Generální ředitelka PRIM Manufacture 1949 Renata Červenák Nývltová pokračuje v psaní českého hodinářského příběhu, který žije nejen v mnoha šuplících. Elton hodinářská právě představila nový výroční model Primek.

Generální ředitelka PRIM Manufacture 1949 Renata Červenák Nývltová pokračuje v psaní českého hodinářského příběhu, který žije nejen v mnoha šuplících. Elton hodinářská právě představila nový výroční model Primek. Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Česká hodinářská značka Prim vyrobila první hodinky před sedmdesáti lety
Česká hodinářská značka Prim vyrobila první hodinky před sedmdesáti lety
Česká hodinářská značka Prim vyrobila první hodinky před sedmdesáti lety
Česká hodinářská značka Prim vyrobila první hodinky před sedmdesáti lety
4 Fotogalerie

Jsme jedna z mála firem na světě, která dělá kompletně celé hodinky, říká ředitelka hodinářské značky Prim

Klára Sýkora

Česká hodinářská značka Prim letos slaví velké jubileum. Od položení základů hodinářské tradice uplynulo 75 let, od vyrobení prvních hodinek s názvem Spartak je to rovných sedmdesát. Jak jinak to oslavit než právě hodinkami – a ve velkém stylu. Model Prim Opus, jenž se s cenovkou téměř půl miliónu korun za celozlaté provedení bezesporu řadí mezi luxusní zboží, je inspirován Bedřichem Smetanou a jeho skladbou Louisina polka. Ta vznikala v Novém Městě nad Metují, které je domovem i Elton hodinářské a jejích primek. Takové spojení se tedy vyloženě nabízelo stejně jako termín vydání. Od skladatelova narození letos uplynulo dvě stě let. Nejen o novém modelu jsme si povídaly s Renatou Červenák Nývltovou, jež čtvrtým rokem stojí v čele společnosti.

Jak vznikala konkrétní podoba hodinek Prim Opus? 

Vždy je to hodně podobné. První fází je inspirace příběhem a jeho detailní nastudování. Designér nachází v příběhu prvky, které přenese do hodinek. V prvních momentech si je kreslí tužkou na papír nebo do tabletu. Po tomto kroku už zpravidla přichází na scénu naše produktová manažerka, jež nám říká, jaký je trend, jaká pouzdra se zrovna nosí, po kterých barvách bychom měli sáhnout nebo jaké řemínky jsou zrovna moderní. Finální úpravy pak designér převádí do vizualizací. Následuje posouzení, protože výroba musí říct, jestli to, co jsme si vysnili a navrhli, je vůbec vyrobitelné. Případně hledá způsoby, jak to udělat. Pokud se rozhodneme, že pro model vyrobíme například nové pouzdro, musíme připravit výkresovou dokumentaci pro výrobu. Všechno si vyrábíme sami, náležitosti procesu návrhu a konstrukce jsou tedy stejné jako u jakékoli jiné strojírenské výroby. 

Jsou Prim Opus z designového, technického nebo materiálového hlediska něčím jedinečné? 

Mají originální pouzdro, unikátní jsou ale především rytím na strojku, kde jsou vyobrazeny první noty Louisiny polky. Kdybychom dali všechny komponenty od rytce vedle sebe, budou v nich rozdíly, je to ruční práce; co kus, to originál. Inspirovali jsme se stolními hodinami ze zámku Nového Města nad Metují, kde Bedřich Smetana tvořil, a jejich číselník přenesli do malých hodinek. 

Hodinek se zlatým pouzdrem vyrobíte jen sedm. Jak vyberete jejich majitele? 

Hodinky nabídneme některým z našich stálých zákazníků, jinak jdou do klasického prodeje. Tam už je to o rychlosti. Nemáme e-shop, protože jsme přesvědčeni, že u tohoto typu produktu je pořád nejdůležitější individuální přístup. Takže vše probíhá v našich prodejnách, případně prostřednictvím formulářů na stránkách.

U varianty s nerezovým pouzdrem to bude podobné? 

Ano, vyrobíme jen čtyřicet kusů, takže to není standardní limitovaná edice, protože tam se většinou pohybujeme kolem stovky kusů. V tom jsou Prim Opus pro investory do hodinek zajímavější; čím méně lidí takové hodinky má, tím jsou unikátnější a potenciálně hodnotnější. 

Když se hodinky Prim, tehdy Spartak, začínaly vyrábět, bylo Československo jedním z osmi míst, kde to bylo technicky možné. Je dnes běžné, že se celé hodinky, včetně strojků, vyrábějí na jednom místě?

Firem je hodně, ale často své hodinky jen skládají. My jsme dnes jednou z asi dvaceti firem, které mají takto hlubokou výrobu a dělají kompletně celé hodinky od nejmenšího šroubku až po finální produkt. Vždy říkám, že nakoupíme pět komodit a z toho uděláme hodinky. Kupujeme kov v tyčích, z nichž děláme zapouzdření nebo díly do strojků, dále safírové sklíčko, řemínek, drahé kameny, kterými se osazuje strojek, případně se využívají jako designový doplněk, a vlásek do strojku. Z těchto věcí pak postavíme hodinky. Abych byla úplně přesná, ze 135 komponent strojku nakoupíme ještě asi dalších sedm položek, jež odebíráme od renomovaných firem ze Švýcarska. 

Hodinky s vlastními strojky u vás teď převažují? 

Co se týče poměru v tržbách, tak ano. Tam hodinky s inhouse strojkem vítězí. Co se týče počtu kusů, největší podíl mají hodinky s bateriovým strojkem, naše nejlevnější řada. Pokud jde o mechanické hodinky, ročně vyrobíme kolem čtyř set kusů s koupeným strojkem a osm set s vlastním.

Sedmdesát, potažmo sedmdesát pět let je dlouhá doba. Jak se v hodinářském světě za tu dobu změnily trendy nebo požadavky zákazníků? 

V době založení nebo i před šedesáti lety, kdy firma zažívala největší boom, se hodinky vyráběly úplně jinak než dnes. Pokud jde o vzhled, tam nám naši předkové připravili nadčasové designy, které můžeme používat i dnes a jsou pořád moderní. Z toho mám velkou radost, že těžíme z historických modelů, aniž by hodinky byly zastaralé. Zlepšují se parametry strojků, to znamená přesnost chodu nebo rezerva nátahu. Na to je dnes přirozeně mnohem větší tlak než tehdy. Hodinky se posunuly do segmentu luxusního zboží; dnes si čas přečtete na mobilu nebo kdekoli jinde, hodinky už nejsou spotřebním časoměrným zařízením a užitkovým zbožím jako dříve. Dnes je to o prestiži, noblese a luxusu. Hodinky mají i sběratelský a investiční charakter. 

Které primky dnes patří mezi sběratelsky nejcennější? 

Původní model Orlík z roku 1965. Někdy před dvěma lety se mezi sběrateli dražil asi za 750 tisíc korun. To je jednoznačně nejdražší tuzemský historický model na aktuálním trhu. 

Má do budoucna každá z limitek potenciál být sběratelsky cenná? 

To ne. Ale ty, které jsou něčím unikátní a mají za sebou silný příběh, určitě ano. Věříme, že právě Prim Opus se mezi tyto investiční modely zařadí. 

Jsou zmíněné požadavky na větší přesnost důvodem, proč teď pracujete na vývoji nového strojku?

Nový vývoj byl veden tím, že starší konstrukce má nějaké neduhy, hlavně co se způsobu montáže týče. Cílem je posunout se v kvalitě chodu strojku a jeho designu. Chceme tím zjednodušit práci hodinářům. Jde nám také o to, aby byl strojek hezčí na pohled i skrze číselník. Ten bychom mohli skeletonovat a odkrýt tak pohled na strojek z přední části hodinek. Rádi bychom pak na tento strojek navázali třeba další komplikací. 

Myslíte třeba tourbillon vyrovnávající vliv gravitace a zvyšující přesnost strojku, nebo něco podobného? 

Do toho se zatím pouštět nebudeme, tourbillon vyžaduje ještě úplně jiné prostředky a technické zdroje. Ale jednoho dne bychom chtěli mít třeba ­vizualizovanou rezervu nátahu číselníku.

Mohou dnes hodinky Prim konkurovat největším hodinářským značkám?

Je těžké srovnávat nás, kteří děláme pár set kusů, s firmami ze Švýcarska, jež dělají hodinky ve statisícových sériích. V rámci jediné limitované edice vyrobí třeba tři tisíce kusů, to je pro nás téměř čtyřletá produkce. Na druhou stranu se nemůžeme porovnávat ani s malými výrobci o jednom člověku nebo dvou lidech, kteří dělají unique piece modely. Jsme někde mezi. 

Je to pozice, na níž se chcete držet? 

Ano, chceme se vyznačovat tím, že co se počtu kusů týče, jsme pořád v jistém slova smyslu nedosažitelní a nemůže nás mít úplně každý. O naše hodinky je mezi zákazníky zájem a na tom chceme stavět. Navíc je za značkou Prim skvělý příběh. Často k nám někdo přijde a vzpomene si, že takové hodinky doma měli. To se pak začnou přehrabovat šuplíky.