Svátky sváru a smíru. Jak vykročit do nového roku bez duševního kolapsu?
Vánoce začaly jako obvykle katastroficky, když dceři (studentce medicíny ve Vancouveru) zrušila letecká společnost pět letů, takže na kapra nedorazila. Což zamrzí vzhledem tomu, že se vidíme maximálně jednou za rok. A tak jsem zůstala na Vánoce s maminkou a s bratrem. Dcera se přisomrovala k příteli, a tak jsem alespoň věděla, že na Vánoce také nebude sama jako kůl v plotě.
Zato já jsem přemýšlela, jak oživit nudu a emocionální tíhu Štědrého večera, a uspořádala průzkum mezi kamarádkami, jak to probíhá u nich. „Všichni se pohádáme.“ „Ožereme se a pohádáme.“ „Celý večer se hádáme a pomlouváme jídlo.“ „Když někdo nedostane dárek, který chtěl, vyhodí stromek z okna.“ „Všichni se pohádají a řeknou, že tohle jsou poslední společné Vánoce.“ „Pomluvíme čistotu bytu, cukroví a kapra a pak se všichni pohádáme.“ Výborně! Hned mi bylo jasné, jak zpestřit Vánoce, které by jinak proběhly v uplakaném duchu „Brittany nepřiletěla“.
Hned jak maminka přinesla jídlo na stůl, pustila jsem se do bratra: „Nežer tu rybu tak rychle, nebo se ti zapíchne kost.“ „Co si to dovoluješ, já to přece vím!“ „No láduješ se jak čuně, takže to nevypadá.“ „Já jsem ty zasraný kosti do té ryby nedal...“ „Proč jsi tam dávala ty kosti, ty zásobovačko první pomoci?“ zeptala jsem se maminky, která měla naštěstí řízek. Smála se tak, že kost by jí zaskočila určitě. „Ten bramborovej salát je k poblití. Můžu si dát ještě?“ „Jen si dej, čůzo, doufám, že se z toho i posereš.“
A tak jsme se krásně hádali a nadávali si celý večer. Už dlouho jsem se tak dobře nepobavila! U stromku jsme pokračovali rozbalováním dárků.
„Prachy? Tak málo? Co si s tím mám, vytřít řiť?“ „Ten svetr jsi našla v popelnici?“ „Ty čokolády sežer hned, ať konečně už vážíš aspoň sto padesát kilo, ty blbe.“
Nakonec jsme rozdupali několik vánočních ozdob a snědli cukroví. Byly to krásné Vánoce! Všichni jsme se zasmáli a nikdo neřešil, koho jsou to poslední Vánoce nebo kdo je nejvíc osamělý. Vánoce přece mají být veselé, nebo se mýlím?
