Babiš klopýtl. Odsoudil masakr civilistů v Buči a burani mu to nezapomenou
Poslanec Andrej Babiš se dlouhodobě zabývá tím, že cílí na čím dál tím větší burany. Strategie je zcela jasná. Za potlesku a fandění absolventů vysoké školy života, kteří nejsou ovce a dohlédli dál než ostatní, se Andrej Babiš chystá usednout na Hrad jako historicky první trestně stíhaný prezident.
Odklon od voličů, kteří umí nakreslit alespoň kolečko a dokáží si bez pomoci sociálního pracovníka sami dojít na záchod, je patrný zejména v poslední době. Ačkoliv ještě před volbami do Poslanecké sněmovny lanařil Babiš voliče SPD, nyní zašel ještě dál a loví v rybníčku takových morálních a mozkových kapacit, jako je například Lubomír Volný.
Ačkoliv není jisté, jestli je aktuální cílová skupina vůbec způsobilá k něčemu tak složitému, jako jsou volby, tedy vzít si papírek, někam přijít, tam se podepsat a papírek hodit do krabice, Andrej Babiš i přesto kuje železo, dokud je žhavé.
Ze začátku války na Ukrajině tápal, neboť na něco takového nebyl připravený, avšak záhy pochopil, kudy vede cesta. Přes zbídačené uprchlíky, kteří berou našim práci a mají zoo za korunu. To je něco, co cílová skupina Andreje Babiše nesnese a nemá to ráda.
Rozdmýchávání nenávisti vůči Ukrajincům ještě Babiš doplnil drahým benzinem i potravinami, které mají v Polsku levnější, a celý balíček „Babiš na Hrad“ je kompletní.
Bohužel však v této geniální strategii „nechat se vynést na Hrad kreténama“ Andrej Babiš klopýtl. V nestřeženém okamžiku jeden z jeho marketingových pohůnků zveřejnil odsouzení masakru civilistů v Buči, aniž by si předem zjišťoval, co na tento masakr říká cílová skupina Andreje Babiše.
Toto klopýtnutí je nepochopitelné zejména z toho důvodu, že Andrej Babiš již osm let dělá to, co si jeho cílová skupina myslí nebo žádá. Pokud by si potencionální voliči Andreje Babiše přáli, aby si zasunul do konečníku živého lemura a následně tančil nahý na rozkvetlé louce, Andrej Babiš by tak učinil.
Cílová skupina Andreje Babiše nevěří zkorumpovaným prozápadním médiím, protože pro ně tato média nic dobrého neudělala, stejně jako Fiala a podobně, takže masakr v Buči byl úplně jinak. Ruská média tvrdí, že to je fake news, takže je to celkem možné. Ti, kteří umí alespoň malou násobilku a vyjmenovaná slova po „B“, sice tu a tam tvrdí, že pravda může být někde uprostřed, nicméně takto jasné a upřímné odsouzení masakru v Buči, kde je jasně deklarováno, že se tak stalo a že tomu Babiš věří, je velkým zklamáním jeho voličů.
„Tímhle u mě skončil. Myslel jsem, že Babiš kope za nás obyčejný lidi a brojí proti systému, ale už i on se nechal zmanipulovat. Skočit na tak lacinou prozápadní propagandu, to je veliké zklamání,“ kroutil hlavou pan Jaromír, který ve volném čase nevěří ničemu, co napíšou zkorumpovaná média, a pravdu hledá u proruských patolízalů či webů.
„Já udělat bum. Já být hodný. Já strýček Andrej už nemít rád,“ vzkazuje pan Petr z Pelhřimova, který jako volič Andreje Babiše vyjádřil své rozčarování. „Já jsem se počůral,“ dodal ještě pan Petr z Pelhřimova.
Lidé, jako je pan Petr z Pelhřimova, jsou počínáním Andreje Babiše zklamáni a je více než očividné, že si je Andrej Babiš bude muset naklonit zpět tím, že pojede do zahraničí a bude ukazovat na věci, které jsou dražší než u nás.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Ničivá válka na Ukrajině je však smutnou skutečností.
