(Ne)mocní prezidenti: Je prezidentovo zdraví vždy věc veřejná, nebo má zůstat státním tajemstvím?
V minulosti se o zdravotním stavu hlavy státu obvykle spíše mlčelo. Téměř všichni českoslovenští a čeští prezidenti přitom měli zdravotní problémy, které jim výrazně znepříjemňovaly život. V několika případech je vážné neduhy velmi omezovaly. Pouze dva představitelé státu – Antonín Novotný a Václav Klaus – přečkali prezidentování ve zdraví.
„Choroby ničí duši a city, a právě proto nás zajímá, jakými onemocněními trpí člověk, který spravuje stát.“ Tento názor nevyslovil před týdnem žádný neuctivý zvědavec, před více než třemi sty padesáti lety to prohlásil fyzik a filozof Blaise Pascal.
Prezident Edvard Beneš v rozhovorech opakoval, že „nemocný člověk nepatří do politiky“. V londýnském exilu napsal: „Nedostatek fyzického a nervového zdraví vždy ovlivňuje činnost každého člověka. Dobrý politický demokratický vůdce má být plně fyzicky a duševně zdráv. Demokratická potřeba vyžaduje od politického vůdce stálou rozvahu, klid, trpělivost, a přitom tolik práce, píle a politického úsilí, jaké člověk nezdravý nikdy nemůže poskytnout. Demokratické politiky se mají účastnit lidé s dobrým zdravím, a onemocní-li vážněji, mají z politického vedení včas odejít.“ Sám to však nedokázal. A nebyl jediný.
Vidím, že na to nestačím
Ve čtvrtek 14. listopadu 1918 Revoluční národní shromáždění na svém prvním zasedání zvolilo prezidentem Československa Tomáše Garrigua Masaryka, který se v té době ještě nacházel ve Spojených státech. Podruhé byl Masaryk zvolen 27. května 1920, potřetí se tak stalo 27. května 1927, počtvrté 24. května 1934. (Tehdejší československá ústava stanovila, že „nikdo nemůže být více než dvakráte zvolen, toto ustanovení nevztahuje se na prvního presidenta Československé republiky“.)
Tomáš Garrigue Masaryk se ujal prezidentského úřadu v šedesáti osmi letech. V mládí prodělal žloutenku, břišní tyfus a v šedesáti měl dýchací potíže způsobené tuberkulózním ložiskem. Trápila ho nespavost a hluboká deprese jeho manželky. O své zdraví jako prezident dbal. Každý den jezdil na koni, cvičil, dodržoval správnou životosprávu, otužoval se. Nekouřil a od svých padesáti abstinoval. V čele Československa zůstal sedmnáct let. Jeho osobním lékařem byl od roku 1921 Adolf Maixner, jenž působil jako lékař pro úředníky a zaměstnance Pražského hradu. „Do té doby president lékaře nepotřeboval. Až v lednu 1921 se roznemohl velmi nebezpečnou a úpornou septickou chřipkou a od té doby jsem byl jeho lékařem,“ napsal ve vzpomínkách Maixner. V roce 1921 Masaryk poprvé zvažoval, že ze zdravotních důvodů odstoupí. Těžká chřipka u něj zapříčinila zánět osrdečníku a zánětlivé onemocnění žil. Masaryk se však zotavil a až do svých třiaosmdesáti se cítil v kondici.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
