Forrest Gump slaví třicátiny. Všimli jste si při sledování těchto skrytých filmařských detailů a vtípků?

Ve scéně, kdy se malý Forrest ve školním autobuse poprvé setká s Jenny, si nejprve chce sednout vedle rusovlasé pihaté holčičky. Ta mu ale chladně odmítne uvolnit místo. Nemilosrdnou spolužačku hraje dcera Toma Hankse Elizabeth. Na rozdíl od Hanksových synů Colina a Cheta se nevěnuje herectví a drží se stranou zájmu médií. Malá scéna ve Forrestu Gumpovi je jedna ze dvou rolí, ve kterých se kdy objevila. A ještě jedna drobnost – Elizabeth je dnes o tři roky starší než byl při natáčení filmu její tatínek Tom.

Forrest ve svém příběhu ovlivňuje dějiny Spojených států a inspiruje slavné osobnosti. Jako první přichází na řadu Elvis Presley, který od Forresta odkouká své proslulé taneční pohyby. Zpěváka ve filmu hraje herec Peter Dobson, hlas ale postavě propůjčil Kurt Russell. Požádal ho o to sám Robert Zemeckis, který je velký fanoušek Russelova výkonu v životopisném televizním filmu Elvis z roku 1979 (režíroval ho John Carpenter).

Film obsahuje několik vtípků, které se prolínají celým dějem. Jedním z nich je, že Forrest má na všech fotografiích zavřené oči. Nedokázal je otevřít při focení s prezidenty, a má je zavřené dokonce i na kartonové figuríně propagující jeho pingpongovou kariéru. Během hry naopak drží oči neustále otevřené a ani jednou nemrkne. Drží se totiž rady svého kolegy, který mu prozradil, že nikdy nesmí spustit oči z míčku.

Oscar za herectví a režii se u Forresta Gumpa dal očekávat. Ocenění za speciální efekty bylo ale pro mnohé překvapením, protože jsou udělané tak citlivě, že si jich ve filmu ani nevšimnete. Digitální triky odmazaly poručíku Danovi nohy, vpravily Forresta do archivních televizních záběrů, postaraly se o let ikonického peříčka a udělaly z Toma Hankse mistra stolního tenisu. Při natáčení Hanks prováděl údery pálkou bez míčku, a aby držel přesný rytmus, měl mimo záběr puštěný metronom. Celuloidový míček byl pak do záběrů přidán v postprodukci. Na počátku 90. let šlo o úctyhodný výkon, který spolykal nemalou část rozpočtu. Vyplatilo se to, protože trik nejde rozpoznat ani dnes.

Pingpong není jediný sport, ve kterém Forrest vyniká. Určitě víte, že od malička neustále běhal a svou rychlost zužitkoval na univerzitě, kterou prošel díky fotbalovému stipendiu. Jeho rychlost dokazuje drobný detail – při scénách z fotbalových zápasů má Forrest jako jediný z hráčů čistý a blátem neposkvrněný dres. Jednoduše proto, že ho nikdy nikdo nedokázal doběhnout.

Záliba v běhu se prolíná celým filmem a Forrest stráví celkem tři roky, dva měsíce, čtrnáct dní a šestnáct hodin na cestách napříč Spojenými státy. Scény z běhu se natáčely na skutečných lokacích (místo, kde se Forrest nakonec zastavil, si můžete najít na mapách pod heslem: „Forrest Gump Point“).  Aby filmaři neztráceli čas cestováním, pořizoval záběry tým pomocného režiséra a Toma Hankse v záběrech zastupuje jeho bratr Jim. Tomovi je až neuvěřitelně podobný a v dlouhých vlasech a s plnovousem je od něj k nerozeznání. Bratrská podoba není jen vizuální – Jim má podobný i hlas a za Toma zaskakuje při dabingu postavy Woodyho v krátkých skečích a počítačových hrách o Příběhu hraček.

V roli Forrestova kamaráda Bubby si dnes nedokážeme představit nikoho jiného než Mykelti Williamsona. Na seznamu kandidátů jeho jméno ovšem figurovalo hodně nízko. Producenti s nabídkou nejprve oslovili rappera Ice Cuba, herce Davida Alana Griera, a dokonce i komika Davea Chapella. Chapelle se později svěřil, že odmítnutí role lituje. V komedii Undercover Brother ale jeho postava Bratra Konspirátora prohlásí, že Bubba byl hloupý, že se nechal tak rychle zabít.

Ve scénách z Vietnamu má každá postava na helmě nápis, který nějak reflektuje její charakter. V původní kinoverzi nejsou příliš zřetelné a diváci si je mohli přečíst až v obnovené 4K podobě na Blue Ray discích. Bubbovu helmu zdobí nápis: „Radši bych šel na krevety“ (I'd rather be shrimpin'). Na Forrestově si můžete přečíst: „G(NMI)F 2/47“. Znamená to: „Gump (nemá druhé křestní jméno) Forrest. Druhý batalion / 47. pěší regiment.“ Forrest byl zkrátka vzorný voják a neměl zapotřebí psát na helmu ironické nápisy.

Zaplnit prostor u Lincolnova památníku se jen tak někomu nepodaří (často ani inaugurovaným prezidentům). Rozpočet nedovolil filmařům najmout desetitisíce statistů a museli si vystačit s patnácti stovkami. Při natáčení davových scén je podle přesného plánu přemisťovali do různých sektorů, záběry pak digitálně sesadili dohromady v postprodukci a prázdná místa v pozadí doplnili digitálně vytvořenými postavami. Jestli vás zajímá, co Forrest řekl do vypnutého mikrofonu, tak je to údajně: „Někdy, když lidé odletí do Vietnamu, tak se domů k mámě vrátí bez nohou. Někdy se nevrátí vůbec. A to je pak zlé. To je vše, co k tomu můžu říct.“

Forrestův příběh začíná v 50. letech a končí v 80. letech (možná jste si toho nevšimli, ale vždy, kdy v ději dojde ke skoku v čase, má na sobě Forrest modrobílou košili). Závěr třicetileté ságy předznamenává smrt Forrestovy lásky Jenny. Ve filmu není přesně řečeno, na jakou nemoc zemřela. Vzniklo kolem toho mnoho teorií a dodnes nepadl přesný verdikt. Autor předlohy Winston Groom v pokračování románu napsal, že šlo o žloutenku typu C. Ta byla objevena až v roce 1989 a lékaři tedy skutečně u Jenny nenašli žádný tehdy známý virus. Autor scénáře Eric Roth ale v rozhovoru v roce 2019 prohlásil, že v jeho verzi Jenny zemřela na AIDS, který v 80. letech v USA spustil obrovskou epidemii.