Náčelník Nestojící Péro versus kmen intrikánek
Tak se zase bavím s kámoškou z dětství I. H., která mi mezi transplantací jater a operací ischemie sdělí: „Poslouchej, huso. Víš, že já na ty interpersonální vztahy nejsem, a tak ti to řeknu na rovinu: Tvoje maminka mi řekla, ať na tebe zatlačím, aby tvoji knižní besídku v zimě moderoval ten stejný moderátor jako minulý rok. A já přesně nevím, kdo to je nebo co se stalo, ale maminka je pod dojmem, že ty a tvoje kámoška Z. K. jste mu napráskaly, že mu zahýbá manželka. Tak se mu máte obě omluvit.“
No, smála jsem se asi deset minut. I. H. není chudák zasvěcená do dramatu epických rozměrů, které proběhlo v létě a které zde popíšu, aby si užili všichni intrikáni, manipulátoři a blázni.
Z. K. a já máme společného kamaráda, kterému jsme za zády daly eufemicky indiánské jméno Náčelník Nestojící Péro (dále jen NNP). NNP je asi čtyřicet let šťastně ženatý s manželkou, které budeme dále říkat Manželka Náčelníka Nestojícího Péra, zkráceně MaNNP. NNP je s ní tak šťastně ženatý, že po celou dobu tohoto vynikajícího manželství ji podvádí, a to tak, že pět milenek zároveň je taková norma. Tohle se dělo samozřejmě ještě v dobách, kdy byl Náčelníkem Stojícím Pérem, ale za těch několik dekád si už asi svoji virilitu vybral a stal se NNP.
No a poslední milenkou NNP byla slečna, které dále budeme říkat Milenka NNP, zkráceně MiNNP. MiNNP je zbožná a naivní historička, která s NNP randila, přestože měl NP. Co se jí ale nelíbilo, byl fakt, že NNP nasliboval hory doly, ale s MaNNP se nikdy nerozvedl a nerozvede, protože (kecy mecy) se „brali v kostele“. To muselo překousnout i předchozích 145 MiNNP. Z. K. a já jsme MiNNP varovaly, že NNP kecá a že nikdy MaNNP neopustí. MiNNP nakonec NNP opustila sama a to ho vzalo natolik, že začal vinit mě a Z. K.
Mě nazval psychopatickou krávou, kterou každý kopne do p...e, protože jsem úplně vypatlaná p...a, která neumí stárnout a chodí na hnusné plastiky, kvůli čemuž vypadám jako Mickey Mouse.
Z. K. čelila jeho smršti zášti tři dny a tři noci. Obě jsme zavinily rozpad jeho nádherného vztahu a za to budeme pykat. Nakonec jsem napsala MaNNP, že mi je jejich vztahové mnohoženství šumafuk (nenapadlo mě, že MaNNP by o nevěrách nevěděla, neboť on se s nimi všude chlubil), ale že by ho měla poučit o slušném chování a civilní komunikaci s kamarádkami a kamarády. MaNNP zareagovala skvěle. Napsala, že o žádných nevěrách neví, zato ale ví, že já a Z. K. jsme se zachovaly jako svině k NNP „kamarádce“ a že mě blokuje. Dlouho jsem se už tak nezasmála. Nová doba! Manželka se zastává milenky!
A tak když maminka ve sladké nevědomosti volala NNP, aby mi moderoval knižní besídku, byla zahrnuta stížnostmi a výčitkami, jak NNP rozvracím manželství. To, kdo zahýbá komu, si popletla a NNP vysvětlila, že to není možné, protože Blanička by nikdy nikomu žádné manželství nerozvracela. Pojala ale plán, že přece upřímná omluva vše napraví a k této omluvě mě přiměje I. H., která byla do tohoto dramatu antických rozměrů zatažena. „A víš co,“ navrhla jsem Z. K., „co kdybychom jen tak z legrace tomu NNP opravdu zavolaly a omluvily se mu, že MaNNP mu určitě nezahýbá a že jsme mu jen tak z plezíru chtěly rozvrátit to jeho šťastné a spokojené manželství?“ „No to by bylo skvělé. Akorát že nás všichni všude zablokovali.“ Dobrá. Rozvrátíme tedy jiné manželství, ne?
