Colours Veroniky Bednářové: Všechny barvy Polívků
Vedro. Slunce. Pot. Je brzké odpoledne a rytíř divadelní alternativy BOLESLAV POLÍVKA i jeho krásný, stále populárnější syn VLADIMÍR mají za sebou náročné herecké výkony, kdy dvě a půl hodiny neslezou z jeviště. Na Colours totiž přivezli autorské představení ŠAŠEK A SYN; chvíli po něm se usazují na besedě v šapito Reflex Stage. „Co jsou dvě hodinky pro starého barda,“ směje se autor, dramatik i režisér této „otcovsko-synovské“ inscenace Bolek Polívka a – můžeme začít.
Stan je narvaný, lidé stojí vzadu, venku na slunci i po stranách. Přišli taky Hradečáci, zeptat se Vladimíra, jak se mu hrálo v Klicperově divadle, kde byl před pár lety v angažmá. Je to jízda. Nové i staré historky, vzájemné špičkování, gagy, skořápková hra v lahvemi vody, salvy smíchu a potlesky ve stoje. „Jedna plzýnka pro pana Polívku,“ přeruší gejzír jenom jednou, a o to důležitěji, kolega Milan Tesař.
„Když víte, co a pro koho, tak se vám pak píše dobře,“ začíná geniální improvizátor besedu. Celovečerní hra o starém Šaškovi a mladém šlechtici, kterého chce „geront“ - nejdřív poměrně násilně - převychovat na komika, je o otcovství a o synovství. O velké rodině, bolestech, starých křivdách, přátelích i kolezích. O nenaplněných pracovních ambicích a touhách. O rituálu dozrávání v muže i předávání rodinného řemesla, to vše v historických kostýmech.
A o tom všem, pěkně dojemně, byla i beseda na Reflex Stage Colours of Ostrava. „Jsem rád, že můžu ještě hrát se svoji starou divadelní tlupou, s kamarády, i když teď máme období operací. Ale pořád lovíme ve smečce, i když ta oběť, kterou si vyhlídneme a obklíčíme, se už se pak většinou pase na jiné pastvě,“ žertuje Boleslav Polívka.
Podle devětadvacetiletého Vladimíra, který na sebe výrazně upozornil už před čtyřmi lety hlavní rolí ve filmu Radima Špačka Místa, přišla tahle úzká spolupráce s tátou v pravou chvíli. Je rád za dvouměsíční, intenzívní zkoušení, kdy si toho s otcem stihli hodně říct, protože na sebe měli čas: „Myslím, že třeba před čtyřmi lety bych si na to ještě netroufal, je těžké mu být partnerem, ale dávám to. Můj největší úspěch je, že se táty na jevišti nebojím,“ řekl herec, který při besedě Reflexu poprvé veřejně oznámil, že od září 2018 nastupuje do stálého angažmá v prestižním pražském Dejvickém divadle, kde už čtyři roky hostuje. "Moc se tam těším," říká.
Mám štěstí na moderaci nejvtipnějších, nejhlučnějších a nejvýraznějších hostů Festivalu Colours of Ostrava a Meltingpotu dohromady: loni to byl vtipný, chytrý a pohotový frontman skupiny Midnight Oil Peter Garrett; letos určitě Polívkové otec a syn. V obou případech: skvělé, připravené, povzbuzující publikum.
Bolek Polívka mi pak v zákulisí prozradil, že výhledově chystá novou hru pro dva herce: sebe a svého spolužáka z JAMU Jiřího Bartošku. O čem bude? Až přijde čas, přečtete si v Reflexu. A užijte si zbytek Colours, buď přímo nebo u nás na webu.
