Odpověď Petra Blahuše

Petr Blahuš

Pane Nosku, původně jsem nechtěl na Vaši poněkud popuzenou reakci vůbec odpovídat. Soudím totiž, že vše podstatné bylo už vysloveno a navíc se z reakcí obracíte na Reflex a ne na mě, což vzhledem k tomu, že se vídáme ...

Pane Nosku,
původně jsem nechtěl na Vaši poněkud popuzenou reakci vůbec odpovídat. Soudím totiž, že vše podstatné bylo už vysloveno a navíc se z reakcí obracíte na Reflex a ne na mě, což vzhledem k tomu, že se vídáme na junáckém ústředí a v TDC několikrát týdně, mi nepřipadá ani správné, ani příliš odvážné. Chápu však, že se lépe kritizuje zpovzdálí, než někomu přímo do očí. Při čtení Vaší reakce jsem však několikrát narazil na osobní reakce a oslovení a proto jsem své původně zamítavé stanovisko změnil. Pokusím se však nebýt tak osobní, útočný bez jakýchkoliv důkazů jako vy, ačkoliv některé pasáže bych spíše čekal od skalních komunistů typu soudruha Grebeníčka nebo Vašeho jmenovce, komunistického ministra a tvůrce Lidových milicí, soudruha Václava Noska. Na jedné věci však zásadně trvám a totiž že jsem se při psaní této causy nepřidal na žádnou stranu, jak tvrdíte, a to přesto, že byl na mě z obou stran vyvíjen silný tlak a v současné době je proti mně mezi skauty vedena docela slušně silná nepřátelská kampaň. Tímto Vás tedy otevřeně žádám, abyste předložil veřejnosti důkazy, že jsem „se přidal na …. stranu Petra Foglara a Jaroslava Hanzela“, což by totiž bylo to poslední, k čemu bych se jako nezávislý novinář i jako soudný člověk snížil. Pokud tyto důkazy nepředložíte nejpozději do první poprázdninové schůzky redakční rady časopisu Skaut-Junák, které jsme oba členy, vyhrazuji si právo podniknout proti Vám nezbytně nutné kroky.
Vzhledem k tomu, že na rozdíl od Vás neoplývám volným časem, budu na Vaši reakci odpovídat heslovitě přesně podle posloupnosti Vašeho výtvoru:

- Hned na začátku jste mi docela nahrál na smeč, pane Nosku. Pokud byste totiž můj článek četl s chladnou hlavou a ne v záchvatu svatého foglarovského hněvu, viděl byste, že jsem ani jedním slovíčkem netvrdil, že soud Prahy 3 měl projednávat něco jiného, než spor o Foglarovo dědictví. Veřejnost se o ní však nedozvěděla ani z oné tiskovky, kterou zmiňujete včetně nepodloženého názoru „záměrně upravenou informaci“ (kdy, kým, jak, proč?) protože o Foglarově spolupráci s StB si už léta šuškali vrabci na všech stínadelských střechách a jen jeho zarytí obdivovatelé to nechtěli slyšet. Jak ale snad jako redaktor časopisu Junák sám víte, každý článek je limitován přiděleným prostorem a já prostě nemohl všechno popisovat polopatě, smysl celého článku byl totiž jinde- stále ještě bolestné a obtížné smiřování české společnosti s komunistickou minulostí.

- Nevím, kde jste přišel na to, že jsem autorem článku o J.F. na stránkách internetového magazínu Pauza. Pokud máte důkazy, sem s nimi, jinak Vám doporučuji sehnat si dobrého právníka. Pokud ale jste opravdu sám novinářem, jak je uvedeno v tiráži časopisu Skaut- Junák, měl byste vědět, že pseudonymy a novinářské zkratky jsou běžně používanou praxí - i takový borec jako Karel Havlíček pod nimi publikoval. Pod různými jmény publikovala a publikuje i řada současných novinářů, takže pokud hypoteticky připustíme, že autor článku není reálná osoba, může to být de facto kterýkoliv občan tohoto státu. Mimochodem, nebyl jste to náhodou zrovna Vy sám, který „odhalil“, že ještě počátkem devadesátých let psala pod pseudonymem do časopisu Skaut-Junák i taková veličina jako je Miloš Zapletal?

- V onom článku na Pauze, který jsem si vyhledal, se psalo o pouhém podezření. Nemůžete ani popřít, že už tehdy po tom, co článek na internetu vyšel, jsme spolu o této pro památku J.F i celého skautského hnutí dost neblahé skvrny mluvili a že jsem Vám nabízel pomoc při zjištění pravdy. Tu jste však odmítl, ač nevím dodnes proč, protože jsem Vám nestál ani za odpověď - abste si pak sám dal tu práci zjistit, že Foglar byl opravdu agent.

- Pokud byste se trochu orientoval v problematice StB, věděl byste, že už před podepsáním vázacího aktu vlastní rukou, jste musel být pro StB užitečný a něco pro ní vykonat. Oni totiž ti hoši – bohužel - nebyli jen samé mlátičky, ale občas to někomu z nich i trochu myslelo, takže si každého předem vyzkoušeli, aby se pak s ním před nadřízenými neblamovali. Přestože jako bývalý disident (nebo jak je dnes v módě říkat příslušník III. odboje) jsem o praktikách StB něco málo věděl z osobní zkušenosti, chtěl jsem, aby mé informace byly podložené neprůstřelnými fakty a proto jsem požádal skutečné odborníky, bývalé vysoké důstojníky Úřadu pro dokumentaci a vyšetřovaní zločinů komunismu, o jejich vyjádření. Asi to pro Vaši modlu nevyznělo moc positivně, ale to už není ani můj, ani jejich problém.

- K té obrovské fůře nepravd: Tvrdíte, že jsem v úvodu psal o dlouholeté spisovatelově spolupráci s StB. Nevím kolik máte dioptrií, ale já tam připojil i slůvko „údajně“, čímž se však význam celé věty podstatně mění, víte? Navíc J.F. byl sice aktivním udavačem „jenom“ půl roku, ale již předtím se musel zapracovat a jak vyplývá z informací pana Frolíka, šéfa Archivní služby MV (a bývalého disidenta, tedy žádné rudé potvory, kterých je na Kachlíku dodnes plno) byla StB na J.F. zaměřená v pozdějších letech ještě 2x po delší čas, přičemž je možné, že byl znovu „oživován“. Kromě toho je v článku důkazní výrok o Foglarově udávání proti MUDr. Hanzelovi ještě v polovině osmdesátých let. Pokud si myslíte, že se jedná o lživé či nedůvěryhodné svědectví, můžete se pokusit o nápravu soudem. A opět, kdybyste mi věnoval trochu svého času, mohl jsem dát prostor ve svém článku i Vám.

- Při psaní F. životopisu jsem vycházel z internetových stránek jedné ze skupin jeho obdivovatelů, nemám tudíž jediný důvod se domnívat, že by údaje o jejich milci byly jakkoliv nepravdivé či tendenční. Možná se prostě jenom mýlíte Vy? Konečně, kdybyste mi Vy nebo Váš šéf, ředitel TDC Šantora, ráčili odpovědět na opakované žádosti o vyjádření k věci, mohl jste mě, pokud si myslíte že o F. víte všechno, lehce opravit. Neměl jste však ani tolik odvahy, abyste mě poslal do háje. A pokud jste to skutečně dosud nepochopil, pane Nosku, tam smyslem článku nebylo detailně popisovat F. životopis, ale ukázat, jaká byla tehdejší doba, když dokázala semlít i takové individuality, jakou bezesporu J.F. byl. A také o tom, jak je dodnes těžké se s následky tehdejší doby vyrovnat, pochopit ji a možná i odpustit. A Vaše reakce a mnohé další irelevantní poznámky zde otištěné to více než jasně ukazují! A jestli vám to nedošlo, tím že věc stále více a více rozviřujete a jak mám zprávy přímo z Vašeho okolí, dokonce i za pomoci pomlouvačné kampaně za mými zády (což mi tedy u skautů připadá dost hrůzné), poskytujete památce J.F. vskutku medvědí službu. Sice se tvrdí, že špatná reklama je také reklama, ale v tomto případě neděláte dobře, protože čím dříve se na tento článek a hysterii kolem něj zapomene, tím pro J.F. a vás lépe. Ve světle těchto faktů snad i Vy pochopíte, že není zas až tak důležité, jestli J.F. začal pracovat s ilegálním oddílem na podzim 1940 nebo až na jaře 1941, tím spíše, že o kus dál uvádím, že pracoval s oddílem po celou dobu okupace a cituji navíc vyjádření spisovatele Miloše Zapletala, který zná J.F. pravděpodobně ještě lépe než Vy.
Ještě malá poznámka: jakožto jeden ze samozvaných F. znalců vzhledem k tomu, že jste o jeho spolupráci s StB věděl a přesto mlčel, jste buďto porušil jedno ze základních pravidel práce novináře - informovat občany, kteří mají na informace z Ústavy právo - nebo jste se zachoval podobně negativně i jakožto historik - i on totiž má předkládat výsledky své práce k veřejné diskusi. Nebo je tu třetí možnost – a sice že zas až takový Foglarův znalec nejste.

- Už z výše uvedených důvodů nepotřebuji vytvářet kolem sebe „dojem objektivního znalce“. To je možná Váš styl, pane Nosku, já nikoho očerňovat nebo podkuřovat nemusím a nebudu. Řídím se striktně fakty a svým svědomím, padni komu padni a článek je toho jasným důkazem. Ovšem připadá mi, že Vás a další Foglarovy příznivce by snad udobřila jenom nějaká oslavná sága nebo šikovný PR článek. V tomhle ale odmítám jet. Už staří Římané měli ve svém právním kodexu Acta, non verba. Ale znovu opakuji, kdybyste mi jednou jedinkrát odpověděl na mé žádosti o informace, mohli jsme jeho životopis pořádně probrat - jednotlivé případné malé nepřesnosti smysl článku neposouvají v žádném případě jinam. Ale to Vy sám dobře víte.

- Proč jsem formuloval větu, že byl J.F. až chorobně vázaný na svoji matku? Inu jednoduše proto, že mi to potvrdilo nezávisle na sobě hned několik lidí. Nic víc v tom není, pane Nosku, nechovejte se prosím jako MUDr. Hanzel - nerad bych, aby moje víra v lidi ve skautingu ještě více klesla! Tzv. Oidipovský syndrom je znám už 2.000 let. A jen tak mimochodem - miliardy mužů na celé Zemi milují své matky (a otce) a nezůstávají kvůli tomu do smrti na ocet. Nebo možná jak uvádíte „nemají tak hluboce opravdový vztah mezi matkou a synem“? Mimochodem, vy jste také ženatý, ne?

- Zda soud na Praze 3 dopadl jak dopadl pro formální chybu nebo po právu mně ani Vám nepřísluší hodnotit, protože soudy pracují nezávisle. Zákon však hovoří jasně a pokud by Nadace skutečně utrpěla chybu kvůli pochybení notáře, nechť vymáhá oněch 10.000.000 Kč plus úroky a další positiva na něm, ale pro historii to zatím vypadá tak, jak jsem napsal.
- To, že by Foglar kolaboroval s nacistickým okupačním režimem, jsem nenapsal ani slovem, takže bych Vám znovu doporučoval nejdříve počítat do deseti a pak teprve něco sepsat. Jenom bych rád upozornil na slova slavného českého herce Kemra: Je-li v zemi nepřítel, čestný muž nedělá kariéru. A že propagoval „naše české chlapce“ (váš citát?)? Jenom z toho, navíc vytrženého z kontextu, usuzujete, že byl vlastenec? Neříkám, že nebyl, ale kdybyste si přečetl jakýkoliv projev ministra školství a kultury Emanuela Moravce, prevíta a kolaboranta první kategorie, zjistil byste, že pojem „český“ se v jeho řeči vyslovoval neuvěřitelně často a přitom to byl všechno, jen ne vlastenec.

- V poznámce StB je mi v patách jste pane Nosku sám potvrdil moje slova o motivech a síle morálního charakteru Jaroslava Foglara. Bát se, že budu zatčen a neuvidím slunce v době, kdy na popravištích pro skutečný odboj proti komunistům umírali nejlepší synové a dcery národa - to je tedy skutečně vrchol! A všimněte si, opět zde on sám naznačuje svoji slabou stránku, která stála pravděpodobně skutečně za jeho verbovkou - matku a oddíl. Navíc pracovat tehdy dobře pro republiku (a tím pádem pro komunisty) bylo totéž, když se Albert Speer, Hitlerův hlavní ekonom, hájil tím, že udržoval válečný chod země nikoliv pro nacisty, ale pro Německo. Kdyby to J.F. s republikou myslel opravdu dobře, měl jít do odboje nebo aspoň do exilu. Jinak neznám paměti jediného agenta ať už StB, Gestapa, NKVD, GRU, KGB nebo třeba i CIA a MOSSAD, ať mně zase něco pro Bůh nepodsouváte, který by se ve svých pamětech otevřeně a kompletně ke svému špiclování přiznal. Každý bývalý agent, který měl v sobě trochu studu, se sám za sebe styděl a vědomě či nevědomě svoji činnost bagatelizoval nebo snižoval. A ten, který udával např. z přesvědčení, zase o tom nemluví, protože mu jeho dřívější činnost připadá dodnes jako dobrá a záslužná věc a ví, že by porušením mlčenlivosti, ke které se zavázal, spáchal trestný čin a navíc mohl poškodit svoje ideály.

- Direkt svazákům: Pane Nosku, v roce 1956 už byla situace trochu jiná než za Gottwalda nebo Stalina. Tzv. Kult osobnosti byl prolomen a dokonce už bylo po Chruščovově projevu. Proto bych F. kritický dopis nenazýval ani tak „odvahou neuvěřitelně kritizovat“, jako spíše projevem zneuznaného člověka, po stránce výchovy dětí pravděpodobně skutečně oprávněného kritizovat. Ovšem i Vy sám zde říkáte: „Zoufale bojoval za sebe i svůj oddíl, bez něhož si neuměl život představit.“ Když pominu to, že normální chlap si nedokáže představit život bez své rodiny nebo možná své vlasti, citujete zde opět v krátké době důvod, proč Foglar zradil nejen svoji duši a charakter, ale i slova skautského slibu, bratře Nosku. A právě to, že to psal jak Vy sám uvádíte v době, kdy pracoval pro StB, nepřímo svědčí o tom, že si to jako udavač prestižní kategorie A mohl dovolit - prostě mu asi narostl hřebínek. Ostatně jakási ochrana vlastních agentů je v řadách BIS a VKR dodnes používána - pamatujete si na kauzu plukovníka Růžka?

- Je podpis zločin? Ano, podpis spolupráce se zločineckou organizací postavenou současnými zákony na roveň Gestapa je skutečně zločinem - přinejmenším na své cti. Navíc si vyprošuji, pane Nosku, abyste bez jakýchkoliv jasných příkladů nadále psal o mně jako o někom, kdo filtruje podklady a informace jak se mu hodí. Asi si mě pletete s někým z Vaší blízkosti. Jestliže to ještě jednou učiníte, uvidíme se už u soudu a jak možná víte, unést důkazní břemeno, že máte pravdu, bude na Vás. Mimochodem, jak vůbec můžete vědět, jaké všechny podklady jsem pro psaní sehnal? Vy mě špehujete, pane Václave Nosku?! To jste tedy hluboko klesl! Kdybyste se však informoval lépe, když už to musíte dělat, zjistil byste, že jsem si článek nechal např. od Miloše Zapletala několikrát autorizovat, stejně tak jako od Ing. Výprachtického atd.

- Foglar neselhal: Ale selhal, pane Nosku, selhal a historie mi dá za pravdu. Navíc vím, že až opadne současná hysterie, hodně lidí, nacházejících se v různém stavu naštvanosti, mi dá přinejmenším v duchu za pravdu. Přál bych si, abyste byl mezi nimi, abyste odhodil svoje růžové brýle a přijal fakta taková jaká jsou. Skutečně jsem svým článkem nehodlal jakkoliv snížit schopnosti J.F. jakožto vychovatele. Ovšem důkazů o Foglarově, řekněme malé odolnosti proti okolním tlakům, jsem ve svém článku předložil dost a dost a podle mých informací jich má MUDr. Hanzel ještě více (nakolik jsou relevantní se však musíte zeptat jeho). To, že šéf vnitráckých archívů Frolík uvedl, že spis byl bez perspektivy jeho dalšího využití skartován v roce 1983 nesvědčí však ani tak o tom, že ve spisu nic závadného proti němu není, jako spíše o tom, že StB dobře věděla, že Foglar nemá žádné přímé příbuzné, které by bylo možno spisovatelovým spisem vydírat. Ale to v tom článku uvádím také, tak proč se tomu ve své reakci vyhýbáte? Navíc mi připadá podivné, že jednou jsou pro Vás archívy vnitra nic nedokazující a neprůkazné a podruhé, když se Vám to hodí, se jimi zaštiťujete jako zaklínadlem.

- A poslední moje reakce na Váš už otevřeně osobní útok: na rozdíl od Vás jsem se za starého režimu jen neschovával a planě nediskutoval někde v kruhu známých, ale něco proti komunistům taky chystal a dělal. Až budete mít za sebou aspoň polovinu toho co já, můžeme si o tom promluvit, pane Nosku. A to, že uvádím v závěru článku i to, co „ostře kontrastuje“ s obsahem článku - jaký jiný důkaz vyváženosti a objektivity byste ještě chtěl, pane Nosku?

Čest Vaší práci!
Petr Blahuš