Jak odvolat v Česku prezidenta? Video krok po kroku objasňuje postup sesazení hlavy státu
Někteří lidé opakovaně začínají v souvislosti s činy prezidenta ČR mluvit o tom, zda neporušuje české zákony a zda by dokonce nemohl být odvolán. Čeští prezidenti sice nejsou trestně odpovědní za nic, co by spáchali, a do vězení by nešli, ani kdyby třeba zastřelili souseda, ale jsou odvolatelní. K odvolání prezidenta z funkce vede velmi dlouhá a složitá cesta, ale s touto možností česká ústava počítá.
Na prezidenta může být podána tzv. ústavní žaloba. Ta přichází v úvahu, pokud by se prezident buď dopustil velezrady, nebo by hrubě porušil ústavu nebo jiné části ústavního pořádku. Zatímco hrubé porušení ústavy samotná ústava dále nespecifikuje, velezrada v nejvyšším zákoně země definována je. Velezradou se pro tyto účely rozumí jednání prezidenta, které by směřovalo proti svrchovanosti nebo celistvosti republiky nebo proti demokratickému řádu.
Žalují senátoři
Ústavní žalobu může podat Senát, kde takový návrh může iniciovat třetina jeho členů. Návrh ústavní žaloby musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým měl prezident spáchat velezradu nebo hrubé porušení ústavy či jiné části ústavního pořádku. Ústavní žaloba pak musí obsahovat také uvedení důkazů, o které se má ústavní žaloba Senátu opírat.
K jejímu schválení v horní komoře českého parlamentu je třeba souhlasu tří pětin přítomných senátorů. Jednání o žalobě v Senátu probíhá podle zvláštního režimu, kdy je jednání neveřejné a o výsledku se hlasuje veřejně a podle jmen, kdy každý člen horní komory musí veřejně oznámit, zda hlasuje pro, nebo proti návrhu, tedy podobně jako při vyslovování důvěry či nedůvěry vládě v Poslanecké sněmovně.
Souhlas sněmovny
Aby se ovšem senátory podaná žaloba dostala skutečně až k ústavnímu soudu, musí s ní ještě vyjádřit souhlas také Poslanecká sněmovna. I v ní je třeba většiny tří pětin jejích členů, ale zde se nepočítá pouze z přítomných, ale ze všech poslanců. Navíc zde platí další omezení, a to časové. Pokud Poslanecká sněmovna Senátem podanou žalobu neschválí do tří měsíců, má se za to, že souhlas nebyl Sněmovnou dán a celý proces končí.
V opačném případě věc postupuje k ústavnímu soudu. Ten ji projedná přednostně před jinými záležitostmi. Prezident si může zvolit pro projednávání jednoho nebo více obhájců, Senát zastupuje předseda nebo jím pověřená osoba.
Konec vyhlášením rozsudku
Ústavní soud může na základě takto projednané ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt, tedy být znovu zvolen. Jakmile předseda ústavního soudu veřejně na jednání vyhlásí nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, ztrácí prezident republiky okamžitě prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Zároveň tím hlava státu ztrácí nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce. Předseda Senátu by pak v případě takto proběhlého odvolání prezidenta vyhlásil nové prezidentské volby.
