Ranní ptáče: Jak si užít dobrou party a přitom si nerozhodit biorytmus?
„Tak si tu pěkně užívejte, já vstávám v pět,“ hlásím kolem sedmé večer a opouštím akci rozjetou v plném proudu. Tím si vysloužím pohrdavé pohledy a několik jízlivých poznámek ve stylu, že se mohu srovnávat pouze se čtyřletým děckem. Prostě ranní ptáče jak vyšité.
Typy „noční sova“ nechápou, že my raňáci zvládneme veškeré aktivity mezi pátou a osmou hodinou ráno a ve tři na nás již sedne únava, která se vleče až do západu slunce (v Emirátech celoročně 7pm) a kulminuje pádem do postele spojeným s osvěžujícím desetihodinovým spánkem. Problém je však v tom, že my, co vstáváme se slepicemi, se nemůžeme účastnit večírků začínajících po páté odpolední. Spíše se ale tyto akce rozjíždějí až kolem desáté. Vždycky jsem zírala jako puk na kamarádky, které popisovaly, jak propily a protancovaly noc, poté se posilnily mekáčem a zapadly do postele v sedm ráno. Další stížnosti začaly chodit i od kamaráda R. K., jenž prohlásil, že ve tři odpoledne na žádné čaje do cukrárny se Solařovou chodit nebude. Zřejmě byl zhrzen mým zamítnutím pozvánky na pivo v deset večer, kdy jsem již jako normální člověk spala.
Kamarádka L. S. mi ale poradila zajímavé řešení, o které se s vámi ráda podělím: Ranní ptáčata! V pět ráno se po probuzení osprchujte a namalujte, hoďte se do blyštivých šatů a vysokých podpatků. Takto se zapojte do nějaké party, která ještě dvě hodiny běží. Nemusíte ani nikoho znát, neboť všichni touto dobou mají tak nakoupeno, že si nepamatují, kdo s nimi jízdu začal a kdo se později přidal. Představte si, jak vstupujete do alkoholem již znavené společnosti, kde ženy mají místo linek na oči černé kroužky pandy a muži ve zmačkaných oděvech křečovitě svírají padesátou plechovku heinekenu. A teď vy: carevna. No a ještě máte dvě hodiny se se skupinou nočních sov řádně zkárovat.
