Vinohradnická tradice má ve Slovinsku hluboké kořeny

Vinohradnická tradice má ve Slovinsku hluboké kořeny Zdroj: Slovenia Tourist Board

Jeden z vinných sklepů v oblasti Goriška Brda
Se slovinskými produkty je spjat i pojem „chráněné označení původu“,  mezi které patří například kranjska klobasa, kraški pršut nebo prekmurska šunka
Mezi vinohrady v srdci Slovinska
I takhle může vypadat prostřený stůl se gastronomickými dobrotami ze Slovinska
Akce  Objevte slovinská vína proběhla pod záštitou Velvyslanectví Slovinska v Praze v Kaiserštejnském paláci
11 Fotogalerie

Slovinsko je zemí hor, řek, jezer, moře, lokálních specialit i vynikajících vín

Jitka Menclová

I když je tahle malá země ležící mezi Alpami a Jadranem pro české turisty čím dál oblíbenějším cílem, místní vína zná zatím spíš jen málokdo a stále čekají na své objevení. A to i přesto, že vinohradnická tradice má ve Slovinsku hluboké kořeny a některé produkty snesou srovnání i se světovou špičkou. Reflex mohl být u toho, když se koncem dubna v Praze představovalo to nejlepší, co vinaři z této malebné země na křižovatce mezi Evropou a Balkánem nabízí.

Rozlohou i množstvím produkce patří Slovinsko k malým vinařským regionům. Nachází se tu tři oblasti, kde se pěstuje celkem 52 druhů vinné révy. Málokdo ví, že je také domovem nejstaršího vinného keře na světě. Jmenuje se Stará trta (v češtině doslova stará vinná réva) a pne se po jižní fasádě domu ve slovinském městě Maribor. Její věk se odhaduje na 440 let, dodnes stále plodí a získaný nápoj pak slouží jako protokolární dar pro významné návštěvy. Jednu z odnoží Staré trty můžete najít i u nás, a to v Jižních zahradách Pražského hradu vedle sochy slovinského architekta Jože Plečnika.

Ideální podmínky pro pěstování vína

Předností slovinských vín je nejen lahodná chuť, ale také vysoká kvalita. Slovinsko se totiž nachází přímo uprostřed evropské vinařské zóny a jeho klimatické podmínky, kvalitní půda a různorodý terén poskytují ideální prostředí pro pěstování vinné révy. Celková rozloha slovinských vinic je přes 22 tisíc hektarů, vinařská tradice tu přitom sahá až do období Keltů. V současnosti se produkce vína pohybuje okolo 90 milionů litrů ročně, naprostá většina je spotřebována na domácím trhu; na export jde pouze 6 milionů litrů. Mnoho vinařů napříč jednotlivými regiony tu stále využívá tradiční metody výroby, které zdůrazňují kvalitu a charakter vín. Stále víc se Slovinci věnují také produkci BIO vín, jejichž nezaměnitelná chuť oslovuje lidi po celém světě. Některá z vín získávají ceny na národních i mezinárodních soutěžích. Mnohá z četných malých vinařství je rodinnými podniky, které kromě vinohradnictví často nabízejí i ubytování a gastronomii. A tak se zde ve velkém rozvíjí jakási vinná agroturistika. 

Tři vinařské regiony, mnoho rozdílných chutí

Na slovinském území se nacházejí celkem tři vinařské oblasti a každá z nich má svá specifika i odrůdy, kterým se zde nejlépe daří. Region Přímoří neboli Primorska se nachází v těsné blízkosti moře i nedaleké Itálie. Zahrnuje podoblasti Vipavská dolina, Goriška Brda, Kras a Istrie u chorvatských hranic a vyprodukuje se tu v rámci Slovinska vůbec nejvíce vína. Typická pro tuto oblast jsou spíše suchá vína odrůd Malvazija, Teran, Refošk a Vitovska grganja, které jsou díky krasovému podloží oblasti a středomořskému podnebí bohaté na minerály. Pokud sem zamíříte, určitě navštivte středověké městečko Štanjel nebo dechberoucí jeskyně Škocjanske jame. 

Oblast  Posáví (Posavje) leží podél řeky Sávy a má 3 podoblasti: Bizeljsko Sremič, Dolenjska a Bela krajna. Tato oblast má zajímavý mix půd a kopců, které nejsou vyšší než 400 metrů. Velmi zajímavá je především oblast Bela krajna, kde se v roce 1981 vyrobilo první růžové víno. Místní vína se pyšní lehkostí a vyšší kyselostí. Z odrůd je reprezentují například Metliška črnina nebo Cviček (kromě toskánského Chianti je Cviček jediným vínem na světě, které má zákonem chráněné složení vína, a je to také jedno z mála vín na světě vyráběné jak z červených, tak bílých hroznů). Pro oblast Dolenjska jsou typické takzvané zidanice, malé viniční domky, které vinaři často pronajímají, a také proslulé repnice, vinné sklepy vykopané do křemencového písku. V celém regionu se nacházejí zajímavé hrady a kláštery. 

Přívlastky vín z Podráví příznivě ovlivňují místní termální prameny, díky kterým jsou vína silná a aromatická. Přesně taková je například odrůda Šipon, která se vyznačuje výrazným aroma zralého ovoce spolu s kořeněnými a minerálními tóny. Největší slovinský vinařský region leží na severovýchodě země s vinicemi situovanými na strmějších svazích. Jak už název napovídá, oblast se rozprostírá v povodí řeky Drávy a patří sem oblast Prekmurje (Lendava a Goričko) a Štýrsko (Ljutomersko-Ormoške Gorice), Haloze, okolí Mariboru a Radgonske gorice. Dovolenou v místních viničních oblastech lze zkombinovat s relaxem v termálních lázních – nachází se tu i největší lázně v celém Slovinsku, Moravske Toplice. 

Výborné slovinské víno lze ochutnat i při různých festivalech a slavnostech vína, které se konají napříč všemi vinařskými regiony po celý rok, především ale na podzim, kdy víno dozrává. Kromě toho se lze účastnit některé ze široké škály gastronomických akcí – inspiraci můžete najít třeba na webu  https://www.slovinsko.travel/festivaly