky a taška s notebookem, večer trenýrky a kecky. Je to taková hra, ve které člověk střídá role. Podpatky, tenisky, podpatky, tenisky. V práci jsem někdo, ale při běhání jsem to já.
Kolik kilometrů týdně v průměru uběhnete?
Jakmile vyrazím, potřebuji si odběhnout svou dávku, abych měla „splněno“. Obvykle je to deset kilometrů a propocené tričko k tomu. Průměrně odběhnu týdně třicet až čtyřicet kilometrů. Byly ale i týdny, kdy jsem si naběhala sto kilometrů.
Jaké máte boty?
Na doporučení kamaráda, běžeckého guru Michaela Dobiase z Trailpointu zkouším minimalistickou alternativu obuvi ve stylu barefoot. Pořídila jsem si boty od anglické značky INOV-8, která vychází z poznatků o přirozeném fungování lidského těla a vytváří lehkou obuv. Mám zoufalý došlap přes patu a dělám příliš dlouhé kroky, které mě zbytečně zpomalují. Snažím se na tom ale pracovat a právě boty s tvrdší podrážkou mě nutí, abych došlap přesouvala na špičku.
Používáte nějaký sporttester, běžecké hodinky, GPS aplikaci v telefonu? Jaký nebo jaká jsou vaše oblíbené?
Běhám s mobilním telefonem, je to nejpohodlnější cesta, jak mít hudbu a sporttester v jednom zařízení. Zkoušela jsem aplikaci RunKeeper, aktuálně jsem ale podlehla SportsTrackeru, který používám na Nokia N9. Nejsem ale typický geek, který běhá pro to, aby mohl používat další zařízení. Občas je fajn nechat všechny měřiče doma a běh si užít.
Běžela jste v posledním roce nějaký závod?
Letos jsem si zaběhla dva skvělé závody. V dubnu jsem si zaběhla svůj první půlmaraton. Přesně si nevybavuju moment, kdy jsem se rozhodla, že do toho půjdu. Mám smůlu na zranění; pokud zrovna nemám natržený sval, mám zablokovaná záda. Možná právě proto jsem registrační formulář nakonec odeslala a nevěřila jsem, že se na start postavím. Byla to moje první zkušenost s velkým závodem a musím říct, že jsem si sáhla na dno. Doběhla jsem. Na krk mi v cíli pověsili medaili, do ruky vrazili banán a pocit euforie a radosti se mohl dostavit. Druhým závodem, který pro mě hodně znamenal, byl Babický trail 1/4 maraton. Na rozdíl od pražského maratonu se jedná o komorní „srdcařskou“ akci. Bezchybná organizace, vtipně značená trať v lesích, milé dárky, spousta známých tváří z Dailymile. Závodu jsem propadla, byl komorní a nezapomenutelný.
Kde nejčastěji běháte?
Ráda běhám venku, v přírodě. K běžícímu pásu se uchýlím jen v krajní nouzi. Snažím se trénovat fyzičku, na což jsou nejlepší terény. Když můžu, vyrazím běhat do lesa. V Praze přicházejí na řadu parky. Když se potřebuju zničit rychle, vyrazím na Vítkov; pár výběhů k památníku a několik sérií schodů, a mám dost. Nebojím se ani přicházející zimy. Žila jsem ve Finsku a zjistila jsem, že běhat se dá za jakýchkoli podmínek. Je jen potřeba připravovat tělo na nízké teploty průběžně a oblečení vrstvit po vzoru „cibule“. Dá se běhat i v mínus deseti stupních, když má člověk správné oblečení a nepřeceňuje své možnosti.
Běháte raději sama, nebo s někým dalším?
Už jako malá jsem zjistila, že mi kolektivní sporty nevyhovují. Nerada se spoléhám na ostatní a nemám ráda pocit, že se někdo musí spoléhat na mě. Jsem jedináček a sólista každým coulem. Na běhání se mi líbí právě to, že mohu vyrazit, kdy si zamanu, nemusím se na nikoho ohlížet, čekat, domlouvat a plánovat. Běžím, kam chci já a jak rychle chci. Kde jinde si můžete dovolit takovou svobodu?
Posloucháte při běhu hudbu?
Ano, hudba mě hodně ovlivňuje. Mám sestavený svůj běhací playlist, soubor skladeb, na které ráda běhám. Samozřejmě tam jsou „power songy“, ke kterým se uchýlím, když mi docházejí síly, nebo když mám před sebou složitější terén. Často dostávám otázku, na co při běhání myslím. Jenže já nemyslím na nic. Pustím si hudbu a běžím. Čistím hlavu, upouštím ventilek, vnímám jen pohyb a okolí. Nemyslím, běžím, užívám si to.
Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jste zhruba za poslední rok běhala?
Dostala jsem se do fáze totální závislosti a boty na běhání vozím všude. Brala jsem je s sebou do Paříže, do Bostonu, do Londýna. Vstala jsem brzy ráno a oběhla památky, které jsou přes den plné turistů. Dopoledne jsem měla odškrtnutá všechna „must visit“ místa a odpoledne jsem se věnovala nasávání atmosféry. Většinou měst jsem se doslova proběhala a projedla. Stal se ze mě běžec-gastroturista.
