Na kordy: Šermířský thriller, kde se vyplatí si počkat na závěrečnou scénu
Pokud jde o asijské snímky, jsem fanda, leč laik. Ale jedno vím jistě: každý pořádný japonský, jihokorejský nebo čínský film zprostředkuje divákovi něco naprosto ujetého – přemíru pohlavkování (ano, dospělí muži, bílé límečky, hromadně), šílené krvavé vyvražďovačky nebo nějakou sexuální perverzi, psychickou úchylku a tak podobně. Zmíněné najdete i v bezmála dvouhodinovém sportovním dramatu Na kordy, které natočila absolventka filmové režie prestižní americké Kolumbijské univerzity Nelicia Low jako svůj celovečerní debut v pozoruhodně poskládané singapursko-tchajwansko-polské koprodukci.
Po sedmi letech se vrací z vězení ztracený syn C’-Chan. Jeho matka si ho nepřeje vidět. Zabil kdysi na mistrovství v šermu protivníka. Je jediný, kdo tvrdí, že to bylo nešťastnou náhodou, ostatní jsou přesvědčeni o úmyslu. Krásná zpěvačka si stvoří synovo alter ego, studenta medicíny na baltimorské Johns Hopkins University – imaginárního syna si hýčká, skutečného zatratila. Jenže C’-Chan je propuštěný v Tchaj-peji a tajně trénuje svého mladšího bratra C’-Ťieho v šermu; ten si nesmírně přeje, aby ho bratr měl rád, aby mu na něm záleželo, a především aby byl C’-Chan nevinný.
Příběh Na kordy je půvabný a ztišený co do rodinných scén, ovšem plný výpadů (i zvukových) při šermířských trénincích a závodech. I proto cítíme pod povrchem zvláštní pnutí. Režisérka sama byla šermířkou na celostátní úrovni, po celých pět let dokonce reprezentantkou Singapuru, a svému sportu složila zajímavý hold. Inspirace? „Když jsem v roce 2014 v Tchaj-peji natáčela krátký film, jedenadvacetiletý Čcheng Čch’-e pobodal v metru spoustu lidí. Jeho mladší bratr ho podporoval, ovšem rodiče veřejně prosili vládu, aby ho popravila,“ vzpomíná režisérka, která vyrůstala s autistickým starším bratrem.
„Scénář k filmu Na kordy jsem napsala, abych prozkoumala náš sourozenecký vztah. Když jsem byla malá a nechápala bratrův stav, idealizovala jsem si ho jako milujícího, starostlivého staršího sourozence. Až když jsem vyrostla, uvědomila jsem si, že náš vztah existuje jen v mé hlavě a že se nikdy nedozvím, jestli mě má brácha skutečně rád. To uvědomění pro mě bylo hodně bolestné. A podobně v tom plave C’-Ťie ve filmu Na kordy.“
Střídání prostředí šermířských tréninků a zápasů na plátně dobře koresponduje s dynamikou tříčlenné rodiny a maminčina hodného přítele. Ale pokud chcete skutečnou dynamiku, počkejte si na závěrečnou scénu tohoto neobyčejného thrilleru.
Režie: Nelicia Low
Singapur / Tchaj-wan / Polsko 2024
