Chyba v Matrixu: Kde leží hranice skutečného světa?
Lehounký a iracionální strach vás bude provázet při sledování inovativního dokumentu o digitální simulaci a o lidech, kteří jsou přesvědčeni, že v ní žijeme.
Renomovaný dokumentarista Rodney Ascher, jehož Pokoj 237 o Kubrickově Osvícení se na MFF KV promítal v roce 2012, se před letošní zimní světovou premiérou v Sundance nechal slyšet, že na střihových kolážích Chyby v Matrixu pracoval kvůli složité počítačové grafice velice dlouho. Neprozradil však, že nám jeho podívaná – díky tématu, množství nových informací, vjemů i právě rychlosti střihu – udělá díru do hlavy.
Není totiž lehké rozlišit v jeho dokumentu renomované vědecké teorie a důležité filozofické úvahy od lákavé sci-fi omáčky, která zkrátka jen „věří“, že nás řídí umělá inteligence či civilizace vyspělejší než ta naše. Snímek skrumáž šibalských hypotéz, teorií, pocitů, názorů i faktů hlouběji neanalyzuje, vlastně z nich nic nevyvozuje.
Otázka, jestli žijeme v realitě, nebo zda je okolní svět jen iluzí, přitom trápí lidstvo už od Platóna. Posledních několik dekád však dráždí vědce i laiky mnohonásobně víc. Například v dokumentu vystupující renomovaný švédský filozof Nick Bostrom z Oxfordu opakovaně upozorňuje na nepřipravenost vědců v oblasti výzkumu umělé inteligence; jeho převratná stať Žijeme v počítačové simulaci?, ve které takzvaný simulační argument obhajuje, vyšla ostatně už v roce 2003.
První zmínky o tom, že celý svět – včetně našich mozků – je možná jen dokonalou počítačovou simulací, se však podle Ascherova snímku objevily už v roce 1977 z úst spisovatele Philipa K. Dicka, autora mnoha románů, které se staly základem slavných filmových adaptací (za všechny Minority Report a Blade Runner); mnohem skutečnější se tato teorie začala zdát koncem 20. století a dnes o ní často a vážně přemýšlí namátkou Elon Musk, jehož mluvící hlavu v dokumentu vidíme také.
„Možná jsem si to vymyslel, že je všechno jen simulace, abych se mohl lépe vyrovnat s komplexitou světa,“ říká ve filmu postava počítačového avatara, které nevidíme do tváře; dokument nám postupně sugeruje, že pocit neskutečného, někým řízeného světa, který nám moderní digitální kultura přináší, může souviset s pocitem osamění či s traumatickými zážitky. Což není tak úplně od věci: vždyť svět, ukázala nám nedávno covidová krize, je poměrně podivné místo k životu.
Na ten film ale rozhodně běžte; je fascinující.
Chyba v Matrixu
Režie: Rodney Ascher
USA, 2021
