Richard Branson

Na první pohled rocková hvězda, na druhý pohled trochu pošuk, jenž jde do všeho po hlavě, i když třeba riskuje vlastní život. Ve skutečnosti anglický byznysmen, ­rodák z Londýna a jeden z nejbohatších lidí světa. Podle amerického časopisu Forbes měl jeho ma­jetek k letošnímu červenci hodnotu 4,9 miliardy amerických dolarů, tedy více než 100 miliard korun.

Bransonovo impérium pod značkou Virgin zahrnuje nejrůznější obory podnikání. Při své expanzi se Branson musel často vyrovnávat s různými překážkami, které by pro mnohé jiné znamenaly konečnou. Teď je takovou překážkou havárie vesmírné lodi, a hlavně smrt pilota. Se smrtí se ovšem Branson celkem dobře zná. Jeho dobrodružná povaha, jež mu zároveň pomáhá s propagací vlastního podnikání, ho už několikrát málem stála život. Při pokusu o přeplutí Atlantiku se potopil jeho člun. Kvůli různým neplánovaným okolnostem během letů horkovzdušnými balóny, s nimiž mimochodem opravdu drží několik rekordů, ho zase opakovaně zachraňoval vrtulník. „Čelil jsem skoro jisté smrti,“ svěřil se Branson při vzpomínce na let z roku 1991, kdy s kolegy Perem Lindstrandem a americkým miliardářem a dobrodruhem Stevem Fossettem přežili jen díky shodě šťastných náhod. V jiném letu zase Bransonův balón málem sestřelili Číňané, když přeletěl Himálaj neplánovaným směrem. Tehdy ho zachránila blesková diplomatická jednání. Před čtyřmi lety zase málem přišel o manželku kvůli krevní sraženině. A to nejhorší – jeho prvorozená dcera Clare Sarah zemřela po čtyřech dnech po předčasném porodu.

Oldfield, Sex Pistols a Rolling Stones

Panenská skupina (Virgin Group) dnes zahrnuje více než 400 firem. Branson své podnikání neustále rozšiřoval do šířky, když expandoval do nejrůznějších oblastí byznysu, zároveň ale mířil i do výšky. Nakonec zamířil tak vysoko, jak jen to jde – do vesmíru.

Branson přitom není žádný velký intelektuál, produkt prestižní univerzity. Spíš naopak. Jako kluk trpěl dyslexií a známky ve škole byly spíš podprůměrné, i když měl viditelné nadání. Ředitel školy mu prý dokonce řekl, že buď skončí ve vězení, nebo jako milionář.

Jak to dopadlo, dnes už víme. Jak to začalo, moc ne. Branson nejenže nenastoupil na univerzitu, ale dokonce opustil i střední školu. Sám Branson uvádí, že jeho prvním podnikem byl časopis Student, jehož první číslo vydal v lednu 1968, když mu ještě nebylo osmnáct. A časopis, do kterého sehnal inzerci, mu vydělával. Mimochodem, ten časopis protestoval proti válce ve Vietnamu.

Už o dva roky později začal podnikání, jež z něj udělalo milionáře. Úplně na začátku byl zásilkový prodej gramofonových desek. Později kamenný obchod a následně nahrávací studio. Virgin Records, jak se Bransonova firma jmenovala, pak v roce 1973 vydaly první desku. Bylo to premiérové album Mikea Old­fielda, Tubular Bells. A byl to obrovský úspěch. Oldfieldových desek se brzy prodaly tři milióny. Z Bransona tento počin udělal milionáře ve třiadvaceti letech. Mimochodem Oldfield má, co se týče peněz, ze své první desky smíšené pocity. „Když přišel první milión, musel jsem zaplatit na daních 860 tisíc liber. Věřili byste tomu?“ zavzpomínal pro Daily Telegraph.

Otázek na tajemství úspěchu dostal tisíce. Branson zpravidla mluví o výzvách. „Překážky a výzvy jsou zdravé pro každého, nejen podnikatele. Nutí vás myslet jinak, kreativně,“ řekl magazínu Success s tím, že člověk se prostě musí pokusit svou vizi naplnit, a pokud se mu to nepodaří napoprvé, musí vstát a pokusit se o to znovu. Zda jde v tomto případě o skutečné přesvědčení, nebo jen stylizovanou odpověď, je těžké říct. Bransonův styl života a podnikání ale odpovídá prvnímu.

Už ve svých podnikatelských začátcích se dostal do konfliktu se státem. Magazín Success popisuje jeho zkušenost s vězením, kam ho na noc zavřeli kvůli obcházení placení daní. Virgin Records totiž kvůli opakovaným potížím s nedostatkem hotovosti předstíraly nákup desek s cílem exportovat je z Británie, aby nemusely platit spotřební daň. Bransonova matka dokonce musela zastavit svůj dům, aby zaplatila kauci a Richarda z vězení dostala. Dostal na vybranou: zaplatit 60 tisíc liber nebo být znovu uvězněn, čelit soudu a záznamu v rejstříku. Trest mu hrozil dokonce ještě v mladším věku, když se svým časopisem porušil starý zákon, který zakazoval veřejně psát o pohlavních chorobách, natož v této oblasti dávat rady. Díky právníkovi nakonec zaplatil jen sedm liber.

Ve své knize Losing My Virginity popisuje, jak moc ho zážitek s vězením za daňové úniky zasáhl. „Slíbil jsem si, že už nikdy neudělám nic, co by mě mohlo dostat do vězení, a dokonce ani obchody, z nichž bych mohl mít ostudu.“

Vznik impéria

Bransonovi se byznys dařil a nezastavil se ani po fenomenálním úspěchu s Mikem Oldfieldem. Virgin Records později uzavřely smlouvu například se Sex Pistols či Rolling Stones. Tahle branže mu ale časem přestala stačit.

V roce 1984 založil leteckou společnost Virgin Atlantic Airways a pustil se do boje se státními British Airways. Aerolinky přinesly Bransonovi další velkou výzvu. Jako by nestačilo, že letecká doprava byla v té době hodně pod státním dirigismem, během certi­fikačního letu vletěli do motoru letadla ptáci. A motor explodoval. Branson začal mít potíže s financováním, ale nakonec start svých aerolinek s vypětím všech sil stihl podle plánu.

Boj s British Airways, které mezitím vláda Margaret Thatcherové privatizovala, byl ovšem velmi tvrdý. Virgin Atlantic to stálo mnoho peněz a spor mezi oběma společnostmi přerostl ve vzájemné obviňování. Branson mimo jiné tvrdil, že British Airways jeho firmě nekale „pytlačí“ pasažéry a poškozují ji pomluvami o finančním stavu. Spor nakonec skončil omluvou ze strany British Airways a mimo­soudním vyrovnáním – Virgin ­Atlantic dostala 110 tisíc liber a Branson osobně půl miliónu.

Velké vítězství ale nestačilo. Kvůli financování vlastních aerolinek nakonec Branson prodal svou hudební firmu, srdeční záležitost, jež ho vynesla na podnikatelské nebe. Podle vlastních slov po této zkušenosti výrazně změnil strategii. Začal mnohem víc vy­užívat sílu značky Virgin a vstoupil s ní do různých odvětví podnikání, aniž nutně stoprocentně vlastnil celé firmy. A tak se svět dočkal dceřiných značek, jako je Virgin Cola, Virgin Vodka, Virgin Books, Virgin Balloon Flights (provozovatel letů balónem), Virgin Connect (poskytovatel telefonního a internetového připojení v Rusku), Virgin ­Health Bank (umožňuje rodičům uložit kmenové buňky svého dítěte), Virgin Holidays (britský cestovní kancelář), Virgin Hotels, Virgin Life Care (provozuje fitness v Jižní Africe), Virgine Mobile (provozovatel služeb spojených s mobilními telefony v Kanadě, Austrálii, ve Francii, v Indii, Polsku, Británii, USA a dalších zemích), Virgin Money (finanční služby), Virgin Radio, Virgin Wines (e-shop s víny) a mnohých dalších. Někde vlastní Bransonova Virgin Group většinu podniku, někde minimum, někde jen smluvně propůjčuje značku. Ale právě značka Virgin se stala klíčem.

Mimochodem, řečeno slovy českého prezidenta, víte, co je to Virgin v angličtině? Znamená to panna, panic, panenský či obecně neznámou situaci. Vypovídá to o tom, jak brzy Branson začal podnikat. Vymysleli ji s kamarádem právě proto, že byli v podnikání panici.

Oběti na cestě do vesmíru

Branson však už rozhodně nebyl byznysovým panicem, když se rozhodl podnikat turistické lety do vesmíru. Virgin Galactic s tímto cílem založil před deseti lety. V červenci roku 2008 pak Branson představil letoun, jehož úkolem je vynést do výšky 18 kilometrů nad Zemí vesmírnou loď. Branson si tehdy představoval, že první let se uskuteční za rok a půl. Rok nato v prosinci pak veřejnosti ukázal samotnou kosmickou loď SpaceShip Two s tím, že do vesmíru se dostane v roce 2011. Cílem je přitom na pár minut překonat vzdálenost 100 kilometrů od Země, což je oficiál­ně stanovená hranice vesmíru.

Tak rychle, jak si to Branson vysnil, ale události nešly. Testy se protahovaly, změnilo se palivo. Mezitím Virgin Galactic prodávala letenky, čímž si zajišťovala financování. Branson také na Twitteru oznámil, že za letenky je možné zaplatit i digitální měnou bitcoin.

Pak ale přišel 31. říjen 2014 a další testovací let. Až na tříhodinové zpoždění kvůli počasí začal „rutinně“. V pět hodin a devatenáct minut našeho času odstartovalo z kosmodromu v Mohavské poušti letadlo WhiteKnight Two, jež vyneslo do výšky přes 15 kilometrů kosmickou loď SpaceShip Two. Tam se oba letouny podle plánu oddělí a letadlo se dvěma piloty se bezpečně vrátí na Zem. Další dva piloti ve vesmírném letounu už takové štěstí nemají. Asi dvě minuty po odloučení dochází k výbuchu, jehož následky devětatřicetiletý pilot Michael Alsbury nepřežije. Druhý pilot – Peter Siebold – na padáku přistane na zem, ale je těžce zraněn.

Na místo přijíždí Branson, začíná vyšetřování. Jednou z možných příčin, o níž se mluví, je i nová palivová směs, kterou měl právě tento let otestovat. Motor byl totiž původně určen pro jiný typ paliva. Virgin Galactic od této změny žádné problémy neočekávala. Mluví se i o chybě pilota a předčasném započetí přistávacího manévru.

Jaké dopady bude mít poslední katastrofa na tolik očekávaný start turistických letů do vesmíru, je nejasné. Ve vývoji SpaceShip Two pro dva piloty a šest pasažérů chce však Virgin Galactic pokračovat.

Ostatně na 800 prodaných letenek, za něž každý zájemce už zaplatil zálohu 250 tisíc dolarů, ho k pokračování nutí. Mezi těmi, kdo si už let takto zamluvili, jsou například hollywoodští herci Leonardo DiCaprio, Brad Pitt či Angelina Jolie. Každopádně je velmi nepravděpodobné, že se první ostrý let uskuteční v příštím roce. Navíc desítky z těch, kteří již zálohu zaplatili, chtějí po tragédii peníze zpátky. Nadto rodina technika, jenž zahynul během vývoje vesmírné lodi už v roce 2007, podle britského Telegrap­hu vyzývá Bransona, aby svůj riskantní projekt úplně zastavil.

Dostává se mu však i významných slov podpory. „Průkopníci budou vždycky dláždit cestu oběťmi,“ napsal v magazínu Time Buzz Aldrin, astronaut, který společně s Neilem Armstrongem vstoupil na povrch Měsíce při prvním přistání člověka na Měsíci v roce 1969.

Branson teď dost možná bude muset bojovat za soukromé létání do vesmíru vůbec. Řada kritiků totiž z principu soukromníkům nevěří a podobné nehody označují za důkaz toho, že soukromý sektor se tolik nestará o bezpečnost. Tito kritici přitom trochu zapomínají na všechny tragédie, jež se při letech do vesmíru přihodily státním organizacím.

Pro podporu rodiny zemřelého pilota Michaela Alsburyho mezitím vznikl fond s cílem vybrat 125 tisíc dolarů. Minulou neděli kolem poledne bylo ve fondu přes 130 tisíc.

Drogy a ebola

Branson je neuvěřitelně aktivní. Stačí se podívat na jeho Facebook nebo Twitter, nepůjde vám na rozum, jak to všechno ten člověk stíhá. Při tom běhá maratóny, létá balónem, provozuje kitesurfing. Zapojil se do boje proti ebole, aktivně vystupuje za změnu protidrogové politiky, protože ta současná, zejména ve Spojených státech, podle něj selhala.

Bransonovy fotky z obchodních jednání i sportovních výkonů jsou všude. Zájem médií umí přitáhnout jako pravá rocková hvězda. Třeba prohranou sázkou, po níž musel v ženském kostýmu, včetně líčení, dělat letušku. Navíc Branson s oblibou vypravuje pošahané historky, jako je například ta z jeho setkání s americkou herečkou Goldie Hawnovou. Kdoví, proč si na svém prstě zkoušel její snubní prsten. Jenže pak ho nemohl sundat, což nebylo lehké vysvětlit večer manželce. Druhý den ho musel nechat rozříznout, aby ho z prstu dostal. Mimochodem, Branson je velice dobrý vypravěč příběhů. A také rád zkouší nové věci. Svým zaměstnancům v centrále nedávno umožnil brát si neomezeně dlouhou dovolenou – pokud splní své úkoly a nedotkne se to chodu firmy.

Samotný Bransonův příběh a image jeho podnikání hodně pomáhají. Ačkoliv to samozřejmě neříká, musí o tom vědět. A záměrně ho rozvíjí. Také vzhled rozpustilého kluka s blonďatou hřívou má v jeho 64 letech svůj efekt. Ne všichni ho však nekriticky obdivují. Mnozí mu třeba vyčítají, že se přestěhoval na Britské Panenské ostrovy (ano, opět slovo panenské) kvůli daním. Vlastní tam ostrov Necker. Důkazem, že o svou pověst a image dbá, je i to, jak roztomile se z toho vykrucuje. Jednou říká, že tak učinil kvůli zdraví, jindy, že je to skvělé místo pro plánování byznysu.

Daně nedaně, v roce 2000 byl povýšen do šlechtického stavu, takže od té doby je to Sir Richard Charles Nicolas Branson.

Server Business Insider loni převyprávěl jeden z jeho příběhů, který Branson vyprávěl na jakési konferenci v Moskvě. Byla to historka z doby, kdy mu bylo necelých třicet, měl byznys, ale ještě nebyl tak známou osobností. „Mířil jsem na Panenské ostrovy, měl jsem tam velmi krásnou dívku, jež na mě čekala, takže jsem byl rozhodnut být tam včas. Jenže můj let na Panenské ostrovy z nějakého důvodu zrušili. Byl to poslední let toho dne. Tak jsem šel a najal si soukromé letadlo, aby mě na ostrovy vzalo. Ale neměl jsem na ně zrovna peníze. Tak jsem vzal malou tabulku a napsal na ni ,Virgin Airlines. $ 29‘ a šel ke skupině lidí, kteří marně čekali na zrušený let. Prodal jsem lístky na zbývající místa v soukromém letadle, použil jejich peníze na zaplacení toho letadla a na Panenské ostrovy jsme se ten večer opravdu dostali.“

Možná to tak bylo, možná právě takhle vznikly jeho aerolinie. A možná taky ne, snad je to jen vymyšlená historka. Tak či tak ukazuje, že Branson je génius jednoduchosti.