Špagety s kečupem aneb Jak nejlépe vyjít s učitelským platem
Nevím, jak vy, ale já prostě neumím zacházet s penězi. Přestože jako učitelka mám astronomický plat (ha ha), některé měsíce se mi stává, že mi trochu chybí. Třeba když musím platit pojistku na auto, STK a registraci auta.
U nás v Emirátech je to o dost víc než v Česku. Zase jsem ale zjistila, že tady nezvýší pojistku, máte-li na triku nějakou bouračku. Takže dvakrát ročně parkuji do zdi a mění mi dveře na pravé straně vozidla. A nic. Pojistka furt stejná. No a tento měsíc jsem s tímto výdajem samozřejmě počítala, jen mi do toho vlezla nabídka od dermatoložky Botox a výplně s třicetiprocentní slevou. No nekupte no. A nakonec ještě i dobarvení odrostů, které je o hodně dražší než v Česku. A protože nejsem žádná neudržovaná cuchta, zaplatila jsem všechno. Poté jsem s hrůzou zjistila, že mám nějak málo peněz! Co teď?
Jediné, na čem jsem mohla do výplaty ušetřit, bylo jídlo. Takže jsem se uchýlila ke staré studentské pochoutce: špagety s kečupem. K snídani, obědu a k večeři. V pořádku. Občas mě nějaký „bratranec“ vezme na večeři a má radost, že mi chutná. A jinak mě špagety překlenou až do výplaty, a dokonce i zdravě! Kečup je z rajčat, ne? Zelenina! A vůbec. Do toho, co jím, nikomu nic není, a ještě u toho skvěle vypadám. To prostě stojí za to. Občas když jsem úplně bez, samozřejmě ne nahoře, ale bez peněz, použiji v kritické situaci kanadskou kreditku.
Bohužel se mi do ní momentálně nabourali nějací hackeři a musela jsem blokovat, rušit a nechat si zaslat novou. Při rychlosti a spolehlivosti Canada Post a Emirates Post by měla dorazit někdy v červnu 2025. Tak vidíte, že pošta stojí za prd všude na světě. Jsem na tom tak špatně, že nemám ani na uklízečku. Skandál!
Musím tedy vyrážet za zábavou zadarmo. Dokonce jsem se musela uchýlit i k opalování u bazénu naší budovy, kam chodí i ostatní učitelky a učitelé a čumí na mě, neboť ve škole nosím jen abáju a najednou mě vidí v bikinách. Ostuda! Benzín je tu naštěstí čtyřikrát levnější než v Česku. Odložila jsem si tedy svůj zbyteček financí na benzín, hajzl papír, nikotinové žvýkačky, špagety a kečup. Takže vyjdu. Hurá! Na gymnáziu za mých mladých let byly špagety s kečupem největší delikatesa. Mohli jsme se po nich utlouct. Tak co se vlastně změnilo?
Ústřice a escargots budou až po výplatě. Za pár hodin mě kamarád stejně bere na oběd a to už špagety nebudou. Spíše flat white a eggs benedict with salmon. No a co, za odměnu přece mají čas strávený se mnou. Mohou se na mě dívat. To je přece terno, ha ha. Jo, a nevím, co tam v Česku děláte s máslem, ale já ho vůbec nepoužívám, tak ho nepoužívejte taky. Máslo a pedikúra přece nejsou Sofiina volba. Jasný vítěz pedikúra nebo barvení obočí. To jídlo je taková hloupost přeci. Naládujete se něčím, co z vás druhý den vypadne v hnědé barvě. A je úplně jedno, jestli to byly špagety, nebo kaviár. Proto musím použít známou frázi: Se špagetami a kečupem na věčné časy a nikdy jinak!
