První zprávy z 54. MFF Karlovy Vary: Oceněný Vladimír Smutný, znělka s Bohdalkou a nový Spalovač mrtvol
Od pátku 28. června do soboty 6. července 2019 se letos koná 54. ročník karlovarského festivalu. Jeho organizátoři dnes představili první z programových pilířů, mezi něž patří pocta ikonickému egyptskému režisérovi Júsufu Šahínovi nebo sekce kultovních českých filmů Bez cenzury, připomínající 30. výročí sametové revoluce. Hlavním mediálním partnerem festivalu bude i letos Reflex.
Klasik Vladimír Smutný dostane Cenu prezidenta
Prestižní Cenu prezidenta MFF KV získá letos Vladimír Smutný, držitel sedmi Českých lvů za nejlepší kameru a dvojnásobný nositel Ceny české filmové kritiky. Tento profesor pražské FAMU vtiskl osobitý obrazový tvar desítkám českých filmů a podílel se i na řadě úspěšných zahraničních projektů.
Do české kinematografie vstoupil v 80. letech, kdy spolupracoval s režisérem Jiřím Svobodou na filmech Schůzka se stíny (1982), Zánik samoty Berhof (1983) nebo Skalpel,prosím (1985). S Karlem Kachyňou pak natočil Dobré světlo (1985) i Smrt krásných srnců (1986); podílel se i na seriálu Vlak dětství a naděje. Jeho práce se Zdeňkem a Janem Svěrákovými započala na oscarovém Koljovi (1996) a pokračovala Tmavomodrým světem (2001) přes Vratné lahve (2007), pohádky Kuky se vrací (2010) a Tři bratři (2014) až po snímek Po strništi bos (2017). Vladimíra Smutného, k jehož kameramanskému rukopisu patří především mimořádná práce se světlem, opakovaně vyhledávají i další režiséři různých generací, za všechny Václav Marhoul, který s tímto mistrem natočil snímky Mazaný Filip (2003), Tobruk (2008) a naposledy netrpělivě očekávané Nabarvené ptáče (2019).
Sametová sekce Bez cenzury představí sedm českých filmů
Letošní festival připomene 30. výročí sametové revoluce sedmi českými filmy, natočenými na pomezí rozpadající se totality a „divokých devadesátek“ v letech 1989–1992. Silně v nich rezonuje nově nabytá svoboda tvorby, kdy jedinou hranicí byla režisérova fantazie.
Čeká nás trojice tehdy začínajících tvůrců: „rytmikál totalitního věku“ Kouř (1991) Tomáše Vorla, psychologický thriller Čas sluhů (1989) Ireny Pavláskové a Requiem pro panenku (1991) Filipa Renče. Připomenuty budou ale i filmy tvůrců, kteří točili už za totality: z emigrace se vrátil Jan Němec a vytvořil opus V žáru královské lásky (1990), Juraj Jakubisko přispěl s komediálním dramatem Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný (1992), nebude chybět ani vizionářská moralita Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992) o patáliích v jádru dobrosrdečného, penězi pokřiveného Bohuše, jež tragikomickým popisem nemocí raného kapitalismu předběhla svou dobu. Sedmý film sekce Bez cenzury bude doplněn v nejbližší době.
Tvorba egyptského režiséra Júsufa Šahína
Rozsáhlá retrospektiva představí jedenáct remasterovaných filmů, od raných, méně známých snímků až po klasická díla. Všechny filmy v této sekci, která je největší přehlídkou svého druhu na poli mezinárodních festivalů, jsou součástí rozsáhlého projektu restaurování Šahínova díla. Pět restaurovaných filmů bude na MFF KV uvedeno ve festivalové premiéře a tři z nich se budou vůbec poprvé promítat s anglickými titulky. Ambiciózní přehlídka má za cíl představit divákům rozsáhlé dílo jednoho z nejvýznamnějších režisérů Afriky a Středního východu. „Ucelený pohled na tvorbu Júsufa Šahína ve východní Evropě dlouho chyběl. Těší nás, že tento dluh můžeme splatit a vzdát poctu nejen výjimečnému tvůrci a humanistovi se silnými politickými názory, ale také arabské kinematografii, která si stále častěji nachází cestu na karlovarský festival,“ uvedl umělecký ředitel MFF KV Karel Och.
Premiéra: Digitálně zrestaurovaný Spalovač mrtvol
Festival i letos pokračuje v tradici premiér klasických českých filmů, vybraných pro digitální restaurování. Na řadu přichází jedno ze stěžejních děl československé nové vlny 60. let, film režiséra Juraje Herze Spalovač mrtvol.
Digitálně restaurované mistrovské dílo uvede karlovarský festival v obnovené mezinárodní premiéře jako poctu nedávno zesnulým tvůrcům Juraji Herzovi (1934–2018) a Stanislavu Milotovi (1933–2019). Národní filmový archív následně vrátí snímek - přesně padesát let od jeho vzniku - na plátna kin.
Nová znělka s Jiřinou Bohdalovou
Na 54. ročníku MFF KV se premiérově představí nová znělka s držitelkou Ceny prezidenta MFF KV z roku 2016, herečkou Jiřinou Bohdalovou. Znělku natočil režisér Martin Krejčí, který s Ivanem Zachariášem od počátku spolupracuje na konceptu festivalových znělek se známými filmařskými osobnostmi; vytvořil již znělky s Jiřím Menzelem, Helen Mirrenovou nebo Melem Gibsonem.
