Tibetští mniši praktikují odedávna starou metodu sebepoznání, založenou na absenci jakýchkoli smyslových podnětů. Až na sedm týdnů se uchylují do úplné izolace.

Tibetští mniši praktikují odedávna starou metodu sebepoznání, založenou na absenci jakýchkoli smyslových podnětů. Až na sedm týdnů se uchylují do úplné izolace. Zdroj: Marek Douša

Terapie tmou

Cyril Höschl

chtěla bych se zeptat na Váš názor na terapii tmou, její možný terapeutický, případně negativní vliv na psychiku člověka. Soudě podle dlouhé čekací doby na volný termín jde o žádanou formu meditace či terapie. Sama jsem dlouho přemýšlela, zda zkusit, či ne, nakonec převážily argumenty pro, a tak se na svoji „terapii“ těším v blízké době. Zkušenosti těch, kteří to již zažili, jsou převážně pozitivní. Líbilo se mi jedno prohlášení, že je to první dovolená, z níž se dotyčný vrátil skutečně odpočatý, plný energie, touhy po životě, s čistou hlavou a jistými cíli a úkoly. Velmi často se lidem vrací jakoby zapomenutá radost z obyčejných věcí a z přítomnosti rodiny či blízkých lidí. Může být vliv této izolace od všech vjemů, informací, nutností, lidí, „musů“, a pobyt jen sám/a se sebou důsledek civilizačního shonu a přemíry informací a očekávání? Může týdenní pobyt v absolutní tmě psychicky dosud zdravému a jinak normálnímu člověku uškodit? Mohl byste jej doporučit a případně komu ano a komu ne (dá-li se alespoň trochu zobecnit). Moc zdravím a děkuji, pokud se rozhodnete na můj dotaz reagovat.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!