Europoslanec Zdechovský: Česká vláda pro paní Michalákovou nic nedělá
Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL, se dlouhodobě zabývá kauzou odebraných dětí Michalákových norskou sociálkou. Tvrdí, že před tím, jak tento týden rozhodly norské úřady, už varoval dávno, ale čeští politici brali vše na lehkou váhu. Oproti například ruské vládě prý ta česká rodičům odebraných dětí nijak nepomáhá.
Norský soud rozhodl, že mladší syn paní Michalákové půjde k adopci a ke staršímu ztratí rodičovská práva. Jak myslíte, že teď bude norská kauza pokračovat? Myslíte, že česká nóta Norsku bude mít dopad?
Myslím, že nóta nebude mít dopad na nic. Norové se nám vysmějí, jak už to udělali ostatně dvakrát. Já jsem už před rokem říkal našim politikům, že Norové měli dlouho připravenou adopci mladšího syna a u toho staršího požadovali, aby byl svěřen do péče a omezil se styk s matkou. Ubezpečovali mě, že to není pravda, že to vyloučila norská velvyslankyně a že to vyloučily i norské úřady. A podívejte se, dnes se splnilo vše, na co jsem upozorňoval. Teď nezbývá než se odvolat k soudu, ale to se zase Barnevernet odvolá a je to běh na dlouhou trať. A ty děti rostou. Bez své mámy a táty.
Jak by tedy podle vás měla postupovat Česká republika v této věci? Měla by vyhostit velvyslankyni, jak navrhujete?
Musíme postupovat jasně, srozumitelně a tvrdě. Česká republika by měla jasně ukázat, že chce bojovat za české občany. Na advokáty paní Michalákové se museli složit čeští občané. Jak pomáhá vláda? Mohlo by být i řešením vyjednání nějaké dohody, jež by ale musela být platná obecněji i pro další případy, aby o českých dětech rozhodovaly české soudy.
Proč myslíte, že došlo k té adopci a zbavení matky práv zrovna teď?
Norové měli zvláštní taktiku. Asi šest měsíců se o tom tady nijak extra nepsalo, protože existovala dohoda, že teď necháme úřady jednat v klidu. Poslední velký impuls, který se odrazil i v norských médiích, představovala květnová demonstrace. Pak se celý červen v Norsku mluvilo jen o Barnevernetu a jeho praktikách.
Co byste vzkázal lidem, kteří o případu Michaláková pochybují, že přece něco muselo být v nepořádku?
Podstatné je to, co řekla i vyšetřující policistka. Že kdyby na tom případu bylo cokoliv, kdyby tam byl stín pochybností, tak ten případ neuzavřou a půjdou před soud. Policie jasně tvrdí, že k žádnému sexuálnímu zneužívání nedošlo. Zkrátka Eva Michaláková je nevinná, a přesto přišla o děti.
Víte o dalších podobných případech?
Byl jsem několikrát v Norsku a mnoho lidí se mi svěřilo s kauzami, jež jsou navlas stejné jako případ Michalákových. Mám teď slušný přehled o mnoha případech, jde obvykle o chudé nebo přistěhovalecké rodiny. Hodně jsou to Poláci, Švédové, Estonci, Lotyši, Litevci, Rusové a ti řeší stejný problém. Třeba Rusové začali ty rodiny finančně podporovat a i ruská ambasáda v Norsku je aktivnější než my. V tom bychom se od nich mohli učit. Estonci za půl roku přes soukromé detektivy unesli zpět domů šest dětí!
Vyjadřujete se často i k uprchlické krizi. Jakou máte zkušenost z uprchlických táborů, jež jste navštívil?
V táborech výrazně převažují muži, až před dvěma měsíci se začaly objevovat rodiny s dětmi. Když jsem viděl imigranty v táborech, viděl jsem lidi, kteří se vydávali za Syřany, ale se Sýrií neměli nic společného. Viděl jsem Pákistánce a Afghánce, kteří kšeftovali se syrskými pasy. To vše je bohužel i obraz imigrační krize, jenž se tu moc neprezentuje.
Připadá vám normální, že muži ze Sýrie odcházejí a ženy zůstávají?
Není to normální, je to jejich vlast a měli by zůstat bránit svoji zemi. Bohužel, kdyby tu byl někdo jiný než Bašár Asad, asi by i mnozí zůstali. Pokud on zůstane u moci, nevěřím tomu, že se do Sýrie tito uprchlíci vrátí. Velká část tu zkrátka zůstane.
Když se hlasovalo o kvótách, zdržel jste se. Proč jste nehlasoval proti?
Postoj České republiky byl buďto se zdržet, nebo hlasovat proti. Když se zdržíte, tak zvýšíte kvorum pro přijetí návrhu, to znamená, že hlasujete de facto proti.
Brzy přijde další hlasování o kvótách, tentokrát o stálém mechanismu pro přerozdělování uprchlíků. Tam budete hlasovat proti, nebo se opět zdržíte?
Ještě jsme to neviděli, ale nesouhlasím s tím principem. Myslím, že to nikdy nebude fungovat. V současné době vidíme Řeky a Italy, jak velkou část uprchlíků posílají do Německa.
Existuje na vás uvnitř frakce kvůli kvótám nějaký tlak?
Je pravda, že jsme byli rozděleni Východ–Západ. Zvali nás neustále na kávu, tlačili, abychom změnili názor. Používaly se někdy i takové triky, jako že ve výboru hlasovali členové jiných výborů ze západních států, jen aby na místo chybějících poslanců ze Západu nenastoupil náhradník z Východu. Doufám, že něco takového už nikdy nezažiju. Dnes se ale řada kolegů z Německa kloní k našemu názoru. Myslím, že budoucnost brzo ukáže, kdo měl pravdu.
