Případ nevyžádaného penisu
Když jsem poprvé jev zvaný cyberflashing zaznamenal, myslel jsem, že jde o vyvádění jednoho osamělého úchyláka. Pak jsem ale zjistil, že tento koníček – tedy rozesílání fotek vlastního penisu – je masovým jevem a že se drzost sexuálních deviantů skrytých za přístroji elektronické komunikace neuvěřitelně zvyšuje.
Mám kamarádku – krásná divoká žena středního věku, vzdělaná, kultivovaná, ale s čistě mužskou sexualitou. Sbírá chlapy tak, jako vyhlášení holkaři sbírají děvčata, a zakládá si je do herbáře. V rámci takového zkoumání pražské kavárny narazila na jednoho veřejně známého (a ženatého) intelektuála, který ve svých esejích tepe morálku doby. Pár dní poté jí přišla fotka. Otevřela ji – a co nevidí. Jde o detailní snímek. Mužská ruka odhrnuje vyvinutý pivní mozol, aby bylo alespoň něco vidět, a pod ním – bimbásek. Vcelku průměrný, nic moc na chlubení. Přestože je má kamarádka žena zkušená, světa znalá a bimbásků viděla už dost, překvapilo ji to. Ještě nikdy předtím nedostala fotku penisu známého moralisty. Upozorňuji – nešlo o domluvenou intimní hru dvojice. Byl to, dejme tomu, nevyžádaný penis.
Nová móda
Vykládal jsem to pro zasmání jiné kamarádce. I ta je mimořádně pěkná a nápadná. Jenže ta se vůbec nesmála, koukala na mě divně, a když jsem vše dovyprávěl, pronesla pro mne velmi urážlivou větu: „A co jako?“
Nechápal jsem. Chvíli na mne soustrastně a s lítostí hleděla, pak vytáhla mobil a pustila aplikaci WhatsApp Images. Ta vám udělá dlaždicovou mozaiku obdržených fotek. Spustila tedy mozaiku obrázků a mobil mi podala. Z dvanácti obrázků byl na šesti penis a každý od jiného chlapa. Když jsem se vynadíval, posunula aplikaci dál, a zase galerie pindíků. Posílání penisu ženám se zjevně stalo rozšířenou módou.
Pokoušel jsem se to nějak rozdýchat. „No vy mladý to asi máte jinak...“ Kamarádka vzala mobil a ukazovala na jednotlivé pindíky: „Holanďan, padesát let. Čech, čtyřicet sedm let. Němec – čtyřicet let.“
Jasně. Takže věkem to nebude. Jak k zaslání takové fotky dochází? „No, je to jednoduché – já mám třeba pět obchodních schůzek za den, s lidmi z byznysu, většinou muži. A každý z nich dostane mou vizitku s telefonním číslem, takže jsem hodně na ráně.“
Obvykle penisy dostává tak dvě hodiny po obchodním jednání, na kterém získal obchodní partner její číslo. Často se stává, že přicházejí dvě či tři fotky. Principiálně jde o to, že na první fotce je třeba porsche nebo vila (patřící gentlemanovi) a jako druhá či třetí fotka přichází jeho ztopořený penis. Někdy ale chodí jen sólo pindíky. Ta doba po obchodním jednání je prý obvyklá, skončí byznys, pán přijde domů či na hotel, ztopoří, vyfotí, pošle a je mu líp.
Celý článek si můžete přečíst v novém čísle časopisu Reflex, které vychází ve čtvrtek 14. ledna.
