Češi by přijali vyšší daně výměnou za důstojné důchody, ukazují unikátní průzkumy projektu Smlouva pro Česko
Jak si Češi představují za dvacet let svůj důchod? V kolika letech by do něj chtěli odcházet a kolik by jejich penze měla činit? Projekt Smlouva pro Česko, který vznikl pod garancí a hlavičkou mediálního domu Czech News Center, přináší první unikátní data!
Projekt Smlouva pro Česko vybízí občany, aby se aktivně podíleli na formování budoucnosti země a využili svůj hlas k prosazování řešení, která povedou k vyšší životní úrovni. „Protože jsou důchody v poslední době rezonujícím tématem společnosti, a navíc se očekává vládní debata o reformě důchodového systému, chtěli jsme, aby se lidé zapojili do projektu a díky důchodové kalkulačce jasně specifikovali, jak si svůj důchod za dvacet let představují,“ vysvětluje přední česká novinářka a jedna z garantů projektu Smlouva pro Česko Lenka Zlámalová. A ze získaných dat zpracovaných agenturou IPSOS jednoznačně vyplynulo, že Češi chtějí pobírat důchod ve výši padesáti procent průměrného platu a do důchodu nechtějí odcházet později než v 65 letech. I za cenu toho, že by měli začít platit vyšší daně, zhruba o 4 500 Kč více měsíčně na osobu.
„V demokracii můžou být dlouhodobě úspěšné jenom reformy, kterým lidé rozumí. Proto jsme připravili kalkulačky, kde si respondenti vyzkoušeli, jak souvisí odchod do důchodu a jeho výše s tím, kolik budou muset platit na daních. Abychom mohli pomoci navrhnout vylepšené řešení reformy, tak nás zajímalo i proč preferují vyšší daně. Zdá se, že dobrou cestou do budoucna je daleko důvěryhodnější a jednodušší spoření na penzi, které by mohlo ony vyšší daně nahradit,“ vysvětluje Filip Matějka, přední český ekonom a jeden z garantů projektu Smlouva pro Česko a dodává, že: „na základě výsledků průzkumu již rozjíždíme debatu s politiky a ekonomy, jak by ono spoření mohlo vypadat.“
Zhruba 41 procent dotázaných si myslí, že lidem nevadí vyšší daně, protože je zaplatí hlavně bohatší část populace. S tímto tvrzením souhlasí častěji vysokoškolsky vzdělání lidé, zaměstnanci na vedoucích pozicích i voliči současné vládní koalice. Celá třetina respondentů ale v průzkumu uvedla, že vyšší daně a důchody by nahradily nedostatek vhodných možností spoření. Že je dnes těžké spořit, a proto kvůli odpovídajícím důchodům raději zaplatí vyšší daně, uváděli zejména lidé s nižším vzděláním či ti, kteří v roce 2021 volili současnou mimoparlamentní opozici. „Mnozí respondenti chtějí vyšší důchody právě proto, že nemají dobré možnosti spořit. Je pravda, že nyní kvůli štědrým státním dotacím spoříme buď velmi nevýhodně formou penzijního připojištění nebo dotujeme daňové investiční pobídky pro ty lidi, kteří se v investování vyznají, jsou obvykle bohatší a dotace nepotřebují. Málokdo z třetiny nejchudších vůbec ví, co taková daňová investiční pobídka je,“ podotkla ekonomicko-politická komentátorka Lenka Zlámalová, která se na projektu Smlouva po Česko rovněž jako garant podílí. Těchto 33 procent dotázaných patří podle populární novinářky často právě k těm, kteří spíše chtějí vyšší důchody. Jejich výroky o nedostatečných možnostech spoření jsou proto velmi důležité. „Pokud vláda zmírní navrhovanou formu reformy důchodů, například zpomalí navýšení důchodového věku, tak neudělá chybu. Tato změna totiž bude mít větší šanci vydržet,“ doplňuje Filip Matějka.
Průzkum provedla společnost IPSOS v květnu 2024 na reprezentativním vzorku 923 respondentů. Zároveň se do něj zapojilo 6 495 čtenářů titulů Czech News Center. Dodatečný průzkum se zaměřením na motivaci občanů k přijetí vyšších daní byl pak uskutečněn opět ve spolupráci s IPSOS v srpnu 2024 na vzorku 1 031 respondentů
Projekt Smlouva pro Česko nadále podporuje otevřenou veřejnou diskusi o klíčových otázkách týkajících se budoucnosti České republiky. „Úlohou médií je nejen kvalitně informovat o společenském dění, ale také aktivně ovlivňovat veřejnou debatu a naslouchat hlasům občanů. Díky tomuto projektu mohou lidé vyjádřit své názory a přispět k tomu, jak bude naše země v budoucnu směřovat. Na jejich názoru záleží,“ uzavírá Martina Říhová, generální ředitelka Czech News Center. Výsledky průzkumů poskytují cenný vhled do názorů občanů na důchodový systém a zdůrazňují nutnost reformy, která bude vycházet z reálných potřeb a možností lidí.
Více informací najdete na www.smlouvaprocesko.cz
Filip Matějka je český ekonom, profesor na CERGE-EI, což je společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Ve své vědecké kariéře se věnuje makroekonomii, politické a behaviorální ekonomii. Doktorát získal na univerzitě v Princetonu v USA, a poté přednášel například na Harvardu, Stanfordu, Oxfordu či v Cambridgi, Obdržel řadu mezinárodních ocenění a jeho práce jsou publikovány v předních ekonomických časopisech. Kromě akademické práce se Filip Matějka věnuje i veřejnému diskurzu, kde se zaměřuje na aplikaci ekonomických teorií pro vysvětlení chování jednotlivců a státu, a přednáší o složitosti a dopadech různých politických a ekonomických opatření.
Lenka Zlámalová je česká publicistka, ekonomka a socioložka známá svou kritickou žurnalistikou v oblasti ekonomie a politiky, a to zejména prostřednictvím komentářů a analýz aktuálních společenských témat. Profesionálně působila v mnoha předních českých médiích, včetně MF Dnes, Respektu, Hospodářských novin a Lidových novin a zpravodajského serveru Echo24. V současnosti je hlavní komentátorkou mediálního domu Czech News Center. Lenka Zlámalová se také podílela na publikaci ekonomických knih a je aktivní jako komentátorka pro Český rozhlas a Českou televizi a televizi Nova.
