Hodný, zlý a ošklivý: Nejpopulárnější audiovizuální platforma YouTube vznikla před patnácti lety
YouTube představuje to nejotevřenější audiovizuální okno do světa, jaké kdy bylo lidstvu k dispozici. Nyní je mu patnáct let a dává najevo, že to okno nechce vždy otevírat úplně dokořán. Čas od času dokonce diváky okřikne: „Tady není nic k vidění!“ A zabouchne jim ho před nosem.
Multimediální svět, jak ho známe dnes, začal u sloního chobotu. Před patnácti lety, 23. dubna 2005, začal fungovat YouTube; a stejně jako bylo na počátku všeho slovo, i nejpopulárnější platforma pro sdílení videa vkročila do světa s konkrétním slovem na digitálních rtech. To slovo znělo následovně: „Oukej... takže teď stojíme u slonů,“ říká mladý muž v zoologické zahradě na prvním videu, které kdy YouTube zveřejnil. „A super věc na těchhle manících je, že mají fakticky, fakticky, ale fakticky dlouhé... ech... choboty. A to je pecka.“ Mladík se otočí na slony, kteří ve výběhu za ním čučí do země, aniž by měli sebemenší ponětí, že se z nich právě stávají superstars internetové historie, načež pohlédne zpátky do kamery a dodá: „No, a to je asi tak všechno.“
Digitální Tarzani
Ten mladý muž byl Jawed Karim – jeden ze zakladatelů videoplatformy YouTube; a navzdory poslední větě, jež v jeho osmnáctivteřinovém videu s názvem Potkáme se v zoo (Meet Me at the Zoo), natočeném v zoologické zahradě v San Diegu, zazněla, to ještě zdaleka, ale zdaleka „všechno“ nebylo. YouTube se od té doby proměnil v audiovizuální džungli se dvěma miliardami aktivních uživatelů měsíčně, v níž je dnes nahráno přes pět miliard videí od více než padesáti miliónů tvůrců. Jejich záběr sahá od osobních blogů obyvatel světových metropolí i pustin přes hudební klipy všech myslitelných i nemyslitelných žánrů, epizody bizarních animovaných seriálů a kompletní univerzitní přednáškové cykly z kvantové mechaniky až po streamy policejních zásahů a přenosy politických diskusí, celovečerní indie filmy, záznamy surfování na střeše vlaku jedoucího po Transsibiřské magistrále, klipy modelek visících za ruku z nejvyššího patra mrakodrapu v Dubaji i přímých přenosů orbitálních oprav vnějšího pláště Mezinárodní vesmírné stanice.
Džungle, v niž se začal před patnácti lety YouTube rozrůstat z ohrádky videa zaznamenaného v zoologické zahradě, představuje pro dnešní internetový lid nejotevřenější a nejpřístupnější studnici informací, do jejíchž hlubin kdy nahlédl svýma kolektivně vytřeštěnýma očima, hltajícíma vizuální vjemy absolutně bez filtru – YouTube světu přinesl redefinování televizní obrazovky, do níž byl člověk odkázán civět jako do uzavřené krabice, jejíž obsah byl uleželý, omezený a vbrzku i nevábně zavánějící; YouTube se stal naopak synonymem pro živoucí biotop nepřeberného obsahového nadbytku, který si člověk vybírá sám jako Tarzan, houpající se na miliónech lián odkazů infotainmentového matrixu prezentovaného v čím dál tím lepší vizuální kvalitě.
Byla to revoluce, demokratizující koncept prapůvodní televize: neboť tvůrcem obsahu na YouTube se stal rázem každý, kdo měl kameru. A pak každý, kdo měl kameru na mobilním telefonu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!