Houby nerostou. Šmoulové nemají kde bydlet a stahují se do lidských měst. Vlastenci bijí na poplach!
Nebývale suchý rok má za následek mizerné podmínky pro růst hub. Dalo by se říci, že letos houby prostě nerostou. Samozřejmě, že lokálně ve vlhkém prostředí houbaři hlásí dílčí úspěchy, ale celoplošně se dá mluvit o houbařské mizérii.
Vedle houbařů na suchý rok doplácejí hlavně šmoulové, kteří v houbách bydlí. Díky suchému roku se stalo, že prostě nemají kde bydlet. Aktivisté napříč celou Českou republikou se sice snaží do lesů umisťovat improvizované makety hub, ale šmoulové jim nevěří a těmto maketám se vyhýbají.
Vzhledem k tomu, že nebozí šmoulové nemají kde bydlet, migrují po lesích a v současné době, kdy vyhodnotili, že situace je kritická, stále více pronikají do okrajových míst městských aglomerací, kde se snaží najít příhodné místo k tomu, aby se usadili.
„Je to velký problém. Šmoulové nám tu pobíhají po sídlištích. Lokálně jsme zaznamenali nárůst drobné kriminality až o třicet procent. Šmoulové mají hlad a kvůli neúrodě šmorůvek přešli na lidskou stravu, kterou kradou v obchodech. Snažíme se situaci řešit a šmouly za pomoci sociálních pracovníků začlenit do společnosti. Bohužel však narážíme na kulturní rozdíly, které nám začlenění komplikují,“ vysvětloval Richard Vojtek, tajemník Brněnského ústavu pro rozvoj města a okolí.
Není to ale jen Brno, které se musí potýkat s nájezdem šmoulů. I další velká města hlásí šmoulí problémy.
„Šla jsem z nákupu. Mohlo být tak sedm hodin večer. Hleděla jsem si svého, když tu mě v jedné postranní uličce obestoupila skupinka šmoulů. Pořvávali na mě a byli agresivní. Jeden z nich mi vytrhnul kabelku z ruky a kamsi s ní utekl. Byl tam taky jeden šmoula, který měl na rameni vytetované srdíčko. Ostatní mu říkali Silák. Tento Silák si mě dlouho prohlížel, načež mě povalil na zem a za skandování ostatních šmoulů na mě vykonal soulož. Bylo to hrozné,“ brečela paní Alena, která je jednou z mnoha obětí sexuálních útoků ze stran šmoulů.
„Musíte se na to dívat jejich optikou. Oni celý život žili v komunitě, kde je jen jedna samička, která navíc nemá některé sekundární pohlavní znaky. Například ňadra. Když potom tito samci narazí v novém prostředí na ženu, přestanou se ovládat a jednají pudově,“ prozradil sexuolog Martin Míček, proč přibylo tolik sexuálních napadnutí.
Situace hraje do karet všem populistům, kteří se okamžitě chytili příležitosti, a aniž by nabízeli řešení, šíří strach a zášť.
„My řekneme šmoulům NE. My je zastavíme. Oni nepatří do naší společnosti. Je třeba okamžitě jednat,“ prohlašoval Tomio Okamura na mimořádné tiskové konferenci.
„V současnosti jednáme s Gargamelem o odchytu všech šmoulů. Pan Gargamel má s bojem proti šmoulům spoustu zkušeností, a ač v minulosti mnohokrát neuspěl, my věříme, že tu smůlu nyní prolomí,“ pravil Okamura optimisticky.
Zatímco Okamura jedná s Gargamelem, napříč celou republikou se zvedla vlna odporu. Vlastenci, kteří se bojí o křesťanské hodnoty, vyšli do ulic a hodlají vzít situaci do vlastních rukou.
To odmítají neziskové organizace a levicově smýšlející liberálové, kteří rovněž vyšli do ulic, ale aby šmouly ochránili a hlavně aby je přivítali.
Situace v celé společnosti je napjatá a nepomohlo ani prohlášení Miloše Zemana, který označil taťku šmoulu za modrého zmrda a Šmoulinku za kundu.
Jak to bude dál, je jen ve hvězdách. Šmoulové tu jsou a je to nutné řešit. Snad přijdou deště a houby ještě porostou, aby se modří imigranti mohli vrátit do lesů do svých domovů.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Smutnou realitou jsou čtyři nové zprávy o konci světa.
