Bruce Springsteen: Rocker s typickým chraplákem, který se stal jedním se symbolů amerického patriotismu
V září, v den, kdy se znamení Panny láme do znamení Vah, bude rodák z New Jersey Bruce Springsteen (23. září 1949), známý svým rockovým a rytmicky dokonalým chraplákem, slavit své životní jubileum. Připomeňme si proto důležité „milníky života“ toho věčného jinocha, osvíceného i tvrdě pracujícího umělce, přirozeného kápa i kámoše na první dobrou, ačkoli půjde o známá životopisná fakta. Tedy alespoň Američané je umějí, jako když bičem mrská, leč na rozdíl třeba od českých protektorátních studentů (Adolf Hitler geboren … atd.) i uvědomělých budovatelů (Lénin rádilsja … atd.) jim to nikdo nenařizoval.
Bruce Frederick Joseph Springsteen „was born“ v Long Branchi ve státě New Jersey třiadvacátého září devětačtyřicátého, tedy v roce, kdy ve Spojených státech vrcholil tzv. baby boom: Američané plozením dětí vyjadřovali radost z konce války i jistotu v příští časy. V jeho žilách se mísila irská a nizozemská krev po tatínkovi, jen občas zaměstnaném řidiči autobusu (Springsteen v chrochtavé nizozemštině znamená výzvu „přeskoč kámen“), a italská po mamince, sekretářce. Jen velmi prostřední, spíš nedostatečné ekonomické podmínky v rodině se školákovi z Freehold Borough zaryly pod kůži i do srdce v souladu s poměrně přísnou katolickou výchovou (ostatně křesťanský étos se v jeho tvorbě projevuje dodnes). Soucítění se sociálně slabými se stalo ústředním tématem mnoha Springsteenových alb.
„Katolík je katolíkem do smrti,“ poznamenal na okraj desky Wrecking Ball. Budiž. Snad právě to vysvětluje, že zatímco vzdornou rock’n’rollovou horečkou byl doživotně infikován už coby školák, pozdější volnomyšlenkářství dětí květin ani obluzovadla všech druhů jeho teenagerská léta nijak nepoznamenaly. Střední školu sice jakž takž dokončil (aniž se dostavil na maturitní večírek), ale další vzdělávání ho už nelákalo. Ze všech těchto indicií můžeme hravě odvodit tak trochu neotesanou povahu jeho hudby, zpěvu, projevu a vlastně i zjevu: chlapisko řádné, kořínek zdravý, chování férové. Takto vybaven a v pravý čas vstoupil do světa populární hudby. Ještě dva roky předtím, kdy zněl rock surrealistickými jinotaji, vesmírnými tématy a nadzemským zvukem, by byl Bruce mnohými deklasován na venkovského křupana. Teď však rychle střízlivějící generaci posluchačů nabídl rock rázný jako facka, poctivý a zřejmý jako chleba na stole.
Pěkná pozdravení z parku Asbury
Než tehdy třiadvacetiletý zaslal ten pohled, čumkartu, čili své debutové album (Greetings From Asbury Park, N. J., 1973), zdolával obvyklé barikády začátečníků: ve třinácti mu maminka koupila kytaru, v pětašedesátém se uchytil v místním hudebním kroužku a stal se sólovým kytaristou žákovské kapely The Castiles, v osmnácti se pozdější nezdolný koncertní maratónec ze zdravotních důvodů vyhnul vojně a unikl narukování do Vietnamu. S americkou „modrou“ knížkou se plně ponořil do světa rocku, pravda, poněkud lokálně oploceného. Další kapela (trio Earth) rovněž nepřekročila hranice New Jersey, ale Bruce si svým samozřejmým chováním tehdy vydobyl přezdívku The Boss, Šéf. Ve dvaceti se dal do onačejší party: kapela, s níž Springsteen vystupoval až do roku 1971, se jmenovala Steel Mill a Bruce se tam potkal s ostřílenějšími kolegy, mj. se Stevem Van Zandtem či Dannym Federicim.
Bruce konečně začal hrát (a vlastně už i zpívat a skládat vlastní písničky) jinde než v rodném kraji: koncertovali až v San Francisku, městě dosud lačném po neokoukaných umělcích. Po jednom z vystoupení tehdy respektovaný hudební kritik z deníku San Francisco Examiner napsal, že žádným novicem nebyl dosud tak nadšený. V roce 1972 se ke kapele přidal pianista David Sancious a jádro kapely, která se později stala E-Street Bandem, bylo vlastně pohromadě. Měli už manažera, a když je prvně slyšel John Hammond, věhlasný lovec talentů z vydavatelství Columbia, ano, ten, který jako první nabídl kdysi smlouvu Bobu Dylanovi, neváhal a Bruce Springsteena i s kapelou v květnu 1972 zaháčkoval. Bruce, ačkoli už koncertoval „mezistátně“ v New Yorku či Filadelfii, stále lnul ke svému rodišti: v jeho nových písničkách se často objevovaly motivy milovaného města, místa i zážitky z dětství a dospívání: tak jako kdysi Beatles Liverpoolem byl Springsteen definitivně spjatý s New Jersey. Až kdosi pokřtil zvuk jeho kapely na Jersey Shore Sound. První album bylo na spadnutí. Teprve při natáčení se jeho kapela oficiálně pojmenovala. Z doprovodné bandy stal se E-Street Band.
Zrozen k úprku
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
