Zabiják Joe stále provokuje a baví
Jako o jedné z nejvýraznějších událostí této činoherní sezóny i jako o herecky zvlášť silném představení se píše o inscenaci pražského Divadla Kalich černé komedie Tracyho Lettse Zabiják Joe v režii Petra Svojtky s Igorem Chmelou v titulní roli.
Velmi osobitá lovestory z pera jednoho z nejvýznamnějších současných amerických dramatiků je černá komedie o jedné svérázné rodince a ještě svéráznějším způsobu, jak zatočit s dluhy. Lettsova prvotina z roku 1991 byla uvedena v řadě zemí světa a byla převedena na filmové plátno. V loňském roce se dočkala také premiéry na newyorské Broadwayi, nicméně oblibu českých diváků si stačila získat už mnohem dříve, především díky slavné inscenaci Činoherního klubu. Nyní, 20 let od její premiéry, se tedy Zabiják Joe dočkal nového pražského nastudování.
„Když měla tato hra před dvaceti lety českou premiéru v Činoherním klubu, vyvolala řadu protichůdných reakcí. Šlo v podstatě o první průnik takzvané coolnes dramatiky na naše území. Mnozí diváci byli pobouřeni drsnými výrazovými prostředky, které byly v té době považovány za nevhodné. Dnes, kdy se na nás tohle všechno valí z filmů i televize takřka denně a na jevištích si našly místo hry autorů jako Joe Penhall či Mark Ravenhill, nám text Zabijáka Joea může připadat v tomto smyslu jen jako slabý odvar,“ připomíná dramaturg inscenace Jiří Janků.
Zabiják Joe osciluje mezi komedií, sociálním dramatem, antickou tragédií a groteskní parodií. To samo o sobě dělá z tohoto textu nezaměnitelný originál, který na jednu stranu dokáže rozesmát a pobavit a na stranu druhou také leccos vypovědět o době a společnosti, ve které žijeme. Vše se tu děje v duchu velké nadsázky, přesuneme se do světa bez morálních zábran, ve kterém se na takové věci, jakými jsou vraždy, kuplířství a loupeže, pohlíží jako na něco zcela běžného. Černý humor a atmosféra americké chudinské kolonie jsou základními prvky nesmírně vtipné a zároveň nervy drásající hry, ve které od začátku až do konce diváci netuší, jak se věci vyvinou.
„Ta hra je o morálce. O tom, že jsou určitá základní etická pravidla a ty je nutné respektovat a řídit se jimi. Že se nemá lhát, nemá se krást a taky - nemá se vraždit. Spousta lidí v Česku je dnes nespokojená se stavem věcí veřejných, se stavem společnosti. Já jsem přesvědčen, že základ je v tom, že elementární etická pravidla nejsou všeobecně uznávána a respektována. Tohle má samozřejmě hluboké kořeny v dekádách totalitních režimů, které tu panovaly, a bohužel v letech svobody k žádné výraznější očistě nedošlo. V tom je Zabiják Joe v tuto chvíli mementem. Extrémním mementem. Poměrně milá rodinka začne řešit, jak zpeněžit život matky (a exmanželky) – aby vyřešila tíživou finanční situaci. A bere to jako něco poměrně normálního. Nad morální stránkou věci se nijak nepozastaví. Jako někdo bral, že je v zásadě normální spolupracovat s STB, aby neměl problémy s kariérním postupem. Nebo že je v zásadě normální krást pytle s cementem, navíc se tím defakto podkopává komunistický režim. Nebo že nelze rozlišit čisté a špinavé peníze. To, na co černá komedie Zabiják Joe poukazuje, je důležité si neustále připomínat. A v současné době obzvlášť,“ uvažuje režisér Petr Svojtka.
Vedle Igora Chmely v Zabijáku Joe herecky excelují Marek Taclík, Ivana Jirešová, Ivan Lupták a Anna Fialová.
Více na www.divadlokalich.cz
