Xena a Herkules: Co je dnes s legendami 90. let?
Toto je příběh z dávných časů (90. let), z časů mýtů a legend, kdy antičtí bohové (televizní producenti) byli malicherní a krutí a stíhali lidstvo (televizní diváky) útrapami. Jen jeden člověk se odvážil postavit jejich moci. Herkules! Herkules měl sílu (rating), jakou svět předtím neviděl. Jeho fyzickou sílu předčila jen síla, kterou měl v srdci (dopad na filmovou a televizní tvorbu).
Devadesátkové seriály mají u běžné populace podivně špatnou reputaci. Není se čemu divit, z dnešního pohledu šlo o relativně levné projekty, které dorazily těsně před takzvanou „zlatou érou televize”, kterou definovaly gigantické projekty jako Sopranos nebo LOST. Ale teď z dvacátých let 21. století, věku sebeuvědomělých geekovských akčních komedií, stojí za to se ohlédnout za dvěma gigantickými seriály, které spolu sdílely, hm… televizní univerzum. Oh yeah, čas se znovu podívat na Herkula a Xenu.
Pokud nás totiž zajímá, jak se stalo, že se z nerdů stali pánové mainstreamové kultury (a když se podíváte na výdělky Marvelu, nelze to popírat), musíme se podívat do roku 1994, kdy na Novém Zélandu (dávno před Pánem prstenů) odstartovalo natáčení seriálu Herkules, nebo jak je znám v originále – Hercules: The Legendary Journey.
Hercules a Drákula
Pro ty z vás, kterým je nad čtyřicet nebo pod dvacet, Herkules byl zábavná akční fantasy, velice volně navázaná na řeckou mytologii. A když říkáme volně, tak myslíme skutečně volně. Musel bych si znovu otevřít Eduarda Petišku, abych si byl jistý, ale stejně si myslím, že Drákula se s Herkulem nikdy nepotkal… a stejně Herkulova parťáka Ioláa krvesaj málem vysrkl úplně do sucha.
Z pořadu se stal během první řady celosvětový fenomén. V nějaké podobě se vysílal ve 107 státech světa, a jak říká představitel Herkula Kevin Sorbo: „Byl to seriál pro lidi ve věku 4 až 94 let, Herkula milovali úplně všichni. Denně chodily stovky dopisů od kluků, holek, mužů, žen, kostelů, gayů… Bylo to šílený!” Tahle přístupnost všem byla pro pořad úplně klíčová. Ano, v jádru šlo o akční dobrodružství, ale v seriálu byla zakódovaná hluboká komediální sebeuvědomělost, kterou dnes známe tak dobře právě z megaúspěšné Marvel série.
V Avengers: Age of Ultron říká Hawkeye při závěrečné bitvě zajímavou věc. Říká: „Tohle město se vznáší, OK? Město lítá, bojujeme s armádou robotů a já mám luk a šíp. Nic z toho nedává smysl.” Víte, odkud se bere tohle opírání se o čtvrtou stěnu? No, do superhrdinovského žánru ji zatáhl Sam Raimi se svou spider-manovskou trilogií. A víte, kdo byl hlavním producentem seriálu Herkules? Ano, Sam Raimi osobně. Jeho rukopis je vidět po celé téhle devadesátkové šílenosti. Humorné triky, natáčecí lokace z původních dvou kultovek Evil Dead (tedy Lesní duch), dokonce sám Bruce Campbell se objevuje v Herkulově univerzu, vlastně je pro něj docela zásadní.
Mezi epizody, které je třeba si připomenout, určitě patří úvodní film, potom ten díl, kde magický šíp přemění Herkula v malé prasátko v herkulovském kostýmu. Potom hororový díl Síť touhy, ten je o Arachné. Herkules je s partou námořníků uvězněn v jeskynním komplexu, kde je jednoho po druhém loví překrásná královna napůl zakletá do podoby pavouka. Je to modelka jen v podprsence, která má od pasu dolů pavoučí tělo, obtáčí muže do kokonů a pak je svádí a klade jim vejce do úst. Je to něco mezi… Základním instinktem a Vetřelcem a na mou sedmiletou dušičku byl tenhle eroticky nabitý hnus vážně příliš. Nikdy předtím a nikdy potom jsem nebyl tak vystrašený ze své vlastní erekce. A možná nejsymptomatičtější díl celého seriálu je ten, kde se Herkules přenese do moderního Hollywoodu, kde v přestrojení za herce Kevina Sorba hraje v seriálu Herkules.
Nejdůležitější díly byly ale ty, kde se objevila jedna specifická ženská postava. Xena, princezna bojovnice.
Xena a devadesátky
Xena měla být původně záporákem na pár epizod a pak měla tragicky zemřít, ale tvůrcům se její postava kruté vojevůdkyně líbila natolik, že se rozhodli udělat jí samostatný spin off seriál. Pro všechny ty crazy nápady, které se ani do Herkula nedokázaly dostat. Ve stejném modelu, který používal Herkules, tedy dvě hlavní postavy vandrují krajem, se Xena se svou věrnou Gabrielou vydaly do světa bojovat s bezprávím a napravovat své hříchy. Opět platila ta samá lehká nadsázka, akční scény plné hlášek a ironických poznámek... A lidi ten seriál sežrali i s navijákem.
Xena má díly o severské, egyptské i orientální mytologii, v jednom se potká s Homérem, v dalším s Caesarem. Mimochodem Caesara hrál Karl Urban a Xena tak odstartovala kariéru člověka, který vystřídal Pána prstenů, Star Trek, soudce Dredda a The Boys.
Herkules se rozběhl v lednu 1995 a Xena naskočila v září toho samého roku. A velice rychle začala svůj mateřský seriál stíhat i překonávat. Oba se nonstop střídali na pozici druhého nejoblíbenějšího televizního pořadu, společně se Star Trekem Deep Space 9 a nakonec pokořily i nejvyšší metu denní televize – Pobřežní hlídku.
Xena měla společensky vzato možná ještě větší dopad než samotný Herkules, protože se z ní v podstatě během jedné série stala taková semi-feministická ikona. Její kostým mají dokonce v trvalé expozici vyhlášeného muzea světa Smithsonian Institutu.
Hrdinové dnes
Možná vás zajímá, co je s našimi hrdiny dnes. A to je poněkud komplikovaná otázka. Seriál Herkules skončil v roce 1999 v šesté sérii jen po osmi epizodách, protože Kevin Sorbo odmítl nižší honorář na další sérii. Ta částka byla způsobená pomalu klesajícím ratingem. Sorbo pak hrál ve sci-fi seriálu Andromeda a ve vážně podivných křesťanskoagitačních filmech, kde se pravděpodobně objevil ne proto, že by musel, ale proto, že chtěl. V poslední době se věnuje především konspiračním teoriím.
Lucy Lawlessová je trochu jiný příběh. Pro tu byla Xena v podstatě začátek. Vdala se za producenta seriálu a díky tomu se pak objevila v dalších jeho projektech, jmenovitě v povedeném Spartakovi, v Battlestar Galactica, a protože Sam Raimi, tak i ve Spider-manovi a v Evil Dead seriálu Ash vs. Evil Dead. A narozdíl od postavy Herkula, Xena dál žila komiksovým životem.
Ten je mimochodem zajímavý tím, že narozdíl od seriálů, kde se kolem toho jen tak opatrně tancuje, v comicsu už Xena regulérně chodí s Gabrielou. Ono to ostatně dává smysl… a dává to smysl i pro Ioláa s Herkulem, však jsou to řečtí hrdinové.
Zkrátka, pokud nějaké studio potřebuje námět na zaručeně funkční sérii, v devadesátkách se jedna až dvě povalují. Holky dokonce tvrdí, že by se rády vrátily a všechny ingredience moderního komediálního dobrodružství jsou dávno tam. Pro nás devadesátkové děti by to byl návrat ke kořenům. A mně by se podařilo prodat akční figurky, které jsem dostal v roce 1997 k Vánocům za neskutečné peníze!
