Dlouhodobě se nám odchod z EU vyplatí, říká architekt brexitu Cummings na SHIFTS
Druhý ročník konference SHIFTS, kterou pořádá e15, se právě uzavřel. Mezi řečníky vystoupil například Patrik Tkáč, investor Guy Spier, izraelská politička a bojovnice proti terorismu Tzipi Livni, český podnikatel a zakladatel několika úspěšných technologických firem Tomáš Čupr nebo britský politický marketér Dominic Cummings. Přečtěte si, co na konferenci zaznělo.
Británie má příležitost dělat věci jinak, myslí si Cummings
„Z dlouhodobého hlediska se nám odchod z Evropské unie vyplatí. Doufám, že se trajektorie EU změní, ale obávám se, že ne,” uvedl na závěr konference architekt brexitu Dominic Cummings. Evropa a Západní svět podle něj čelí odlivu talentovaných lidí, kteří mají zájem jít do politiky. Brexit a příležitosti, které s sebou přináší, jsou ale pro Británii obrovskou výhodou.
Sedmadvacítka členských zemí je přeregulovaná, aktivně se staví proti technologiím a podnikatelům. „Lidé se Sillicon Valley jsou naprosto šokovaní Evropskou unií,” dodal Cummings a jako příklad uvedl přístup Evropské komise k umělé inteligenci.
Celá Evropa navíc čelí stagnaci, obranný průmysl je zcela paralyzován, nikdo nemůže nic postavit, ale „Británie má příležitost tyto věci udělat jinak”, zdůraznil politický stratég.
Globální konflikty přetvářejí trhy
Kvůli globálním konfliktům i odlišným preferencím zákazníků musí firmy měnit své strategie. Podle Tommase di Giovanniho, šéfa komunikace Philipp Morris International, jsou příkladem úplné změny hry v oblasti kouření elektronické cigarety a je jen otázkou času, kdy na ně přestoupí úplně všichni. „Podívejte se na bezpečnostní pásy v autě. Trvalo klidně desetiletí v některých státech si na ně zvyknout, ale dnes nad tím ani nepřemýšlíme,” řekl.
Podle Jana Pelíška z DRFG Investment Group prochází změnami také realitní trh, proměňuje se funkce kanceláří nebo obchodních center. Ve výrobě podle něj posílí zájem o pozemky v Evropě. „Věříme, že se vzhledem k rostoucímu počtu konfliktů ve světě část výroby opět vrátí právě do Evropy,” řekl.
V práci zůstanou ti, co mají přidanou hodnotu, říká Čupr
Na konferenci společně vystoupili šéf Rohlik GROUP Tomáš Čupr a zakladatel technologických firem CDN77, SH.cz a Peering.cz Zdeněk Cendra. Ti si dle svých slov velmi rychle zvykli na konstantní růst společností, které vedou. „Není nic lepšího, než když je firma postavená na tom, že jsou lidé v ní zvyklí růst neustále,“ řekl Cendra. „Rosteme o 40 až 50 procent ročně. Je pro mě ale zásadní jak, ne přesně o kolik,“ doplnil Čupr.
Konkurenční výhoda Rohliku je podle něj v tom, že dokáže šetřit lidskými zdroji. „Představte si, kolik činností, které nemusí dělat lidé, máte ve firmě. Přibližně šedesát procent komunikace se zákazníky dnes podle něj obstarává umělá inteligence. „Není to o tom, že lidé přijdou o práci. Ale že zůstanou ti, kteří mají přidanou hodnotu,“ dodal.
„Moje ambice je, abychom z Prahy o sto padesáti lidech dělali lepší firmu, než tým z USA o tisíci lidech,“ řekl Cendra na SHIFTS. Lidské zdroje v jeho firmě představují přibližně deset procent nákladů. „Hodnota u nás vzniká v počítačích, kterých máme asi 30 tisíc po světě,“ vysvětlil.
Oba se shodli, že mezi rokem 2022 a 2023 procházely jejich firmy náročnějším obdobím a snažili se podnikání stabilizovat. „Po covidu jsme vyskočili, ale nebyli jsme na to interně připraveni,“ řekl Cendra. Jak Rohlik, tak Cendrovy webhostingové firmy ale podle svých šéfů období ustály. „Prvních dvě stě milionů je nejnáročnějších. Čím větší sněhovou kouli máte, tím snáz nabalujete další úspěchy,“ dodal Cendra.
Západní společnosti mají jen lepší marketing. Největší hodnotou jsou osobní data, říká Tkáč
„Obklopujme se lidmi, kteří jsou lepší než my,“ řekl Patrik Tkáč, spoluzakladatel a investor Investiční skupiny J&T. V rozhovoru s šéfredaktorem e15 Nikitou Poljakovem na konferenci SHIFTS sdílel svůj recept na to, jak dosáhnout růstu a vybudovat úspěšnou společnost.
České a slovenské firmy podle něj často zbytečně vzhlížejí k těm v západní Evropě. „Přitom jen mají lepší marketing,“ myslí si. Za prospěšnou pro úspěšné podnikání následně označil regulaci. „Nakonec my všichni jsme ji pomáhali budovat tím, že jsme stále hledali její hranu,“ vysvětluje.
Největší hodnotu budou mít podle něj v blízké budoucnosti osobní data. „Například Apple má přístup ke všem našim kontaktům, dobrý číšník má pro změnu velmi dobrý přehled o tom, kdo jsme, co chceme, jak často do podniku chodíme,“ vysvětlil, v čem je prospěch sběru dat univerzální pro všechny velikosti byznysu.
Tkáč v rozhovoru okomentoval i situaci na Slovensku. „Berme věci jak jsou. Situace na Slovensku samozřejmě není ideální, ale je to země s velkým potenciálem,“ říká Tkáč s tím, že podle něj česká média prezentují dění u sousedů dramatičtěji, než je tomu ve skutečnosti. „Byl snad lepší ten předchozí chaos?“ ptá se.
Peníze vkládám do firem, které jsou schopné přežít krizi, řekl investor Guy Spier
Na konferenci také vystoupil investiční manažer a autor Guy Spier, který je známý tím, že si zhruba před patnácti lety zaplatil oběd s Warrenem Buffettem, který mu tak trochu změnil život. Na konferenci promluvil o hodnotovém investování. „Vezměte si firmy, které přežily druhou světovou válku. Díky čemu to bylo? A stejnou otázku si kladu i dnes,“ říká. Právě schopnost investic přežít možnou moderní katastrofu je podle něj jedním z aspektů, podle kterých se rozhoduje, zda do něčeho vložit peníze.
Zdůraznil také investiční význam globálního oteplování. V otázce energetiky by se podle něj měla společnost zaměřit na jadernou energii. „Samozřejmě známe děsivé příklady z historie, ale v tuto chvíli je hrozba globálního oteplování děsivější. Nevíme, co se se světem stane, pokud se bude stále oteplovat,“ řekl.
Je podle něj ale současně pochopitelné, že státy jako Indie nebo Čína zatím investují zejména do uhlí. Potřebují totiž zbohatnout. „Pokud jste tvůrcem energetické politiky například v Indii a chcete vyrábět zelenou energii, odebíráte zdroje lidem, kteří je potřebují k prosperitě,“ řekl. V Evropě jsou podle něj v současnosti investice do uhlí vyschlé, což způsobuje dlouhodobě působícím firmám na trhu profit. „Kvůli nedostatku financování se tam nedostane další konkurence,“ dodal Spier.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem může vyřešit situaci v regionu, tvrdí Tzipi Livni
Úplně první hostkou konference SHIFTS byla izraelská politička a bývalá ministryně zahraničí Tzipi Livni.
Konflikt na Blízkém východě podle ní stojí na dvou pilířích – náboženském a teritoriálním. „Je jasné, že Hamás a Hizballáh nemohou přijmout myšlenku židovského státu,” řekla a současně dodala, že věří, že si Izrael dokáže udržet svou pozici v obou rovinách. „Doufám, že konflikt nakonec dokážeme využít jako příležitost k vyřešení situace v regionu.“
Nejvíce investic v současné chvíli míří hlavně do armády a bezpečnostních opatření, protože Izrael podle ní nemá jinou možnost. „Dopady na ekonomiku to samozřejmě má. Integrovali jsme ale miliony imigrantů a to si myslím, že naší ekonomice prospívá,“ dodala.
Livni se vyjádřila také k obviňování Izraele z genocidy. „Jsme demokratický stát. A ačkoliv rozumím sympatiím pro Palestince, je přece rozdíl, jestli zabijete někoho – řekněme omylem při autonehodě – nebo ho brutálně zavraždíte,“ myslí si. Izraelská armáda se podle ní snaží podobným situacím předcházet. „Ihned po konfliktu jsme měli podporu mezinárodní komunity, jenže pak se svět obrátil proti nám.“
Češi jsou v investování konzervativní
Na téma private equity diskutoval advokát Petr Pánek z kanceláře White & Case LLP, Vladimir Lasocki z investiční poradenské firmy Carlyle Europe Technology Partners a Martin Cakl z J&T Investiční společnosti.
Všechny země podle nich mají svá investiční specifika, například Cakl považuje Čechy v otázce investic za konzervativní. Drží se podle něj zejména ověřených investičních produktů. „Bereme věci trochu pomaleji,“ řekl.
Lasocki dodal, že Česko je často srovnávané s Polskem, jehož trh je ale mnohem větší a tak se společnosti mohou zaměřovat čistě na vnitrostátní expanzi. Aby dokázaly podobně růst české firmy, musí přemýšlet nad orientací za hranice.
Podle Pánka by si měly tuzemské společnosti klást otázku, zda jsou stále stejně hladové po úspěchu, jako tomu bylo po pádu Železné opony po roce 1989. „Češi v devadesátých mohli nově cestovat, studovat v zahraničí a taky tam pracovat. Vypěstovali si tak určitý individualismus,“ řekl.
