Přehlídka Tady Vary, film sedmý: Nebezpečně smyslná Ema
Obrazová i zvuková smršť, jež si žádá co největší plátno. Prudce blonďatá Ema tančí vyzývavý moderní tanec reggaeton. V soukromí žije se svým choreografem Gastónem (Gael García Bernal). Adoptovali malého kluka, jehož výchova se jim ale vymkla z rukou. Ema si vyčítá, že jej snad nechtěně naučila žhářství, že nedokázala rozpoznat ani zkrotit chlapcovu výbušnou povahu. Ze zoufalství jej vrací zpět do ústavu.
Situace vede k obviňování, kdo z nich je horší rodič, a nakonec i ke konci partnerského vztahu. Potom Emu přepadá lítost. Emocionální divočina se na křehkou dívku v masce drsňačky žene ze všech stran. Mladá žena si uvědomuje, že by vlastně chtěla synka zpátky.
Chilský režisér Pablo Larraín o sobě dal vědět syrovým dramatem Tony Manero (2007) o tanečníkovi, který se upnul k napodobování Tonyho Manera z filmu Horečka sobotní noci, jak jej představoval John Travolta. Osobní vyprázdněnost a touhu Larraín vykresloval na pozadí pinochetovské diktatury: zarezonovala na festivalu v Cannes i jinde. Larraín si pak kombinaci osobního dramatu s politickým podtextem vyzkoušel ještě v Post Mortem (2010) a též ve volebním dramatu No (2012), kde již obsadil Gaela Garcíu Bernala.
Chilského producenta, scenáristu a režiséra pak postupně začala oslovovat spíše výtvarná krása a emocionální šok či uhranutí momentem, kdy se hrdinovi zboří svět. Začal jej zkoumat ve svém zatím nejúspěšnějším dramatu Klub (2015) o skrývajících se kněžích, kteří zhřešili – nekompromisní film získal nominaci na Zlatý glóbus a vyhrál Velkou cenu poroty v Berlíně.
Pak tvůrce k okamžiku šoku přidává i ženskou figuru: nejprve v anglicky mluvené Jackie (2016) o manželce právě zavražděného prezidenta Kennedyho a teď i v příběhu Emy. Larraín v Emě vytváří světelně uhrančivé jevištní scény, které organicky podporuje nápaditá hudba Nicoláse Jaara. Z očí nejdou smazat ani Eminy žhářské výjevy z prudkých ulic chilského přístavu Valparaísa.
Snímku pomáhá též tvrdohlavý přístup hlavní hrdinky, která od sebe se sebezničující silou odhání veškerý sentiment a patos. Mariana Di Girolamo, kterou Larraín objevuje pro mezinárodní publikum, přitom působí za všech okolností přesvědčivě. Její urgence se navíc pěkně odráží od unavené tváře Bernalova Gastóna. Nejlepší je ovšem Ema v situacích, kdy hlavní hrdinka sdílí čas se svými tanečními parťačkami. To má pak snímek energii nefalšované dívčí vzpoury proti celému světu – a proti mužům zvlášť.
Film Ema režiséra Pabla Larraína uvidíte v 96 českých kinech v pondělí 6. července ve 20:00 hodin.
