Simpsonovi: Kultovní animovaný seriál posedlý popkulturou baví a glosuje svět již 30 let
Žluté postavičky za Springfieldu již 30 let komentují globální popkulturu a už dávno se navíc staly její nedílnou součástí. Nedivte se pak Profesoru Chaosovi z jedné epizody konkurenčního South Parku, který si - nejspíše společně se svými scenáristy - povzdechl: "Jak to, že pokaždý, když vymyslím něco chytrýho, vždycky už to bylo v Simpsonech?". Pilotní díl seriálu byl odvysílán 17. prosince 1989.
Lisa Simpsonová je velmi inteligentní osmiletá dívka a vůbec se nemýlila, když jednou prohlásila: "Kdyby animáky byly zamýšlené pro dospěláky, dali by je v hlavním vysílacím čase!" Její animovaná rodina to dokázala - v prime timeu se začala pravidelně objevovat na americké televizní stanici Fox od 14. ledna 1990 (pilotní díl byl odvysílán ještě před vánoci). Manželé Homer a Marge a jejich mírně dysfunkční rodina už za sebou tehdy měli tři úspěšné sezóny kraťasů ve varietní show Tracey Ullmanové. Ale regulérní animovaný seriál pro dospělé v hlavním vysílacím čase - to je trochu jiná káva.
Dějiny televize jsou plné rodinek, do jejichž osudů týden co týden nakukují zvídaví diváci. Rodina je základním kamenem televizního sitcomu, protože umožňuje všem generacím diváků identifikaci s jejich protějšky na obrazovce. Americké seriály ji tradičně ukazovaly jako fungující základ společnosti a konflikty v ní se řešily laskavým humorem či neagresívní autoritou rodičů. Ironický pohled na americkou rodinu v hlavním vysílacím čase přinesli teprve Bundovi ze sitcomu Ženatý se závazky, který se vysílal na stanici Fox v letech 1987 až 1997. Její hlavě Alu Bundovi zhořkl americký sen v nudné práci prodavače bot a milující, chápající rodina se proměnila v líné pijavice, jež se z něho snaží vysát peníze.
Homer Simpson je tak trochu Bundovým bratrancem a jeho humorné střety se životním stereotypem brzy v seriálu převládly nad skopičinami nevychovaného Barta, který hrál prim v prvních dílech. Vedle nich stojí Marge, jež se musí vyrovnávat s frustrací ženy v domácnosti, a podceňovaná Lisa, která zjišťuje, že inteligence je jí mnohdy na obtíž. Simpsonovi jsou ale víc než jen chytrá satira na americký sen. Když se rychle vyčerpaly úvodní premisy příběhu (zlobivý Bart, přitroublý Homer), přišli tvůrci s něčím zcela revolučním - využili neomezených možností animovaného formátu a osudy obyvatel města Springfieldu propojili se světem konzumní kultury. Simpsonovi najednou vystoupili z obyčejného realistického rámce středostavovské rodiny na maloměstě a stali se glosátory světového dění. Z animovaného světa se tak dostali do toho našeho.
Nejviditelnější změnou bylo to, že v seriálu se začaly objevovat celebrity a skutečné osobnosti ochotně propůjčovaly svým animovaným dvojníkům hlas - úplně první byl v druhé sérii zpěvák Tony Bennett v epizodě Tančící Homer. Pak přišly odkazy na filmy a televizní pořady, literární díla nebo historické události a tvůrci Simpsonů začali se svými diváky hrát stejnou hru, jakou nabízejí filmy Quentina Tarantina, bratří Coenů nebo romány Thomase Pynchona. Poznej citovaný film, najdi odkaz nebo odhal celebritu v epizodní roli - Simpsonovi udělali ze svých diváků popkulturní detektivy. Ano, čtete správně: najednou tu byl televizní program, který nutil své diváky přemýšlet!
Seriál pro znalce
Tvůrci Simpsonů našli geniální formuli, díky níž si seriál udržuje i po dvaceti letech stabilně vysokou sledovanost. Průměrná epizoda funguje hned v několika rovinách pro různé typy diváků. V té nejzákladnější stačí sledovat děj a vnímat fyzické či verbální vtípky, jako když Homer šlápne na hrábě a udělá si bouli. Tady se smějí děti a fanoušci Petra Novotného. Pozornější divák může při dlouhodobém sledování seriálu zachytit gagy, které dávají smysl jen v kontextu animovaného světa městečka Springfield. Příkladem je Homerova přetrvávající nenávist k jeho švagrovým Patty a Selmě nebo nekonečné pokusy Leváka Boba zabít Barta. Kontinuální vtipy jsou základem sitcomů, Simpsonovi ale mají v zásobě ještě jednu vrstvu humoru, již ale pochopíte, jen pokud máte znalosti populární kultury - a to nejen současné, ale i minulé. Autoři Simpsonů skládají poctu starým televizním seriálům, nestydí se za svoji posedlost sci-fi klasikami, jako jsou Star Trek či Hvězdné války, zabrousí do komiksového žánru, občas vykoukne sportovec nebo třeba citát z nějaké staré písně.
Seriálem ale problesknou i odkazy na vysokou kulturu - třeba citáty z literatury. Tak schválně: kdo poznal, že když ke konci epizody Bratr z jiného dílu (osmá řada) říká policejní šéf Wigum svému podřízenému: "Dobrá práce, Lou. Za to tě povýším na seržanta," je to vlastně citát z Hellerova románu Hlava 22? A mimochodem - název epizody je odkazem na černošskou sci-fi The Brother From Another Planet a zároveň narážkou na fakt, že dva herečtí hosté, Kelsey Grammer a David Hyde Pierce, hrají bratry v seriálu Frasier. Jistě, seriál zůstává vtipný i bez znalosti těchto drobných a většinou pro děj nepodstatných faktů, pokud je ale dokážete odhalit, je to, jako kdyby se v dvourozměrném seriálu otevřela ještě jedna dimenze.
Fanoušci spočítali, že jedna sezóna obsahuje průměrně tisíc popkulturních odkazů. Nejoddanější fanoušci sledují Simpsonovy políčko po políčku a pátrají, jestli se okolo projíždějící auto náhodou neshoduje s vozem v nějakém slavném filmu nebo jestli na zdi v předsíni nevisí obraz, který by byl parodií nějakého konkrétního díla. A pak výsledky svých pozorování zapisují na fanouškovské stránce The Simpsons Archive, již měsíčně navštíví přes milión internetových uživatelů. Seriál pitvají tak dokonale, že se sem chodí radit i samotní tvůrci. "Někdy se musíme kouknout na fanouškovské stránky, abychom věděli, co už v seriálu bylo nebo nebylo," přiznal se v jednom rozhovoru sám tvůrce Simpsonů Matt Groening.
Televize je milenka, matka i učitelka
Různé roviny, v nichž Simpsonovi baví diváky, poutají k obrazovce všechny od dětí přes náctileté až po fanatiky populární kultury a vysokoškoláky. Sociologové na seriálu oceňují jeho nebývalou realističnost. Simpsonovi jsou dost možná první seriálová rodinka, která tráví podstatnou část volného času tak, jak to dělá průměrný člověk na Západě - tedy sledováním televize. Kouzelná bedýnka je osmým členem jejich domácnosti (když počítáme i psa a kočku). Svoji posedlost televizí Homer shrne v epizodě, v níž Marge řeší svoje psychické problémy, jež mají za následek vypadávání vlasů. Hlava rodiny v typické poloze na gauči s ovladačem v ruce prohlásí: "Děti, vaše maminka nemá dobrou náladu. Měl bych si s ní asi promluvit ... až začnou reklamy."
Simpsonovi nám ukazují, jak samozřejmou součástí našich životů se stala televize. A také to, že realita a její obraz v televizi nám začaly nebezpečně splývat. V epizodě Zvrhlík Homer udělají televizáci z Homera šikovným sestříháním dokumentárních záběrů sexistickou zrůdu, až i on sám začne o sobě na chvíli pochybovat. Když se všechno vyřeší, na konci epizody bedýnku něžně obejme a řekne jí: "Nesmíš mě už nikdy pomlouvat."
V posledních sezónách začíná televizi z její ústřední role pomalu vytlačovat Internet - ostatně stejně, jako se to děje v naší realitě. V jedné epizodě Marge zkouší internetovou aplikaci vizuálních map Google Earth a zaostří v ní tak detailně, že vidí nahého Homera opalujícího se na zahradě. Hodně času před počítačem tráví především postava Komiksáka, jenž je prototypem věčně nespokojeného internetového reptala. Když píše na internetové fórum o seriálu Itchy a Scratchy, jeho oblíbenou hláškou je: "Nejhorší epizoda vůbec!"
Nažloutlé celebrity
Jedním z divácky nejvděčnějších vtipů je zástup celebrit, které v seriálu defilují. Guinnessova kniha rekordů dokonce registruje Simpsonovy jako televizní seriál, v němž se objevil největší počet hvězd v rolích hostů. Od třetí sezóny se s nimi roztrhl pytel a obejde se bez nich jen málokterá epizoda. Někteří propůjčí hlasy vedlejším postavám (jako Danny DeVito v roli Homerova nevlastního bratra Herba Powella) a jiní si v něm regulérně zahrají - samozřejmě v animované podobě. Mezi prvními pozvanými byli Ringo Starr, Michael Jackson (v roli blázna, jenž si myslí, že je Michael Jackson) či Sting. Nechybějí samozřejmě ani slavní sportovci (Magic Johnson, baseballisté či boxeři), vědci (Stephen Hawking, Stephen Jay Gould) nebo televizní moderátoři (Conan O'Brien, Dick Cavett).
Tvůrci seriálu ale nezvou jen osvědčené hvězdy, které zaručí seriálu sledovanost. V posledních letech se jim podařilo na televizní obrazovku v hlavním vysílacím čase dostat významné osobnosti z oborů, jež obvykle masová média ignorují. Došlo tak třeba na autory undergroundového komiksu, básníky nebo tvůrce křížovek. Slavnými osobnostmi bývají nejnabitější tzv. výletní díly, v nichž se Simpsonovic rodinka vydává na cesty mimo Ameriku. V rámci londýnského speciálu v patnácté sezóně namluvil svoji postavu tehdejší britský premiér Tony Blair. Vyjednávání s jeho kanceláří prý trvalo osm měsíců, Blair pak svoje dvě větičky sfoukl přímo v Downing Street 10 za deset minut. Aktivní politici ale jinak mají do seriálu zákaz, jediný další politik ve funkci, jenž dostal možnost namluvit svoji postavu, byl newyorský starosta Rudy Giuliani.
Humor výletních dílů většinou stojí na omílání kulturních stereotypů, které má Amerika o ostatních zemích. Když se Simpsonovi octnou ve Francii, musí prostě všichni pojídat bagety a do Tokia musí nutně vpochodovat Godzilla. A co Česká republika? Asi pro nás bude malým zklamáním, že naše země je doposud zmíněna jen jedenkrát - v osmém díle osmé řady ukazují Patty a Selma znuděným Simpsonům fotky z dovolené a jednu komentují: "A tady se Patty snaží strčit holidlo do jedné z těch božích československých zásuvek." Prvním Čechem v Simpsonech se stala zpěvačka Markéta Irglová, jež si rok po získání Oscara za nejlepší filmovou píseň zahrála v irském výletním díle východoevropskou ženu, o niž se uchází - jak jinak - Glen Hansard.
Simpsonovi svoji obsesi popkulturou rozumně dávkují a dávají si dobrý pozor na to, aby nepřekročili míru únosnou pro většinového diváka. S tím mají většinou problém jimi inspirované seriály. Beavis and Butthead, Tatík Hill (King Of The Hill), The Critic nebo další Groeningovo dítko, Futurama, se shodně utopili v přehršli meta-zábavy pro fandy a vydrželi jen pár sezón. Jediným skutečným konkurentem Simpsonů tak zůstává South Park, který se drží už třináct let a v posledních sezónách si našel polohu nedvacátá smlouvavého glosátora aktuálních trendů. South Park přetavil laskavou hru s popkulturou do podoby agresívní satiry, v níž nezůstává kámen na kameni. Můžou si to dovolit, už proto, že vysílají na kabelu a ze satelitů.
Simpsonovi v našem světě
Simpsonovi stali historicky nejdéle vysílaným zábavním seriálem v hlavním vysílacím čase na americké televizi. Znovu a znovu byli nominováni na televizní ceny Annie a Emmy, časopis Entertainment Weekly je zařadil na první místo ve svém seznamu nejlepších pořadů posledního čtvrtstoletí a v magazínu Empire je vyhlásili nejlepším televizním pořadem všech dob. Ani tato prestižní ocenění ale nemohou zakrýt fakt, že kvalita seriálu v posledních letech viditelně klesá. Jako kdyby všechny možnosti konfliktů byly vyčerpány a všechny postavy vytěženy do posledního motivu. Nová série je až příliš často přehlídkou scenáristické bezradnosti. Nezvrátily to ani pokusy "půjčit" žluté postavičky výrazným současným komediálním tvůrcům, jako jsou Ricky Gervais (autor přelomových seriálů Kancl či Kompars) nebo Seth Rogen a Evan Goldberg, kteří se proslavili komedií Superbad. Jen namátkově zápletky nových dílů - Bart má ve škole nového učitele, Marge zkouší bojové umění a děda Simpson se stane předmětem novinových sloupků, jež ho proslaví jako svérázného filosofa ... Možná má Profesor Chaos pravdu a v Simpsonech už opravdu bylo všechno.
Propásli Simpsonovi ideální chvíli k tomu, opustit éter, a čeká je nelichotivý konec v podobě propadu sledovanosti až na úplné dno? V Americe statistikové hlásí stabilní sledovanost v rozmezí sedmi a osmi miliónů diváků při nedělní premiéře a seriál i nadále patří do desítky nejsledovanějších zábavných pořadů týdne. Konec? V nejbližší době se ho nedočkáme.
Přesto však. Co by se stalo, kdyby Simpsonovi skutečně skončili? Možná vůbec nic. Tak dlouho Homer a spol. glosovali společnost a populární kulturu kolem nich, až se stali její nedílnou součástí. Celá rodinka má svůj otisk na Chodníku slávy v Hollywoodu, Marge se objevila na obálce časopisu Maxim a je také poodhalená v Playboyi, zbohatlík Burns pravidelně figuruje v seznamech nejbohatších Američanů a Homer hraje v reklamách. A také radí cestu řidičům jako přednastavený hlas v navigačním zařízení. Jeho oblíbená hláška d'oh!, kterou Homer vypustí, kdykoliv se něco nepovede (do češtiny v seriálu překládaná několika různými způsoby), se před lety dostala do anglického výkladového slovníku. Na to, že jsou jenom animovaní, toho Simpsonovi dokázali věru hodně.
