Nové technologie a kouření: Herec Marek Němec se ve Varech teleportoval do profesora Dohořela
Na kraji Dvořákových sadů, vedle Sadové kolonády, mohou návštěvníci filmového festivalu v Karlových Varech až do 31. srpna navštívit laboratoř profesora Dohořela, a dokonce si mohou s touto fiktivní postavou promluvit. Díky unikátní technologii totiž postavu oživuje populární herec Marek Němec.
Marek Němec, který je známý z mnoha divadelních her, ale i ze seriálů Modrý kód, Sestřičky a připravované 1. Mise, sedí ukrytý na střeše laboratoře Svět bez kouře ve Dvořákových sadech, na hlavě má zvláštní přilbu a ruce obalené různými dráty, které pomocí senzorů přenášejí jeho pohyby i hlas o patro níž. Tam se na obrazovce objevuje fiktivní postava profesora Dohořela a může odpovídat, právě pomocí Němce, i na dotazy návštěvníků. Lidi Němce nevidí, ale on je ano.
„Je to unikátní technologie, která zprostředkovává kontakt s návštěvníky. Přestože jsem herec i režisér, je to něco, co jsem ještě nedělal. Je to svým způsobem samozřejmě hraní, ale spíše to připomíná moderní filmy než divadlo,“ řekl pro Reflex.cz Marek Němec. A připomíná, že některé nejmodernější technologie se už používají i v divadle, přestože samotné role herců jsou pořád založené na bezprostředním živém kontaktu v diváky. Zda se ale v budoucnosti prolne i při herectví v divadle reálný svět a virtuální realita, si nedovoluje odhadnout. „V každém případě je tohle zcela ojedinělá herecká zkušenost,“ dodává.
O co tedy v laboratoři Svět bez kouře jde a jak zde nejmodernější technologie fungují?
Unikátní technologie
Projekt, na kterém se Marek Němec podílí, funguje pomocí 18 bezdrátových snímačů umístěných na těle herce, speciálních rukavic a nejmodernějších kamerových systémů. Ty využívají digitální rentgeny, holografické boxy a infračervené paprsky, které zachytí i oku neviditelné vlnové délky. Přestože je profesor Albert Dohořel fiktivní postava, dokáže v modelu laboratoře Svět bez kouře komunikovat také živě, a to díky unikátní interaktivní technologii motion capture live, která byla v České republice tímto způsobem použita poprvé.
Model laboratoře, který celý vznikl v Česku, je teď umístěný ve festivalových Karlových Varech. Od poloviny září bude v Ostravě a také na Slovensku.
Laboratoř je projektem společnosti Philip Morris a hovoří se v ní podrobně o otázce škodlivosti cigaretového kouře a jaké existují pro kuřáky alternativní řešení.
Fikce a tvrdá data
Podle Státního zdravotního ústavu sice v Česku kuřáků za posledních sedm let ubývá, ale i tak stále kouří přibližně 2,3 miliónu lidí, což představuje 26 procent dospělé populace. Laboratoř Svět bez kouře pak především odpovídá na zásadní otázku: Je skutečně nejhorší na kouření nikotin, jak se říká?
Nikotin je přírodní sloučenina, obsažená nejen v tabáku, ale i v dalších rostlinách – třeba v rajčatech nebo paprikách. Má stimulační a uvolňující účinky. Je návykový a ovlivňuje nervovou soustavu. Není tedy bez rizika, ale není ani karcinogen (to je obvyklý mýtus rozšířený ve veřejnosti) a primárně nezpůsobuje nemoci spojené s kouřením. Ty způsobují především škodlivé látky v cigaretovém kouři, které vznikají při hoření cigarety. Když si zapálíte cigaretu, tabák v její špičce hoří při teplotě přes 800 stupňů Celsia, hořením se tabák rozkládá na popel a dusivý kouř, který obsahuje až 6000 chemických látek, z čehož zdravotníci určili přibližně 100 škodlivých látek, které mohou způsobit vážná onemocnění související s kouřením.
A jak vysvětluje profesor Dohořel, alias herec Marek Němec, pro snížení zdravotního rizika je potřeba odstranit proces hoření, což splňují bezdýmné alternativy, například e-cigarety nebo výrobky na zahřívaný tabák.
Laboratoř Svět bez kouře tak naznačuje, že v oblasti kouření v poslední době probíhá tichá revoluce. Má to několik důvodů. Jednak jsou to nesmírně přísně regulace států, úřadů a institucí, jež se objevují prakticky ve všech státech světa. Dále je to větší a intenzivnější péče o zdraví a také zásadní snaha o změnu životního stylu (lidem často na kouření vadí zápach). Všechno dohromady to může vést až k postupnému zániku klasických cigaret. To nám sice dnes připadá také fiktivní, jako postava profesora Dohořela, ale opak může být pravdou. Cestu přechodu i lemují bezdýmné alternativy ke kouření normálních cigaret. Uživatelů zahřívaného tabáku je dnes v Česku už kolem 500 tisíc.
„Věříme, že každý dospělý kuřák má právo na přístup k vědecky podloženým informacím o bezdýmných alternativách kouření, které jsou pro jeho zdraví lepší volbou. Proto jsme přišli s iniciativou Svět bez kouře. Její pomocí se snažíme lidem, kterým se zatím nepodařilo přestat kouřit klasické cigarety, vysvětlit rozdíl mezi hořením a zahříváním, co sebou hoření cigaret přináší a proč je čas zvážit alternativy. Propojení nejmodernějších technologií 21. století nám dnes tuto šanci dává,“ vysvětlovala v Karlových Varech i Andrea Gontkovičová, generální ředitelka společnosti Philip Morris ČR.
„Vysvětlit jednoduchou formou nové principy a systémy umožňují technologie. Zejména pro mladší generace je to atraktivnější než jiné formy,“ dodává herec Marek Němec alias profesor Dohořel, který momentálně „úřaduje“ v Karlových Varech.
