Josef Rössler-Ořovský: Cimrman českého sportu

Za mrazivé noci na začátku ledna 1887 sjel Josef Rössler-Ořovský (1869–1933) na lyžích pražské Václavské náměstí. Všestranný sportovec cvičil v Sokole, šermoval, vesloval, bruslil, věnoval se atletice, kanoistice, jachtingu, fotbalu i tenisu. Za Rakouska-Uherska stál u zrodu většiny českých sportovních svazů. Jako rozhodčí řídil první fotbalové derby Sparta–Slavia. Spoluzaložil Český olympijský výbor.

Rössler-Ořovský se narodil 29. června 1869 v rodině pražského měšťana Josefa L. Rösslera, majitele drogistického obchodu v Jindřišské 7 (naproti hlavní poště). Kvůli zhoršenému prospěchu přešel Josef z gymnázia na obchodní akademii. „Otec usoudil, že horší známky mám kvůli sportu, proto jsem přijal pseudonym. Ross je v němčině kůň, oř. Začal jsem tedy závodit jako Ořovský,“ vysvětloval později.

Od Muzea k Můstku

Josef i jeho bratr Karel odebírali německý ilustrovaný týdeník Über Land und Meer (Přes zemi a moře), což byla tehdy strhující četba. Josefa například upoutala kresba norských sportsmenů při běhu na lyžích sněhovou vánicí. Požádal proto firmu v norské Kristiánii (to byl do roku 1925 název dnešního hlavního města Norska Osla; pozn. aut.) o zaslání nabídky sportovního zboží – bruslí i lyží – včetně cen. Co následovalo, popsal Josef záhy v ročence Českého Ski Klubu Praha: „V roce 1886 mi napsala firma Heyde, a tak byly objednány závodní brusle i prvé dva páry lyží. Jeden model typu norského (Telemark) a druhý typu švédského. Prvé kroky slavně zkoušeny doma na dvoře. Ježto sníh byl suchý, docíleno ihned dlouhých kroků. Přítomní při ­prvém pokusu volali: ‚Jé, to to jezdí!‘ Když se setmělo a utichl ruch v ulicích, já a bratr Karel vydali jsme se s lyžemi na Václavské náměstí, na jeho horním konci u rozestavěné budovy Národního muzea si je připjali a s bušícími srdci, za svitu plynových lamp, sjeli až na Můstek.“