Loni jsem taxikařila. Scenáristka Daredevila vysvětluje na brněnském Serial Killeru stávku v Hollywoodu
Tým Kamily Zlatuškové vybudoval stabilní a zajímavý mezinárodní festival SERIAL KILLER věnovaný seriálům v televizi i na internetu. Jedním z hlavních pilířů programu letošního 6. ročníku, který Brno hostilo od 19. do 24. září, byl Fokus na současné Finsko. Zajímavých zahraničních hostů tam ale byly desítky. Mezi nimi i americká scenáristka MOLLY NUSSBAUMOVÁ, jedna z čelných osobností právě probíhající stávky hollywoodských scenáristů. Před pár dny byla navíc zvolena členkou představenstva americké unie scenáristů Writers Guild of America (WGA). Mluvili jsme proto o možném vývoji stávky, která už trvá víc než 140 dní a ovlivňuje celý filmový svět.
Molly Nussbaumová, která měla v pátek v Brně na festivalu Serial Killer úspěšnou prezentaci pro začínající scenáristy, začala svou kariéru po absolvování filmové školy na Newyorské univerzitě jako asistentka scenáristických dílen u seriálů The Americans (FX) a The Affair (Showtime). Mezi její scenáristické počiny pak patří The Umbrella Academy (Netflix), Daredevil (Marvel/Disney) a další. Na Netlfixu teď můžete vidět její mysteriózní seriál Jeden z nás lže.
Jak dlouho žijete a pracujete v Los Angeles?
Od roku 2015. Od té doby jsem taky členkou unie scenáristů (WGA), která sdružuje zhruba 12 000 amerických televizních a filmových autorů. Zhruba každé tři roky vyjednáváme s producentskou asociací AMPTP, konglomerátem všech hollywoodských studií: v jednáních stanovujeme minimální mzdy, počet lidí ve scenáristických dílnách a další technické věci. První vyjednávání, které jsem zažila, proběhlo v roce 2017, už tehdy se říkalo: „Budeme stávkovat.“ V té době jsme ale zažívali zlatý věk televize. Vznikal kvalitní obsah, lidi televizní projekty zajímaly: vždyť kdo by neznal Perníkového tátu? Takovou kvalitu jsme před tím neviděli, proto mnoho z nás začalo pracovat pro streamingové platformy. Byla z toho až taková malá zlatá horečka.
Jenže nikdo netušil, jak krátká tahle zlatá horečka bude?
Přesně tak. Brzy mezi sebou streamingové platformy začaly soutěžit o přední místa na trhu, takže sice najímaly hodně lidí, ale stále méně a méně platily. Scenáristické dílny se staly chaotickými: scenárista dřív zůstával s projektem i během natáčení, aby si vše ohlídal i přímo na place. Pak to ale až na výjimky přestalo, což začalo být finančně neúnosné, a navíc to brzdilo mladé kolegy, kteří se nemohli posouvat v kariérním žebříčku, uměle zůstávali na začínajících či středních pozicích. Ti lidé chtěli nové šance a nové zkušenosti, ale nedostávali je.
I vy jste prý loni jezdila s taxíkem.
Ano, pracovala jsem pro Lyft, to je něco jako Uber. Loni v dubnu jsem dodělala seriál, který jsem spolunapsala, Jeden z nás lže, One of Us Is Lying, který je právě teď na Netflixu a kde jsem byla exekutivní producentkou. Pak jsem deset měsíců nepracovala, nemohla prodat žádné své už hotové scénáře. To je další důvod stávky, protože systém „Napište to a pak se uvidí, jestli to chceme, nebo ne,“ přestává fungovat. Vývoj nového projektu se dělá zadarmo stále častěji a slýcháme, že to máme brát jako „skvělou příležitost“. Ale nikdo už nevidí v práci zadarmo až tak skvělou příležitost.
Opravdu tedy už skoro pět měsíců nic nepíšete? A je stávka taky důvod, proč tady v Brně v rámci TV Days přednášíte pro mladé scenáristy?
Ano, skutečně nepracuju a je to jeden z důvodu, proč jsem v Brně. Protože účastnit se vzdělávacích programů a projektů můžeme, stejně jako přednášet, tím neporušujeme pravidla stávky. S taxíkem teď nejezdím, protože trávím své dny demonstrováním, jsem v přední linii u Paramount Studios. Jedna z iluzí stávky je, že my stávkující sedíme doma, ale není tomu tak: jsme každý den aktivně v ulicích. Samozřejmě i proto, aby lidé nezapomněli, co se děje. Být v Evropě je ale pro mě nesmírně osvěžující, zrovna včera jsem mluvila s jedním českým scenáristou, který mi říkal: „Vy tohle v Americe asi neznáte,“ a já odpověděla: „Přesně tenhle problém máme, takhle to u nás je, a proto taky stávkujeme!“
Celá akce tak může „inspirovat” širší společenské vrstvy, aby bojovaly za lepší pracovní podmínky i v rámci svých povolání?
Od té doby, co stávkujeme, začali své odbory formovat pracovníci Starbucks, dále Unie zdravotních sester v Kalifornii, UPC řidiči vstupují do stávky… Je inspirující vidět, že to má vliv i na zbytek Ameriky. Ale nepracujeme téměř 150 dní a je to těžké, je čas na řešení, protože to nesmírně oslabuje ekonomiku: odhaduje se, že momentálně je kvůli stávce bez práce 700 000 lidí v Los Angeles. Nejedná se totiž jen o scenáristy, ale o všechny další filmové profese, které třeba nejsou tak vidět: technické, asistentské, catering, také losangeleské restaurace tím trpí a tak dále…
Jak daleko jsou vyjednávání ohledně umělé inteligence?
V květnu nám řekli, že se umělá inteligence rozhodně nebude omezovat, nyní od srpna se už o určitém omezování mluví, což je vlastně důkaz našeho jistého úspěchu. Kdybyste mi řekla před rokem: „AI vám vezme práci,“ smála bych se. Ale studia už AI užívají: dají AI data, řeknou „Chceme další Jurský park“, vygenerovaný dokument pak odevzdají scenáristovi a prohlásí: „Můžete se nám na to mrknout, dáme vám za to 100 dolarů za den?“ Jenže AI není generátor nových myšlenek, dává dohromady jen existující data, co se týče autorského práva a duševního vlastnictví, je to noční můra. Navíc to přeskakuje zásadní část našeho kreativního procesu, vznik nových nápadů: nemyslím si, že lze naši profesi přetavit na někoho, kdo bude „zlidšťovat“ práci robotů. Zábavní průmysl je výjimečný právě v tom, že reflektuje, co společnost prožívá právě teď a tady. Když odeberete člověka z lidské zkušenosti, zůstane jen mrtvý obsah.
Uvažovala jste někdy, že byste dělala něco jiného?
Rozhodně ne. Chtěla jsem tuhle práci dělat už asi od osmi devíti let, kdy jsem si říkala: vymyslíte si příběh, pak ho natočíte a pak se na něj můžete dívat s kamarády, to musí být nejlepší pocit na světě! My scenáristé jsme skvělá parta divných lidí, je fajn být jedním z nich. Mám v hlavně spoustu snových projektů, které teď musejí čekat, ale mám svou práci ráda a už se těším, až se do ní budu moct vrátit.
Kdy to bude? Vyjednávání probíhají právě teď, některé prameny mluví o možném konci stávky…
Nejsme moc dobří v odhadech. Může to trvat dalších pár týdnů, ale taky dlouhé měsíce.
