Náš malý Černobyl: O havárii v jaderné elektrárně v Jaslovských Bohunicích veřejnost prakticky nic neví
Tragická nehoda jaderné elektrárny roku 1986 v Černobylu se nesmazatelně zapsala do kolektivní paměti lidstva, přestože se ji komunistické vedení SSSR snažilo zatajit, nebo aspoň bagatelizovat. V tomto ohledu byli českoslovenští soudruzi úspěšnější – o haváriích v jaderné elektrárně A1 v Jaslovských Bohunicích široká veřejnost prakticky nic neví, ačkoliv při nich došlo nejen k únikům radiace, ale i ke ztrátám na životech.
Jaderné údery na Hirošimu a Nagasaki v závěru druhé světové války nezpůsobily jen šok. Současně ukázaly, že lidstvo získalo nový zdroj energie, jež je mnohonásobně silnější než všechno, co tu dosud bylo. Nastalo opojení atomem; nechyběly dokonce ani vážně míněné prognózy, že brzy bude elektřina v neomezeném množství zadarmo. „Bude příliš levná na to, aby bylo možné její spotřebu měřit,“ řekl tehdy o elektřině z jádra Lewis Lichtenstein Strauss, předseda americké Komise pro jadernou energii (AEC). „Britští vědci slibují, že do pěti let budou všechny elektrárny v Anglii poháněny silou uvolňovanou štěpením atomu,“ psalo se v roce 1946 a v podobných citacích z té doby by šlo pokračovat ještě dlouho.
Československo bylo jednou z prvních zemí, která zažila i odvrácenou tvář jaderné energie. Ovšem světu se nepochlubila, protože utajování bylo jednou ze zásad komunistické totality. A tak se zarputile mlčelo i o tom, že zkušenost s „mírovým atomem“ byla zaplacená dvěma mrtvými, radiačními kontaminacemi okolí a odstavenou elektrárnou, jejíž likvidace dodnes neskončila. Svým způsobem neskončilo ani ticho, jež havárie v první československé jaderné elektrárně od začátku obklopovalo.
Země na uranu
Poválečná nukleární euforie se nemohla vyhnout ani tehdejšímu Československu, tím spíš, že země disponovala velkými ložisky uranu. A nejen to: tady také jaderný věk svým způsobem začal. Právě odtud pocházela uranová ruda (smolinec), s níž pracovala Marie Curie-Skłodowská, jejíž výzkum stál na začátku cesty vedoucí k jaderným elektrárnám.
Pro výrobu jaderné energie je potřeba uran, na kterém naše země doslova stojí. Prvek, jejž už koncem 18. století objevil v krušnohorských rudách pruský lékárník Martin Heinrich Klaproth (1743 až 1817), se nejdřív používal při výrobě barevných skel a glazur, než začala Marie Curie-Skłodowská pronikat do tajemství síly, která se v něm ukrývá, a dala jeho využití nový směr. Na první pohled tedy stavba energetických reaktorů v Československu dávala smysl, tím spíš, že klasických zdrojů energie začalo ubývat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
