Dokážou zdravotní sestry vraždit? Autor Pustiny a Hořícího keře představuje novou minisérii Podezření
Média. Manipulace. Malé město. Třídílné Podezření o zdravotní sestře obviněné z vraždy pacientky natočil pro Českou televizi mladý režisér Michal Blaško; její první díl mohli diváci vidět na karlovarském festivalu, v televizi se minisérie objeví v únoru 2022. Silnou ženskou hrdinku, jinak stárnoucí, vyhořelou zdravotní sestru Hanu tady pregnantně ztvárňuje Klára Melíšková, vedle Ivana Trojana v roli primáře tu zajímavou šanci dostává i Denisa Barešová v roli Haniny dcery. Scenárista ŠTĚPÁN HULÍK na videu Reflexu popisuje inspirační zdroje, které ho ke vzniku scénáře vedly.
„Snažil jsem se Podezření nepsat jako jednoznačnou detektivku, a ani režisér Michal Blažko to nenatáčel jako jednoznačnou detektivku, takže diváci s námi snad na tento styl vyprávění přistoupí. Nehledáme, kdo byl pachatel, to nebyl náš cíl. Na konci Podezření definitivní rozluštění případu nedostaneme, ale snad o to víc v nás ten příběh zůstane, neboť si budeme muset odpovídat sami,“ vysvětluje Hulík poetiku svého nového projektu.
„Někdy v roce 2011 nebo 2013 jsem v médiích zaznamenal případ zdravotního bratra, ošetřovatele z Anglie, obviněného z toho, že zavraždil pět svých pacientů. Byl odsouzen na 30 let vězení, už v průběhu let se však jeho případ začal přezkoumávat a dodnes se objevují pochybnosti, zda ty lidi skutečně zavraždil, či zda zemřeli naprosto přirozenou cestou. Stále zůstává ve vězení, zaznamenal jsem, že se soudce, který ten případ měl, nechal slyšet, že kdyby o případu rozhodoval s informacemi a důkazy, které má dnes, tak by jej neodsoudil – a případ by se vlastně ani nikdy nedostal před soud. To bylo poprvé, kdy se mě nejednoznačný případ z lékařského prostředí dotknul,“ vypráví slavný český scenárista.
„Navíc moje mamka působila více ne 40 let jako zdravotní sestřička, to prostředí jsem měl nasáté skrze ni: od dětství jsem poslouchal historky z její práce, člověk to má pěkně z první ruky. Navíc nemocnice všichni známe, buď jsme tam sami leželi, nebo jsme tam měli někoho blízkého: odhalí se tam, jací opravdu jsme, naše nejhlubší strachy – tím se tohle prostředí dotýká každého z nás.“
