Voskovec & Werich v Americe: Od představení pro krajany až po dobytí Hollywoodu
V polovině října vychází kniha George Voskovec & John Werich: Americká cesta. Šestisetstránková publikace plná neznámých údajů ukazuje, co všechno slavná dvojice během svého exilu v USA za 2. světové války stihla udělat. Od úvodní série představení pro krajanskou komunitu přes rok plnokrevného hraní s ryze americkým ansámblem v Clevelandu až po dobytí Hollywoodu a broadwayského jeviště.
Autor knihy i tohoto textu se spojil s týmem mladých odborníků v čele s historikem zvukových záznamů Filipem Šírem, který sleduje stopu značky V+W po všech světových archívech. Díky zpracování ohromného množství unikátních dokumentů – smluv, článků, scénářů, programů, dopisů i telegramů – lze nyní vyprávět americký příběh zakladatelů Osvobozeného divadla i jejich dvorního skladatele Jaroslava Ježka doslova den po dni.
Dva parníky
V sobotních novinách s datem 21. ledna 1939 četli Newyorčané následující zprávu: „Včera dorazily z Evropy dva transatlantické parníky, přestože je celou cestu bičovala vichřice a musely čelit rozbouřeným vlnám. Ani jedno plavidlo není poškozené.“ Tím prvním parníkem byla americká loď New York, plující z Hamburku. Druhým byla britská Aquitania, která „také unikla z epicentra bouře, ale nabrala osmihodinové zpoždění“. Kapitán George Gibbons s chladnokrevností ostříleného mořského vlka prohlásil, že šlo o „běžnou jízdu v zimním nečase“. Janu Werichovi, až donedávna obyvateli pražského ostrova Kampa, to tak nepřipadalo. „Někde vtrhla voda do kabiny, jakási paní tam křičela a loď naklánějící se dopředu, dozadu i na každou stranu přenáramně vrzala.“ V době přistání plískanice ustala a pasažéři vstupovali na newyorské molo s dobrou náladou. „Vypuklo veliké vítání, protože na lodi bylo dost lidí, kteří vyvázli z Německa s holým životem, a jejich přátelé a příbuzní se netajili svou radostí.“
O čtyři roky dříve v Československu vrcholila kampaň krajně pravicového tisku proti značce V+W. Po uvedení hry Kat a blázen, provázené demonstracemi fašizujících spolků, a po derniéře revue Vždy s úsměvem byli Osvobození v první polovině roku 1935 nuceni opustit sál v pražském paláci U Nováků. Navenek to zdůvodnili zdravotními potížemi, realita byla složitější: poloprázdné hlediště, dluhy, podání žaloby na útočné plátky a rozhodnutí dědiců původního majitele paláce U Nováků neslevit jim z nájemného ani korunu. Následoval kontroverzní odjezd Jana Wericha a Jaroslava Ježka na divadelní festival do Moskvy, kam Jiří Voskovec, syn legionáře Viléma Wachsmanna, paradoxně nesměl. Žádost o vízum mu byla zamítnuta a musel zůstat doma.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!