Paul Thümmel: Dvojitý agent rozehrál svým udáváním a kvůli penězům vysokou partii, která stála život nejen jeho

Obrazné i reálné křižovatky sehrály v životě Paula Thümmela významnou roli. Tento rozporuplný muž se narodil v saském Neuhausenu 15. ledna 1902. Vyučil se pekařem, řemeslo zdědil po otci. Vyššího vzdělání nedosáhl, přestože předpoklady pro studium měl. V mládí údajně projevoval touhu stát se kriminalistou. Jeho politické smýšlení předznamenal konec první světové války. V roce 1918 mu bylo 16 let. Stejně jako milióny jeho krajanů se nevyrovnal s tím, že Německo bylo od roku 1919 coby poražený stát sevřeno versailleským systémem a částečně okupováno. Silná frustrace jej v průběhu dvacátých let minulého století přivedla do řad Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) Adolfa Hitlera. Upínal k ní naději, že pozvedne Německo z ponížení k silné velmoci. Thümmel náležel k vrstvě nejstarších nacistů. Honosil se zlatým čestným odznakem NSDAP, jehož nositeli bylo ­prvních 100 000 straníků. Thümmelův odznak měl číslo 61 574. Možná právě jeho mladická záliba v krimi­nalistice jej pak nasměrovala ke zpravodajské činnosti tajného charakteru. Od roku 1928 ji nejprve vykonával po stranické linii a pak ve prospěch SA (Sturmabteilung, v překladu útočné oddíly), masové paramilitární organizace NSDAP. Nacisté, kteří ovládli Německo na počátku roku 1933, si předsevzali dovést celý mocenský aparát třetí říše k dokonalosti. Požadavkům nové doby se přizpůsobovala i vojenská zpravodajská služba, tradičně a zjednodušeně označovaná jako Abwehr. Thümmel se zhruba v polovině roku 1933 stal jejím civilním zaměstnancem.

DOMÁCÍ KAPELA

V letech 1933 až 1936 řídil jedno ze šesti předsunutých zpravodajských pracovišť Abwehru v saském Annabergu. Zpravodajskou činnost proti Československu vyvíjel v té době ve zhruba 60 kilo­metrů ši­rokém úseku mezi Oberwiesenthalem a Moldavou v Krušných horách.

Na přelomu let 1936 a 1937 služebně povýšil a stal se takzvaným hlavním důvěrníkem úřadovny Abwehru IV v Drážďanech. Řídil elitní skupinu členů agenturní sítě, která náležela ke kontrašpionážnímu referátu III F. Pod Thümmelovým vedením plnila nejnáročnějšími úkoly. Její bezohledné praktiky mohly směle konkurovat brutálnímu stylu gestapa. Neofi­ciálně se o ní hovořilo jako o „domácí kapele“. V té době nikdo nepochyboval o Thümmelově smýšlení. Ve skutečnosti se ale jednalo o muže bez skrupulí, s pokřiveným charakterem a dvojí tváří.