Ferenc Futurista
Byl to mimořádný zjev, doslova. Vytáhlý muž s křivými zuby, divokou kšticí a expresívním hereckým projevem... Říkal si Ferenc Futurista – to jméno někdy slyšel každý, ale ne každý si k němu přiřadí příběh. Narodil se v době, která přála odvážným (7. prosince 1891), přesně před 125 lety.
Před osamělou kariérou váženého sochaře dal přednost divokému životu v pražských kabaretech. Vystřídal množství pražských scén, tu největší, Národní divadlo, odmítl. Správně pochopil, že do zlaté kapličky by se jeho drastický projev nehodil. Všechno na něm bylo tak nějak pokroucené, postava, zuby, vlasy, hlas, vypoulené oči i humor, který byl sarkastický, drsný až brutální. A také velmi fyzický, tahle herecká generace na jevišti hrála a zpívala do roztrhání těla a posledního dechu, ve Futuristově případě doslova, na jevišti nejednou zkolaboval. Když se člověk podívá na soupis jeho hereckých aktivit, není se čemu divit, jen seznam divadelních rolí zabírá v jeho monografii dvacet stránek – a teď si to vynásobte počtem představení… K tomu hudební a rozhlasové nahrávky, filmy, byť jich bylo „jen“ šedesát, leckterou divadelní scénu vedl umělecky i organizačně, režíroval, psal, chrlil nápady…
Ve své době se jako komik těšil popularitě srovnatelné s Vlastou Burianem, byla ovšem spojena především s kabaretními a divadelními scénami. Pokud bylo na plakátě jeho jméno, bylo vyprodáno. A o to šlo. Bavit lidi. Za ty roky se způsob zábavy dramaticky proměnil. Jak by se asi Futurista díval na dnešní budoucnost? Připadala by mu směšná? Určitě by v ní našel tuny materiálu k parodování a sarkastickým skečům.